Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
Všechna témata

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami zůstane v zimě otevřený

Propojit vnitřní expozici s krásným zámeckým parkem. Přilákat do areálu rodiny s dětmi, povzbudit komunitní život a v zámečku, sloužící už od roku 1994 jako muzeum k poctě světově proslulého skladatele, vytvořit moderní dvořákovskou expozici pro 21. století. To jsou jedny z mnoha plánů ředitele památníku Antonína Dvořáka.
foto: jakub smakal

Novorenesanční zámeček obklopený parkem a jezírky je výjimečným místem, kde se historie propojuje s uměním, krásou a přírodou. „Byla to ostatně příroda, která sem Antonína Dvořáka - spolu s pozváním hraběte Kounice - kdysi přilákala,“ uvádí Vojtěch Poláček, ředitel Památníku Antonína Dvořáka. A dodává, že pro Dvořáka, který sem jezdil více než dvacet let, byly procházky po okolí oblíbeným rituálem. „Vstával brzy ráno a chodíval na mši do sousední vesnice Třebsko, kde je i kostel, kde hrával na varhany. Další procházky pak následovaly odpoledne. Během chůze komponoval. Bez papíru a tužky, jak se na geniálního skladatele sluší. Kousek od zámečku je jezírko, které ho inspirovalo, když komponoval operu Rusalka,“ vypráví Poláček.

Ti, kdo nyní přijdou do památníku, se mohou projít po okolí podobně, jako kdysi slavný skladatel. Ve stálé expozici, umístěné v zámečku, se pak mohou seznámit s Dvořákovou osobností a jeho dílem. V zimě nově i o víkendech.

Procházka se slovem i hudbou

V budoucnu chceme skladatele návštěvníkům přiblížit novou formou. A vnitřek památníku mnohem víc propojit s jeho okolím,“ říká Poláček. „Uvažujeme o hudebně-výtvarných venkovních instalacích nebo o zážitkové tras na principu rozšířené reality. Dvořák ve Vysoké pobýval na více místech. Putování po jeho stopách bychom proto chtěli návštěvníkům nabídnout pomocí mobilní aplikace. A podle toho, kde by se zrovna nacházeli, zazněl by jim ve sluchátkách určitý text či hudba. Cesta Vysokou by tak měla určitý příběh, stala by se hrou a dávala lidem možnost vlastní volby,“ vysvětluje Poláček, který dříve pracoval v Národním muzeu v Praze.

Foto: jakub smakal

Dvořáka znalcům i dětem

„Památník by měl být místem kultivovaným a přitažlivým jak pro hudební znalce, tak pro rodiny s dětmi,“ uvádí Poláček. Přiblížení skladatelova odkazu nejmladší generaci tak vidí jako jeden ze svých mnoha dalších úkolů. „Pro děti chystáme nejrůznější workshopy a lektorované programy ušité jim na míru. Vylepšením by měla být i znovu otevřená kavárna v budově Sládkovny u hlavní brány. Po procházce parkem, kde je více než 1500 stromů, návštěvníci určitě ocení dobrou kávu za poslechu Dvořákovy hudby,“ doplňuje Poláček. Přístup do parku zejména lidem z bezprostředního okolí by měla časem usnadnit i nová branka v plotu.

Letos koncerty, na jaře společná výstava

Ještě do konce roku bude možné v památníku navštívit tradiční cyklus komorních koncertů Hudební podzim. Ty vyvrcholí 18. prosince, kdy je na programu slavnostní adventní koncert.  

Foto: jakub smakal

Na jaře roku 2022 chystá Památník Antonína Dvořáka společnou výstavu s dalšími příspěvkovými organizacemi Středočeského kraje – s Památníkem Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše a s Muzeem T.G.M. Rakovník. „Výstava ukáže vztah významných kulturních a uměleckých osobností ke Spojeným státům. V našem případě se zaměříme na Antonína Dvořáka a spisovatele Josefa Václava Sládka, který ve Vysoké obdobně jako Dvořák často pobýval. V příštím roce to navíc bude 130 let, co se skladatel poprvé vydal do Ameriky,“ připomíná Poláček.

Rusalka po sedmdesáti letech

Nejočekávanější akcí by však mělo být uvedení opery Rusalka v červnu 2022. „Projekt je nyní ve fázi příprav, čekáme na schválení i na výsledky grantů. Rusalka se zde naposledy hrála v 50. letech 20. století. Chtěli bychom, aby se do projektu zapojili nejen profesionální umělci, ale také regionální školy a spolky. Aktuálně jednáme například s okolními základními uměleckými školami. Líbilo by se nám, kdyby se opera odehrávala na různých místech v parku a připomínala tak velkou zahradní slavnost. Technicky to bude náročné, ale věříme, že zároveň jedinečné,“ je přesvědčen ředitel Památníku.

Foto: jakub smakal

Holubi, karty, a hlavně geniální hudba

„Byl bych moc rád, aby se i díky památníku o Dvořákovi mluvilo tak, jak si zaslouží. A abychom třeba vyvrátili i některé mýty spojené s jeho prací a životem – třeba že ho tatínek nutil stát se řezníkem… Mě osobně na něm fascinuje spojení lidového člověka s intelektuálem. Choval holuby, pěstoval ovocné stromy a chodil do hospod hrát s horníky karty. Zároveň ovládal několik světových jazyků a byl geniálním skladatelem. Průnik těchto dvou aspektů je patrný i v jeho hudbě. Ta je srozumitelná i pro méně zkušeného posluchače, vychutná si ji ale i hudební znalec. Dvořákův odkaz zůstává tak i dnes přitažlivý pro nejširší publikum,“ uzavírá Vojtěch Poláček.

www.antonindvorak.cz

Mgr. Vojtěch Poláček (37 let) je novým ředitelem Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami od září 2021. Odborné zkušenosti čerpal například v Národním Muzeu, kde dlouho vedl Divadelní oddělení. Má bohatou výstavní i publikační praxi stejně jako zkušenosti s organizací koncertů, divadelních představení a dalších doprovodných akcí. Vojtěch Poláček je absolventem oborů divadelní věda a dějiny umění na FF UK. Má dvě malé děti, zajímá ho historie a hraje na violoncello.

Foto: jakub smakal

Víte, že…

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami je příspěvkovou organizací Středočeského kraje? Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

elegantní novorenesanční vilu z roku 1878 navrhl architekt Čeněk Gregor, jenž se jako stavitel později podílel na budování nejvýznamnějších pražských veřejných budov? K těm paří i Národního divadlo, Národního muzeum či nová budova Hlavního nádraží.  Vilu obklopuje krásný anglický park o rozloze 8 hektarů a ten zase malebná česká krajina s lesy, loukami, rybníky a nedalekými brdskými vrcholky.

v prvních zhruba pěti letech bydlel Antonín Dvořák v domě nedaleko Kounicovy vily, který mu jeho švagr poskytl? Později si však od hraběte zakoupil starý špýchar na druhé straně obce Vysoká a ten adaptoval na své vlastní letní sídlo. Později dostalo jméno Vila Rusalka. Dodnes ji vlastní Dvořákovi dědici. Mezi Vilou Rusalka a památníkem je dům, ve kterém bývala hospoda U Fenclů. Tam chodil Dvořák hrát karty - rád prý měl zejména hru Darda. Důležitý byl pro Dvořáka i nedaleký kostel v Třebsku. Na tomto místě měl roku 1877 svatbu hrabě Kounic s Josefínou Čermákovou, sestrou Dvořákovy manželky Anny. Světoznámý skladatel byl na svatbě jako svědek a bylo to také vůbec poprvé, kdy do Vysoké přijel.

Foto: jakub smakal

po ranní procházce se Dvořák zavřel v pracovně a během dopoledne komponoval? Po obědě se opět vydal do lesa. Podle vzpomínek syna Otakara, který ho často doprovázel, i zde vlastně pokračoval v dopolední skladatelské práci: „Byl celou cestou zamlklý a natolik zaujatý svými hudebními nápady, že mnohdy ani neodpovídal na moje otázky. Často pravou rukou jakoby vyťukával na prsou nějakou melodii.“

Dvořák nebyl zdaleka jediným umělcem, který na toto výjimečné místo jezdil? V areálu památníku delší dobu pobýval také básník Josef Václav Sládek a na návštěvy sem přijížděli například skladatelé Suk a Fibich či literáti Zeyer, Jirásek a Stroupežnický.

Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo cele vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby? Jsou to například Čert a Káča, Jakobín, Humoresky, Symfonie č. 8 a v neposlední řadě Rusalka, se kterou je zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro hudbu své nejslavnější opery. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným. A skladatelův letní dům dostal jméno Vila Rusalka.

Foto: jakub smakal

na Vysokou odjížděl Dvořák zpravidla v květnu a do svého pražského bytu se vracel až v září či říjnu? Kromě léta 1893, které strávil v americkém Spillville, nevynechal jediné léto.

existuje řada Dvořákovských mýtů? Legenda je prý i to, že k charakteristickému „hopsavému“ rytmu Humoresky ho inspirovala jízda vlakem. Tento rytmus ale používal Dvořák již dříve a opakovaně. Nebo že se na přání otce učil nebo dokonce vyučil řezníkem.? Ve třicátých letech 20. století se objevil Dvořákův výuční list. Zjevně šlo o podvrh, který měl posilovat příběh o skladatelově lidovém původu a založení. Je sice pravda, že se Dvořák narodil v místnosti mezi výčepem a tanečním sálem. Jeho otec František, který byl poměrně úspěšným podnikatelem v řeznictví a pohostinství, ho však dlouhodobě podporoval ve studiu hudby. Jako houslista a citerista byl Dvořákovi dokonce prvním hudebním průvodcem a učitelem.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Jeroen Musch

Ubytování jako v ptačí budce. Chata na nožičkách vás přenese do korun stromů

Můžete je milovat, můžete je nesnášet. Ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Architekti z celého světa je zjevně budou stavět dál. Chaty, přenesené do výšek korun stromů a usazené na chůdách, se totiž líbí. Aktuální nizozemský projekt tu myšlenku ptačí budky ještě posiluje designem.

Foto: Lina Németh

Dřevostavba dýchá s okolní přírodou. Rodinný dům na Benešovsku zapadá do krajiny

Benešovsko je oblíbenou středočeskou destinací s krásnou přírodou a malebnými vesnicemi obklopenými loukami a lesy, jež svádějí k nostalgii a odpočinku. Patří bezesporu i k vyhledávaným lokalitám pro stavbu rodinných domů. Nahlédněme do zajímavě řešené dřevostavby, která daný klid…

Zdroj: STUDIO PEER

Nové lávky v sídlišti Petržalka obyvatelům usnadní a zkvalitní život

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Foto: Jakob Stig Nielsen

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Kulturní a historický význam Jutského poloostrova, který tvoří hlavní pevninskou část Dánska, představuje budova zvaná Obilný dům. Pochází z dílny renomovaného studia Reiulf Ramstad Arkitekter a představila se poprvé české veřejnosti v rámci loňského Salonu dřevostaveb.