Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě. V čem je problém jejich realizace?

Realizace propustných ploch, zelené fasády a střechy a zeleň snižují negativní dopady klimatické změny, zvyšují atraktivitu prostředí, spoří energii a vodu. Samostatná řešení prvků zelené infrastruktury jsou bez modré složky neudržitelná.
Zdroj: ASIO

Globální změna klimatu ve spojení s urbanizací a rozrůstáním měst se dotýká všech ekosystémů, lidí, sektorů průmyslu, služeb a dalších oblastí života. Jednou z možností, jak snížit negativní dopad klimatické změny, vznik tepelných ostrovů nebo nevhodné urbanizace je návrh modro-zelené infrastruktury. Tyto prvky mají využití v mnoha oblastech. Kromě snižování negativních dopadů klimatické změny, zvyšují atraktivitu prostředí, spoří energii a vodu nebo využívají nejnovější moderní technologie.

Problémy s realizací

Realizace prvků modro-zelené infrastruktury je však ve městech často problematická. Samotný pojem nemá jasně danou definici a pro mnoho regionálních orgánů se jedná o abstraktní pojem. Důležité je rozšíření povědomí za pomoci výukových nástrojů a propagace modro-zelené infrastruktury v příměstských oblastech.

Mnohdy je problém s tím, že při výstavbě reagujeme na zděděnou situaci, kdy nebyla krajina ani města plánována strategicky. V některých případech vede přemíra snahy o rychlou výsadbu bez dostatečných znalostí k rozmnožení invazivních rostlin, které rozvracejí stávající ekosystémy a uzurpují si velkou část území.

Změny ve vnímání modro-zelené infrastruktury by mohly nastat s příchodem nového stavebního zákona, který definuje prvky modro-zelené infrastruktury a podporuje její realizace.

Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě, zdroj: ASIO

Zeleň a její výhody

Přesto, že potíže s přehříváním měst jsou velmi výrazné, není problematice věnována dostatečná pozornost. Některé studie potvrzují, že například chladící efekt modro-zelených prvků je velmi výrazný, a to až 1,5-9,5 °C. Nejefektivnějším řešením je výsadba stromů a zeleně zastupující prvky zelené infrastruktury. Stromy snižují povrchovou teplotu, poskytují stín nebo uvolňují vodu do atmosféry.

Ve výsadbě stromů je problém s tím, že městské prostředí (obr. č. 1) není pro stromy vhodné. Dochází k ohrožení inženýrských sítí, je zde nedostatek vlhkosti půdy a nízký stupeň ochrany kořenů stromů. V případě nedostatečného místa je však možné aplikovat vertikální zeleň s vhodnou oporou pro pnutí zabraňující poškození fasády.

Pokud je výsadba zeleně ve městě možná, je tedy nutné dbát na to, aby stromy měly dostatečný životní prostor, ať už nad zemí, nebo pod ní. Na povrchu je žádoucí realizace přerušovaných obrubníků nebo správné svahování do zeleně.

Zelené střechy

Kromě obecné výsadby stromů a zeleně lze k zelené složce infrastruktury zařadit i zelené nebo biosolární střechy. Jejich podíl ve městech je nedostačující. Zelené střechy plní nejen estetickou funkci, ale zároveň zachycují dešťovou vodu, ochlazují a zvlhčují okolní prostředí, zabraňují přehřívání střech a přispívají k ochlazení budovy či snížení nákladů na vytápění a klimatizace. Někdy je těžké rozhodnout se, zda je lepší fotovoltaika či zeleň. Biosolární střechy, tedy použití obou typů opatření, je velmi výhodným řešením. Panely na zelené střeše vyrobí až o 3,6 % více elektřiny, nemusí se kotvit do střechy a narušovat tak hydroizolační vrstvy. Díky částečnému zastínění roste na střeše více rostlin a nedochází tak k jejímu vysoušení.

Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě, zdroj: ASIO

Zelené fasády

Zelené fasády zajišťují kromě estetické funkce i tepelnou izolaci budov. Zvlhčují a ochlazují vzduch odpařováním vody, zachycují nečistoty, snižují prašnost či pohlcují hluk. Pro chlazení budov se upřednostňují právě přírodní stínící prvky před strojními jednotkami. 

Důležitost vodních prvků ve městě

Samostatná řešení prvků zelené infrastruktury jsou bez modré složky neudržitelná. Vodní prvky v podobě fontán, kašen, mlžítek nebo jezírek jsou ve městech velmi žádoucí. Hodí se, aby měli obyvatelé k těmto prvkům přístup a mohli se například osvěžit.

Problémy s nepropustným podložím

Dalším problémem měst je velký podíl nepropustného podloží. Realizace propustných ploch není po praktické stránce ideálně zvládnuta. Používají se ve velké míře betonové prvky, které však nadměrně zahřívají a vysušují povrch. Jednou z variant je použití zasakovacích roštů (obr. č. 2), které mají navíc dostatečnou nosnost pro pojezd i nákladních automobilů. Jsou velmi komfortní pro uživatele a umožňují zachovat původní odtokové poměry i další ekologické aspekty.   

Zdroje:
[1] Koucká, M.: Modro-zelená infrastruktura je cesta, jak udržet vodu ve městech a vnitrozemí. Počítáme s vodou. https://www.pocitamesvodou.cz/modro-zelena-infrastruktura-je-cesta-jak-udrzet-vodu-ve-mestech-a-vnitrozemi/
[2] John, Marrs, Neubert; et al.: Příručka zelené infrastruktury, 1th ed.; Drážďany, 2019.
[3] Herout, Nadace Partnerství, Povodí Moravy, Magistrát hlavního města Prahy Adapterra Awards 2021 Příjemné a odolné město; Nadace Partnerství, 2021. ISBN 978-80-87897-08-9th ed.
[4] Zahraniční exkurze Za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou do Berlína 14.-16.6.2022. Odborný doprovod Dr.-Ing. Harald Sommer, Dipl.-Ing. Marco Schmidt, Dipl.-Phys.-Ing. Werner Wiartalla, Doc. Dr. Ing. Ivana Kabelková
[5] Modro - zelená infrastruktura Zelené střechy, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/zelene-strechy
[6] Modro-zelená infrastruktura Popínavé uliční stromy As-poustr, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/popinave-ulicni-stromy-as-poustr
[7] Modro-zelená infrastruktura Zelené fasády, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/zelene-fasady
[8] Modro-zelená infrastruktura Zasakovací As tte rošty, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/zasakovaci-as-tte-rosty
[9] Modro-zelená infrastruktura Zasakovací Vsakovací tunel as krecht, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/vsakovaci-tunel-as-krecht
[10] Pondělíček Michael, Vladislav Bízek; Adaptace na změnu klimatu, [online]; Civitas per Populi: Hradec Králové, 2016. ISBN: 978-80-87756-09-6th ed.
[11] Králová, K.: Adaptace měst na změnu klimatu. Bakalářská práce, ČVUT v Praze, 16.5.2021
[12] Modro-zelená infrastruktura Interiér budov, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/interier-budov
[13] Černý 5 zásadních změn, které přinese nový stavební zákon, 2021. fbadvokati.https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/8144-5-zasadnich-zmen-ktere-prinese-novy-stavebni-zakon

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Výstavba a rozvoj měst a obcí

Zdroj: AdobeStock - alexandrblinov

Modernizovat městské sítě lze i postupně. Ekologičtější infrastruktuře brání i naše legislativa

Jak zlepšovat modrozelenou infrastrukturu měst? Města jsou již vybudována ve svém technickém řešení. Je možné přebudovávat města na moderně fungující sídla postupně? Nenaráží to na problém dlouhých časových prodlev? Jak moderní sítě navázat na stávající infrastrukturu? Když dnes nové sítě vyprojektujeme, nebudou po…

Modrá infrastruktura / Zdroj: Adapterraawards.cz

Víte, co je modro-zelená infrastruktura?

Modro-zelená infrastruktura (dále jen „MZI“) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady.

REKLAMA