REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jak na zateplení podlahy půdy? Architektka radí s výběrem vhodné izolace i technikou zateplení

Zateplené podlahy půdy patří mezi nejefektivnější, a přitom často opomíjené použití tepelné izolace v domě. Teplo stoupá vzhůru a v případě nezateplené podlahy se hromadí v půdním prostoru. Hlavní rozdíl v technice zateplení je určen tím, zda se jedná o pochozí či nepochozí podlahu. Jak co nejefektivněji podlahu půdy zateplit, jakým chybám se vyhnout, a které produkty použít, poradí architektka společnosti URSA Tereza Vojancová.
Zdroj: URSA

Proč vůbec zateplovat půdu?

„Zateplená půda přináší jednoznačně větší komfort bydlení, ale i významné finanční úspory za vytápění. Pokud se k zaizolování půdy použije zvukově pohltivá minerální izolace URSA, je bonusem k úsporám za vytápění i odhlučnění prostoru pod stropem. Navíc jsou tyto izolace přirozeně nehořlavé, což přispívá k požární bezpečnosti konstrukce,“ vysvětluje Tereza Vojancová, architektka ze společnosti URSA.

Jaké jsou hlavní rozdíly zateplení vytápěné a nevytápěné půdy?

Před samotnou realizací zateplení je potřeba si stanovit k čemu se půda bude využívat. Zda bude brána jako obytný prostor – v tomto případě zateplujeme šikminy, anebo se využívat nebude – pak zateplujeme podlahu půdy. „Při zateplení podlahy půdy musím upozornit na to, že je potřeba odlišit, zda bude půda využívána alespoň na odkládání věcí či nikoliv. V případě, že se jedná o nevytápěný, ale využívaný úložný prostor, musí být shora pochozí. Pokud je tento prostor nevytápěný a nevyužívaný, postačí shora na izolaci položit geotextilii či kontaktní difuzní fólii,“ radí Vojancová.

Zdroj: URSA

Varianty zateplení detailně:

Jednou z variant zateplení je tzv. mezi či pod trámy. Tento způsob zateplení se využívá u nevytápěných a neobývaných podkroví. Ovšem pokud to tento prostor dovolí, je mnohem lepší zateplit podlahu půdy, nikoliv mezi nebo pod trámy, aby se nemuselo zasahovat do stávající konstrukce. „Zateplení mezi trámy či pod trámy má několik rizik. Změní se teplotní režim trámů, a hlavně v případě absence izolace fasády hrozí snížení teploty jejich zhlaví, čímž v tomto místě hrozí kondenzace vody a postupný nárůst vlhkosti. To následně může vést k napadení dřevokaznými houbami a degradaci konstrukce,“ vysvětluje architektka a dále pokračuje: „Pokud už zateplujeme mezi trámy, vždy bych doporučovala při tomto způsobu zateplování dát další vrstvu izolace i nad trámy. Výška trámů zpravidla nestačí na to, aby se mezi ní dala aplikovat dostatečná vrstva izolace. Navíc trámy tvoří tepelné mosty, a proto je důležité je minimalizovat překrytím. Dále se tím zmenší riziko kondenzace v horní části trámů.“

Další variantou zateplení je tzv. nad trámy. Stejně tak, jako předchozí varianta zateplení se i tato používá při zateplení nevytápěného podkroví. Hlavní rozdíl zateplení je pak v tom, zda bude půda pochozí či nepochozí.

  1. Nepochozí varianta

    Pokud je půda nepochozí, ani na ní nechceme skladovat věci, zateplení je jednoduché. Pouze na očištěnou podlahu půdy aplikujeme parozábranu. Je důležité parotěsně napojit přesahy, prostupy i dotmelit folii k okolním konstrukcím. V případě, že na půdě budou místa, které je třeba revidovat (např. komín), musíme si přichystat konstrukci na lávky. Poté aplikujeme dostatečnou vrstvu tepelné izolace, ideálně až 40 cm. Můžeme volit rolovaný materiál, např URSA DF 38 či URSA PUREONE DF 39. Pro nepochozí variantu je ideální foukaná minerální izolace URSA Pure Floc, jelikož velmi zkracuje dobu provádění, dobře se s ní izolují i špatně přístupná místa a vyplňuje i drobné mezery apod.

