"Chceme využít potenciál střech na budovách vlastněných městem. Je jich více než tisíc. Ve výsledku bychom chtěli vybudovat stovky fotovoltaických elektráren na střechách městských budov a postupně umožnit i přetoky této energie do jiných budov. K tomu je ale zapotřebí, aby legislativa takovou komunitní energetiku umožňovala," uvedl Hladík.
Město zatím začíná postupně instalovat fotovoltaické elektrárny o takové síle, aby jimi vyrobenou energii mohla spotřebovat budova, na níž budou umístěné. Pokud by přebytky proudily do jiné budovy přenosovou soustavou oficiálního distributora, cena energie by kvůli poplatkům za využití sítě byla příliš vysoká.
Letos vzniknou na městských budovách dvě takové elektrárny, příští rok jich ale má být už 50 a v roce 2026 počítá město s instalací 400 fotovoltaických elektráren. "Do roku 2026 předpokládáme investici v přibližné výši 1,2 miliardy korun. Tyto finance by měly částečně pocházet z dotací," dodal Hladík.
Zásadní ale podle Hladíka je využití přebytečné energie. Jako ideální se v budoucnu jeví právě vybudování virtuální elektrárny, do níž by se mohly připojit i soukromé subjekty nebo například společenství vlastníků z obytných budov ve městě.
Zatím ale bude město primárně budovat elektrárny na střechách takových domů, které mají stabilní odběr elektřiny. "V tomto smyslu je poněkud problém se školami, kde o víkendech odběr klesá na minimum a v době největší výroby, tedy v létě, je také téměř nulový, protože školy jsou o prázdninách prázdné," upozornil Filip Leder, předseda představenstva městské odpadové společnosti SAKO, která má projekt elektráren na starosti.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek