REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Budova jako pevnost s pokladem. Depozitář uměleckých děl stojí kousek od Prahy

Jaké jsou nároky na skladování významných uměleckých děl? Musejí to být neproniknutelné pevnosti s nejpřísnějšími bezpečnostní parametry a ideálními parametry vnitřního prostředí? Podívejme se do Měšic u Prahy, kde se nachází rozsáhlý umělecký hub.
Foto: společnost ARTEX

Celý areál je oplocený, bedlivě střežený ostrahou, dovnitř vedou koleje pro vlakovou dopravu kontejnerů, vjezd aut libovolné hmotnosti není nijak omezen. K dispozici je úctyhodných 5 000 m2 depozitárních hal s možností dalšího rozšíření až na 27 000 m2. Profesionální depozitáře umění se schovávají za betonovými zdmi v oddělených místnostech s přísně hlídanou teplotou, vlhkostí vzduchu a osvětlením. Prostory s variabilními klimatickými zónami musejí splňovat přísné bezpečnostní a stavební normy, stejně jako rozsáhlý vozový park pro přepravu uměleckých děl.

Nedobytné království umění

Výkonný ředitel společnosti ARTEX a náš průvodce po budově René Rohan vysvětluje, že stavba takového objektu musí vždy probíhat v souladu s bezpečnostní studií vypracovanou prověřenou certifikovanou firmou tak, aby prvky zabezpečení splňovaly nejvyšší stupně (zde stupeň 3 a vyšší). Doporučil k prostudování příručku Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR, kterou vydala Česká společnost pro standardizaci (ČAS) (zde). Ta obsahuje přesné stanovení úrovně zabezpečení objektů a provozoven proti vloupání podle aktuálních evropských technických norem, včetně charakteristik bezpečnostních tříd dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic.

Foto: společnost ARTEX

Začínali jsme jako malá transportní firma, pak jsme dlouhou dobu hledali inspiraci mezi zahraničními provozovateli a zjišťovali, co taková stavba obnáší. Teprve potom vyrostl v průběhu let tento depozitář umění, který pozvedli k jeho kráse a bezpečnosti především architekti ze studia LABOR 13,“ vypráví René Rohan a ochotně ukazuje základní půdorysy stavby a technickou zprávu studia.

Z dokumentů se dozvídáme, že tato dvoupatrová budova má mohutný železobetonový skelet a spádovanou střechu, bytelné zděné sloupy a příčky a vyzdívaný obvodový plášť z plných pálených cihel. Nacházíme se na bezpečnostním železobetonovém schodišti, nákladní vstup do budovy je zastřešený a bezbariérový, opatřený výtahem, depozitáře jsou bez oken, vstupy osazeny bezpečnostními protipožárními dveřmi a vraty. Podlahy v přízemí jsou nad úrovní okolí, pozemek spádován směrem od budovy.

Objekt je konstruován tak, že veškeré technologie, využívající silnoproud nebo kapaliny, jsou stavebně odděleny od prostor chráněných skladů. Do budovy není zaveden plyn. Objekt může být v případě poruchy připojen na náhradní zdroj elektrické energie, nebo na externí klimatizační jednotku. V okolí není žádný objekt, nebo provoz jakkoliv ohrožující stavbu, nebo funkčnost depozitáře,“ dodává René Rohan a my pokračujeme v prohlídce vnitřních prostor, kde se nacházejí díla mistrů.

Foto: společnost ARTEX

Bezpečností řešení depozitáře

Mezi nejdůležitější podmínky zabezpečení klimatizovaného depozitáře zařadil René Rohan požárně bezpečnostní řešení, elektrickou požární signalizaci (EPS), poplachový tísňový a zabezpečovací systém (PZTS) a režimová opatření vypracovaná certifikovanou společností. Z dokumentů, které máme k dispozici, víme, že požárně bezpečnostní řešení muselo jít ruku v ruce se stavebními úpravami. Na místě se můžeme přesvědčit, že nosná konstrukce, včetně vnitřního členění prostor, je z nehořlavých materiálů a celá budova je členěna do samostatných požárních úseků. Vstupní dveře a vrata jsou kovová, protipožární, každý úsek je vybaven přenosným hasicím přístrojem a technická část budovy hydrantem pro každé patro. Z dokumentů se dále dozvídáme, že EPS je navržena v souladu s ČSN 73 0875 a bezpečnostní studií zpracovanou certifikovanou společností. V prostorách chráněných skladů jsou instalovány vysoce citlivá požární čidla a pro případ poplachu je v každém patře instalována zvuková siréna. Celý systém disponuje dvěma ústřednami, podružná ústředna EPS s ovládacím panelem je umístěna v budově depozitáře a je propojena s hlavní ústřednou. EPS je napojena na pult centrální ochrany (PCO) hasičského sboru. Veškeré prvky zařízení PZTS a perimetrický systém splňuje požadavky podle ČSN EN 50131-1 ed. 2 pro stupeň zabezpečení 3. Objekt je dále zabezpečen plášťovou ochranou – všechny dveře a okna jsou osazeny magnetickými kontakty a vnějším i vnitřním kamerovým systémem. Instalována je prostorová ochrana vnitřních prostor – pohybová a otřesová čidla. Chráněné sklady jsou navíc osazeny biometrickými čtečkami otisku dlaně a krevního řečiště. Dveřní moduly jsou přímo propojeny s centrální ústřednou samostatnými komunikačními linkami bez dalších aktivních prvků. Systém umožňuje evidenci historie přístupů, správu karet a biometrických údajů…

Foto: společnost ARTEX

Pokud by se chtěl někdo dostat do budovy po vzoru filmu Dannyho parťáci, měl by určitě smůlu. Nikdo nezná dopodrobna celý systém, je dílem několika institucí a jedinců. Složit tuto celou sofistikovanou skládačku je prostě nemožné. A pokud by mi někdo ukradl přístupovou kartu a usekl ruku, aby mohl přiložit mou dlaň na skener, nic nezmůže, protože systém sejme nejenom otisk, ale zjistí též, zda žilami proudí krev,“ říká pobaveně René Rohan.

