| název: | Městský úřad Blansko |
| adresa: | Nám. Svobody 3, 678 24 Blansko |
| region: | Blansko |
| internet: | www.blansko.cz |
| IČO: | 00279943 |
Běžně důvěřujeme radám odborníků, zvláště pokud se na ně obrátíme s žádostí o radu a informaci. Na základě těchto rad a informací pak jednáme. Co se stane, pokud odborník při své odpovědi na naše zvídavé dotazy bude chybovat a nám vznikne škoda? Kdo za tuto škodu bude odpovídat a z jakého titulu? Tento článek se zabývá odpovědností odborníka a jakým způsobem laik prokáže, že se řídil pokyny odborníka.
Letošní ročník soutěže je u konce. Vyhlašujeme výsledky veřejného hlasování. Vítěze vybrali čtenáři portálu ESTAV.cz v anketě. Jaké snímky uspěly?
Projekt obnovy památky, který městu nabízí i tolik potřebné moderní zázemí pro fungování. To je nesnadné a přitom tolik potřebné zadání. V litevském Vilniusu si s ním ale poradili výtečně.
Byl to dům, o který byste si ani neopřeli kolo. Ze strachu, že tím přivodíte jeho sesypání. Protože této usedlosti, stojící na francouzském venkově, skutečně ke zhroucení mnoho nechybělo. Během pomalu postupující a velmi důkladné rekonstrukce se dočkal neuvěřitelné proměny.
Technologie a materiály v oblasti stavebních konstrukcí a střešních plášťů se neustále rozrůstají a modernizují. Střecha, jakožto základní konstrukce chránící stavbu a obyvatele před účinky počasí, může mít mnoho podob a funkcí, což představuje i řadu otázek, které je třeba si před stavbou položit, nejlépe v součinnosti s odborníkem na danou problematiku.
Cílem Areálu Královopolská je vytvořit komunitu, nejen zónu hal a plotů. Nová budova pro pro extrémně citlivou výrobu elektronových mikroskopů musí zajistit absolutní stabilitu prostředí z hlediska vibrací, prachových částic či elektromagnetického pole.
Projekt Biotopia: Propagative Structures je součástí letošního architektonického bienále v Benátkách. Skládá se z prostorové instalace a filmového eseje. Fyzickou instalaci – organicky tvarovaný objekt vytvořený 3D tiskem – navrhl Federico Díaz jako prototyp architektury, která není stavěna, ale „roste“.
Příběh bílé vily se odvíjí od návštěvy vzorových domů v obci Koberovy, unikátní čtvrti pasivních dřevostaveb. Přestože už byl hotový projekt a vyřízeno stavební povolení, mladí manželé své plány nakonec přehodnotili. Pozemek v malé obci na Liberecku s nádherným výhledem na Ještěd sice neopustili, ale konstrukční systém a způsob realizace vysněného bydlení se po této návštěvě úplně změnil.
