Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, nehlasovali už senátoři o návrzích svých kolegů Michaela Canova (STAN) a Vladislava Vilímce (ODS), aby se o část výnosu státní rozpočet dělil s kraji a obcemi podle rozpočtového určení daní. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí ČR. Ve Sněmovně tento návrh sněmovní většina neschválila.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s dělením výnosu nesouhlasil. Argumentoval tím, že stát ve 100 procentech ponese náklady na kompenzace cen energií, a proto na to potřebuje mimořádné příjmy. Poukazoval i na to, že mimořádné výdaje půjdou ve prospěch samospráv a jejich organizací, protože i v jejich prospěch stát nastaví maximální ceny elektřiny.
Senátor Canov chtěl rozdělení podle podílů stanovených v zákoně o rozpočtovém určení daní. Senátor Vilímec navrhl, aby kraje a obce dostaly 20 procent z toho, co by jim jinak patřilo podle zákona o rozpočtovém určení daní. "Jsem přesvědčen, že je to správné," uvedl.
Proti sdílení výnosu z daně se postavil například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Dělení s územními samosprávami podle něj není správné a nebylo by to fér vůči státu, ani vůči občanům a dalším institucím, které si o peníze nemohou říct. "Kompenzace na straně spotřebitele a kompenzace na straně výrobce bude platit stát, ne obce, ne kraje," argumentoval předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Zástupci ministerstva financí proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy v senátních výborech argumentovali tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely, a proto musí peníze směřovat pouze do státního rozpočtu. Dalším argumentem je, že obce a kraje získávají výhodu v podobě zastropovaných cen elektřiny.
S výnosem z daně počítá už návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda původně odhadovala, že na ní vybere zhruba 85 miliard korun a dalších 15 miliard na odvodech z prodeje elektřiny u jejích výrobců. V souvislosti se zavedením odvodu z výroby elektřiny však vláda snížila odhad výnosů z mimořádné daně až na 45 miliard korun. Odvod z tržeb z prodeje elektřiny nad stanovený horní limit, o kterém má dnes Senát také hlasovat, bude daňově uznatelným nákladem pro výpočet takzvané windfall tax. Naopak na odvodu z elektřiny chce vláda získat až 80 miliard korun, takže celkem by do rozpočtu mohlo přitéct 125 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Daňový balíček přináší i řadu dalších změn. Vedle zvýšení limitu pro registraci plátců DPH a zvýšení limitu pro využití paušální daně zavádí i tři nová pásma pro paušální daň. Odstupňována budou podle výše příjmů a od pásma se budou odvíjet i jednotlivé zálohové platby na dani z příjmů a pojistném. Pokud podnikatel nedosáhne předpokládaných příjmů a ocitne se v nižším pásmu, stát mu vrátí část zálohy na daň i na pojistné.
V novele zákona o daních z příjmů vláda také prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil Parlament už dříve pro předloňský a loňský rok jako pomoc s dopady pandemie koronaviru. Osvobozuje se příjem člena volební komise od daně z příjmů.
Zaměstnanec, který poskytne finanční dar Ukrajině prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Praze a pouze z tohoto titulu si bude chtít snížit základ daně, nebude muset podávat daňové přiznání. Jeho zaměstnavatel by to mohl vyřešit v daňovém zúčtování. Pokud někdo ubytuje ukrajinské uprchlíky před válkou a dostane na jejich ubytování příspěvek podle zvláštního zákona, nebude se tento příspěvek započítávat do vlastních příjmů manžela či manželky pro účely uplatnění daňové slevy na manželku či manžela.
Sdílet / hodnotit tento článek