  2. Pochozí varianta

    U pochozí varianty se na parozábranu položí rošt, ať už z naformátovaných OSB, nebo dřevěných hranolů. Mezi něj se aplikuje izolace. Pokud je rošt z dřevěných hranolů, které vytváří tepelné mosty, je ideální, když je možné dát izolaci dvojitě. Dosáhne se tak lepšího zaizolování větší tloušťkou izolace a zmenší se prostup tepla přes tepelné mosty. Shora pak může přijít záklop, pokud je v plánu používat půdu jako např. úložný prostor. Záklop by měl být difuzně otevřený, což splňují např. dřevěná neošetřená prkna na sraz. POZOR! Chybou je shora uzavřít izolaci difuzně uzavřeným materiálem, jako je např. OSB. Případná vlhkost pronikající z interiéru může pod OSB kondenzovat a hromadit se.

„V případě, že strop, který chceme izolovat, již obsahuje nějakou izolaci, tj. pouze navyšujeme tloušťku izolace shora na půdě, a zároveň ale v konstrukci chybí parotěsnící vrstva, je třeba provést tepelně-technický posudek s vyhodnocením bilance zkondenzované vlhkosti, který rozhodne o případném provedení parozábrany,“ říká Vojancová.

Zdroj: URSA

Jaké jsou doporučené tloušťky zateplení u nevytápěné půdy?

„Obecně nevytápěné půdy doporučujeme zateplovat na hodnoty vhodné pro pasivní dům. Tím bude mít majitel domu jistotu, že za pár let nebude jeho konstrukce zastaralá a bude mu šetřit po celou dobu životnosti nemalé peníze za vytápění a chlazení,“ vysvětluje Vojancová a dále dodává: „Pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) norma ČSN 73 0540-2: Tepelná ochrana budov: Požadavky - doporučuje pro pasivní dům součinitel prostupu tepla U mezi 0,15-0,10 W/m².K. Kvalitně zaizolované konstrukce můžeme dosáhnout dvěma způsoby. Buď použijeme izolaci s nižší lambdou a můžeme ji použít v menší tloušťce, nebo naopak pokud máme dost místa, použijeme materiál se standardní lambdou a navýšíme tloušťku. Na dosažení pasivních parametrů stropu vychází dle použitého materiálu a typu stropu mezi 32-40 cm izolace. V praxi se ovšem setkáváme i s mnohem vyššími tloušťkami.“

A na co při zateplování půdy nezapomenout?

Nejprve je třeba zjistit, v jakém stavu je stropní konstrukce. Pokud ji tvoří trámy, prověříme, že nejsou vlhké nebo napadeny dřevokaznými houbami. Dále zjišťujeme, v jakém stavu jsou zhlaví trámů a také je důležité, kolik máme místa mezi podlahou půdy a šikminami střechy. Všechny tyto faktory ovlivňují, jak budeme půdu izolovat. Dbáme na precizní provedení. Ať už se jedná o pečlivé provedení parotěsnící vrstvy bez perforací, či předcházení vzniku tepelných mostů. Ideální je, pokud skladba konstrukce umožňuje případné vlhkosti, aby se z konstrukce odpařila. V opačném případě zkondenzovaná vlhkost v neprodyšné skladbě konstrukce může velmi brzy zhoršit kvalitu prostředí v interiéru, hrozí i tvorba plísní a kompletní degradace nosné konstrukce. „Proto je výhodné u zateplení půdy využívat minerální izolace URSA. Jsou totiž difuzně otevřené, propouští vodní páru stejně jako vzduch a díky tomu pomáhají konstrukci, aby byla z hlediska vlhkosti bezpečnější. Při jakékoli stavbě či rekonstrukci je důležité myslet nejen na výsledný komfort uživatele, ale i na životní prostředí,“ uzavírá Vojancová.

URSA CZ s.r.o.

logo
Pražská 810/16
102 21 Praha 10

telefon: 281 017 374
e-mail: ursa.cz@ursa.com

web: www.ursa.cz

Více o firmě Vyžádat další informace

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA