Projekt HV Pavilion je o moderním bydlením, vsazeném do míst, upomínajících na minulost. Idylická krajinka, středomořské klima a navenek přírodní pojetí stavby se tu spájí v jeden celek. Vnějším rámem obrazu vloženého objektu rodinného domu je tu romantické Toskánsko, přesněji pak region Maremma a blízkost hory Amiata. Těsnější okolí je pak o vlastní stavbou nezasaženém území se zachovaným zemědělským charakterem, které odpovídá tomu, co tu je k vidění posledních pár staletí. Malá přesušená políčka lemovaná kamennými zídkami, stinné háje olivovníků. A HV Pavilion je pak esencí, extraktem toho všeho.
Splynutí starého a současného
Čtvercový půdorys, zastavená plocha 230 metrů čtverečních, pevný podklad vyjádřený betonovým soklem, po obvodu prosvětlená konstrukce zakončená v partiích střechy kamenným obkladem. Byť se tyto prostředky mohou zdát navenek skromné, právě s nimi tu dokázali profesionálové ze studia Gardini Gibertini Architects (GGA) maximum. Novostavbu, která je plně navázána na okolné prostředí. Může se zdát, že surová kostka sem zapadnout nemůže, a brutalistní ztvárnění stavby se sem prostě nehodí. Ale rozvedení vnějších tvarových, materiálových a fasádních motivů učinilo z HV Pavilion doplněk a rozšíření krajiny.
Geometrické základy odráží pevnou strukturu mozaiky pravidelných italských políček; kamenný obklad fasády zrcadlí jejich zídky, zástin v interiéru upomíná na stín pod stromy. Stavba je pevnou tvrzí, a ač nestojí na kopci, nabízí rozhled po okolí. Není to náhoda, vytváření vztahu mezi minulostí a současností, mezi přírodou a lidmi, to je něco, co architekti z GGA umí a opakovaně to svými pracemi demonstrují. Že vzdávají hold krajině a lidem, nabízí současný rozměr bydlení vytvářený ze starých kamenů a přírodních materiálů, je už prostě součástí jejich profesní vizitky. A HV Pavilion ji představuje doslova v kostce.
Propustit světlo, ale bránit slunci
Je stvořen z osmi strukturálních boxů, sestavených na nad terénem mírně vyvýšené platformě zesílené betonem. Osmička pak obstupuje malé centrální nádvoří uprostřed stavby. Tato geometrická konfigurace odkazuje na tradiční italický design, kterému Římané před staletími přezdívali Atrium Tusculanum. Dům je přitom koncipován tak, aby svými okny po obvodu vyhlížel cele do okolí, i dovnitř uzavřeného dvora. Tím získává tolik potřebné světlo. „Světlo je totiž fundamentální součástí architektury, esencí naší práce,“ doplňují architekty Alice Gardini a Nicola Gibertini.
Není to maličkost, protože stejně tak usilovně, jako HV Pavilion bojuje o přístup ke světlu, válčí i se světlem a zajištěním stínu. Přehřívání interiéru by totiž kompromitovalo pohodlí. Masiv zdí „v nadloží“ stavby proto vytváří přesah, bránící tomu, aby sluneční paprsky dopadaly do místností přímo. Podobných praktických detailů je tu mnohem víc, a odráží moderní přístupy v bydlení spoluvytvářeném tradičními prvky. Interiér je strukturou s odhalenými, přiznanými materiály, které dokáží reagovat na své okolí. Třeba jen tím, že se mění jejich barevné vyznění.
Dřevo jako univerzální prvek
Podlaha vznikala z cementových pryskyřic, které v létě přejímají barvu suché trávy, a na podzim se vybarvují do odstínů spadaného listí. Tam, kde by surovost odhaleného betonu mohla začít dráždit, nastupuje v interiéru obvykle masivní dřevěný nábytek, nebo obklady. Který výsledný dojem zjemňuje. Že se nacházíme v přítomnosti, pak jasně naznačuje přítomnost velké kuchyně, moderně zařízené a svítící nerezovou ocelí. „Je to stopa na přání majitelů, kteří si na dobré italské kuchyni silně zakládají,“ doplňují autorky projektu. Na něj pak navazuje „oltář“ jídelního stolu, přičemž vhled do kuchyně je přítomen z každého úhlu domu. Tento společný prostor je srdcem celého domu, kde se rodina, užší i širší, schází nejčastěji.
Motivy hodné opakování
Rigidní geometrii kompaktní stavby a pravidelnost proporcí netřeba chápat jako rys nepůvodnosti, ale spíše poctu místním stavebním tradicím. K nim patří i obklady z kamene, sestavené do „nasucho“ lepené fasády. Podobně tu v okolí vypadají i jiné objekty (například lokálně typické seccatoi, sušárny ořechů). „Stavba je prostě svým slohem navázána na krajinu, z níž vyrůstá,“ říká Gibertini. Úpravnost záhonků je omezena jen na obvod objektu a příjezdovou campagnu, cestu. Okolí zůstává neměnné, zachované ve stavu, jaký je tu typický už dlouhá staletí. HV Pavilion tak slouží jako hlediště, z nějž mohou obyvatelé tuto letitou krásu shlédnout, aniž by ji narušovali.
| Název projektu: | HV Pavilion |
| Typ projektu: | novostavba, rodinný dům, rezidence |
| Architektonické studio: | GGA, Gardini Gibertini Architects |
| Lokalizace: | Castel del Piano, Maremma, Toskánsko, Itálie |
| Vedoucí projektu: | Alice Gardini a Nicola Gibertini |
| Spolupráce: | Luigi lupini, Giada Spano |
| Termo-technická dokumentace: | ABITARE 2000 |
| Dodavatelé stavby: | AC Costruzuini |
| Strukturální inženýring: | Lorenzo Silvagni |
| Krajinotvorba: | Kristof Huysecom |
| Dodavatelé materiálu: | FritsJurgens, Louis Poulsen, Agape, Quadro Design |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Užitná plocha: | 230 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek