Podle soudu si lze jistě představit řadu jiných způsobů, jak předcházet průtahům v některých správních řízeních, některé možná vhodnější a účinnější. Přesto prý nelze současnou právní úpravu hodnotit jako protiústavní.
Proti novele v roce 2017 protestovaly zejména ekologické organizace. Před novelizací zákon o ochraně přírody a krajiny říkal, že se občanská sdružení mohou účastnit správních řízení, kde by mohly být dotčeny ekologické zájmy. Po novelizaci jde už výslovně jen o "řízení podle tohoto zákona", tedy zákona o ochraně přírody a krajiny.
Spolky tedy ztratily možnost účastnit se například některých řízení podle stavebního zákona, u kterých se neposuzují vlivy na životní prostředí podle jiného, speciálního zákona (EIA). Podle senátorů jde zpravidla o "středně velké záměry".
Senátoři poukazovali na to, že existuje řada alternativních a účinných legislativních způsobů, jak omezit účast ve stavebních řízeních, a zajistit tak rychlé a efektivní správní řízení. Rozhodně prý nebylo nutné spolky zcela vyloučit. Lidé z okolí stavby, kteří nevlastní sousední nemovitosti, podle senátorů ztratili možnost ovlivnit rozhodování stavebního úřadu alespoň prostřednictvím spolků.
Právní úprava účastenství v územním i stavebním řízení je podle nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka dostateně komplexní a zaručuje ochranu vlastnického práva i dalších práv. Spolky se také podle nálezu mohou v případě nutnosti obracet na správní soudy. ÚS nebyl při rozhodování jednotný. Sedm z 15 soudců uplatnilo takzvané odlišné stanovisko, domnívali se, že soud měl spornou část zákona zrušit.
Senátoři neúspěšně zpochybnili také tři novelizované odstavce stavebního zákona. Omezovaly možnost přezkoumání zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona. Sporná ustanovení ale v mezičase kvůli další novele pozbyla platnost, soud tak řízení v této části zastavil.
Ochránci přírody kritizují také nový stavební zákon, jehož návrh loni schválila vláda. Podle exekutivy má nový zákon výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Norma, kterou projednává Sněmovna, čelí kritice nejen kvůli svému obsahu a možným dopadům. Podle Svazu měst a obcí (SMO) neprošla řádným schvalovacím procesem, protože nebyla projednána s povinnými připomínkovými místy, a je tak v rozporu s legislativními pravidly vlády.
Sdílet / hodnotit tento článek