Vnitřní prostředí pro uchování umění

Teplota vnitřního vzduchu by se měla pohybovat podle doporučených standardů ideálně kolem 18 až 20 °C. Je ovšem velice důležité, jaké materiály v místnosti budou skladovány nebo vystavovány. V depozitářích všech typů v Měšicích u Prahy se nacházejí prostory se stabilní teplotou 17 až 19 °C a relativní vlhkostí 50 % s maximální odchylkou 5 %.

Foto: společnost ARTEX

Vzhledem k velkému rozpětí teplot vnitřního vzduchu lze říci, že teplota není nejdůležitější parametrem co se týče vhodných podmínek pro uchovávání kulturních a historických předmětů. Mnohem důležitější je nastavit optimální teplotu vnitřního vzduchu a tu se snažit udržet po celou dobu bez výrazného výkyvu. To je poměrně složité; například u výstavních prostor během zimy nebo léta, při extrémních venkovních podmínkách,“ vysvětluje René Rohan a poukazuje i na již zmíněnou rozdílnost skladovaných předmětů.

Objekt depozitáře je rozdělen do několika zón s různou úrovní provozních omezení, prostory jsou pravidelně sledovány a měřeny. „Všechny měřící přístroje musejí být kalibrovány, aby nedocházelo k chybnému měření,“ dodává René Rohan a ukazuje na čidla, která mají za úkol snímat vnitřní teplotu vzduchu a relativní vlhkost vzduchu. Jedná se o bezdrátový systém, který je navržen přímo pro muzea, galerie, zámky a depozitáře. Naměřené hodnoty jsou následně odesílány a vyhodnocovány softwarem. Hodnoty lze dohledávat zpětně, což pomáhá s identifikací vzniklých problémů a jejích odstraněním do budoucnosti.

Foto: společnost ARTEX

Hovoříme také o ideálních světelných podmínkách a o prašnosti. Světlo může na obrazech i jiných předmětech historické hodnoty způsobit různá poškození, proto je důležité nastavit optimální podmínky pro světlo přírodní i umělé. Dobré světelné podmínky je zapotřebí udržovat, jak při vystavování, tak při uchovávání v depozitářích a transportu. Depozitáře jsou zde bez oken, kontrolu umělého světla a prašnosti zajišťuje elektronika. „Prašnost se u nás udržujeme na 1 mikrogramu na metr krychlový, přitom norma na depozitář udává 50 mikrogramů. Hotový ráj pro alergiky a umělecká díla. Používáme převážně svítidla s vyváženým spektrem záření, někde i konverzní filtry pro úpravu teploty chromatičnosti světla, clonící klapky či rozptylující nástavce. Uskladněná díla nejenom že nemají vliv na výkyvy trhu, ale nepřijde si na ně ani vlhkost, teplota či jiné přírodní živly. Jejich hodnota tak může nerušeně růst,“ uzavírá ředitel a připomíná klienty a slavné obrazy. Patří sem kromě jiných třeba Národní knihovna, Galerie hlavního města Prahy, která zde uskladnila například Muchovu Slovanskou epopej, Parlamentní knihovna a mnoho soukromých galerií a sběratelů umění z tuzemska i zahraničí. Za všechny snad rozměrný obraz Andyho Warhola, sbírku děl Stanislava Kolíbala, Krištofa Kintery či Jiřího Sopka.

Foto: společnost ARTEX

ARTEX ART SAFE Měšice u Prahy

Plocha: Areál 5 000 m2 depozitárních hal s možností dalšího rozšíření až na 27 000 m2.

Budovy depozitářů: samostatně stojící, zděné, bez oken, prostory mohou být volné, nebo členěné do samoobslužných kójí.

Klimatické a bezpečnostní podmínky: Objekty jsou vybudovány v souladu s nejnovějšími technologickými trendy akceptovanými náročnými klienty v západní Evropě a Švýcarsku se stabilními klimatickými podmínkami automaticky udržujícími 18 °C a 50% relativní vlhkost, se zabezpečením na minimální úrovni 3, s živou ostrahou 24/7 a přímým napojením na PCO.

Architekt: LABOR 13 Architekti (www.labor13.cz/). Komplexní přestavba těžkého skladového objektu z roku 1970 na administrativní budovu s lehkou ocelovou nástavbou. Nový návrh fasády je reminiscencí na původní nosný rastr. Výplně byly nahrazeny trapézovým plechem, jako odkaz na přepravní kontejnery hojně v logistice používané. Tyto prvky byly dále použity v různých modifikacích v exteriéru i interiéru.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

REKLAMA