Je to dílem přirozené, ale pro obyvatele konkrétních měst z toho zatím nic užitečného neplyne. Než takové objekty zmizí, budou strženy nebo přestavěny, rekonstruovány, zůstávají nehezkou stopou v zastavěném prostředí. Nevábným místem, ke kterým se často stahují podivné existence, nelegální skládky odpadu, škůdci z řad hlodavců. Přitom to jde i jinak, jak dokládá příklad z Mexico City. Města, které s desítkou milionů obyvatel na ploše 1485 kilometrů čtverečních ví o starých a nepotřebných budovách své.
Proto se tu, v rámci projektu Rooftop Prim, rozhodli „otevřít a vrátit“ veřejnosti jeden takový objekt zpět. Poté, co se k záměru vyjádřili památkáři a statici, přišli na řadu architekti. A vytvořili tu na střeše jedné takové budovy společenský prostor, sloužící k obohacení kulturního života města. Vytvořili tu, s příspěvkem stávajícího majitele pozemku, padesátimetrovou střešní konstrukci (složenou ze 45 vylehčených podpůrných prvků, krytých polykarbonátem). A tím dodali místu perspektivu, a městu zajímavý multifunkční prostor.
Čekání s přidanou hodnotou
Co tu bude? Může to být letní kino, městská střešní zahrada, park ve výškách, výstavní nebo koncertní prostor. Místa, která jsou ve městech vždy zapotřebí, ale nepřichází lacino. Tady je to jiné. Podstatné je, že střecha v dané podobě částečně konzervuje stavbu, která nebyla k užitku, a dodává jí smysluplné využití. Ano, jednou se možná dočká rekonstrukce nebo demolice, ale do té doby může stále prospívat lidem, kteří žijí v jejím sousedství. Nestane se z ní vybydlený squat nebo skládka, nehezká skvrna v městském plánu. Ale vysoce funkční prostor, sloužící k užitku všech.
Až padne definitivní rozhodnutí, co s onou stavbou bude? Pak jen stačí střechu rozebrat. A využít jí třeba u dalšího opuštěného objektu. Je to způsob, jak efektivně adaptovat staré budovy, dodat jim novou estetickou kvalitu a zapojit je do života ve městě. Prospěch z toho přitom mají lidé, radnice, majitelé takových staveb. Není to nic náročného, ale tvář měst to mění zásadním způsobem. I kdyby takové objekty jen čekaly na demolici, pořád mají co nabídnout.
Sdílet / hodnotit tento článek