V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.
Z 230 doručených odpovědí, mezi kterými odpovídaly především obce sdružené v Národní síti Zdravých měst a prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin, vyplynulo, že téměř čtvrtina z oslovených obcí některá z modrozelených opatření z vlastní iniciativy realizovala a téměř polovina z nich se na jejich realizaci chystá. Pouze devět procent oslovených obcí však požadovalo vybudování této infrastruktury od soukromých investorů. Třetina respondentů nicméně uvedla, že považuje za vhodné od určité velikosti projektu stanovit soukromým investorům povinný příspěvek na budování modrozelené infrastruktury.
Táhne výsadba stromů, využívání dešťovky je problém
K nejvíce preferovaným opatřením v obcích patří výsadba stromů. Té ale podle obcí stojí v cestě řada překážek – kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek peněz na následnou péči nebo nedostatek vhodných pozemků pro výsadbu. Pouze čtvrtina obcí na překážky nenaráží.
Zachytávání a využívání dešťové a šedé (použité) vody často brání nedostatek osvícených projektantů a vyšší investiční výdaje. Podle odpovídajících obcí by pomohla přesná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštění budovy nebo na přilehlé zpevněné ploše.
Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.
“Vysokou míru shody ukázal průzkum v potřebě upravit nově vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické řešení koexistence inženýrských sítí a kořenů stromů již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investorů by se mělo propsat do legislativy co nejdříve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
“U větších stavebních projektů je ideální, pokud se samospráva transparentně dohodne s developerem na spolupráci. Cílem by měla být dohoda na opatřeních, která zajistí kvalitní život lidem v obci i budoucím uživatelům stavebních projektů. Jedním z nástrojů mohou být zásady pro developery, s nimiž máme zkušenosti z Jihlavy či Svazu městských částí hlavního města Prahy. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadně důležité. Věřím, že brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci developerů a samospráv ku prospěchu nás všech,” uvedl Pavel Franc ředitel Frank Bold Advokáti, kteří se dlouhodobě zaměřují projekty z oblasti udržitelného stavitelství.
“Za zmapování překážek, problémů, ale i příležitostí, které z průzkumu vyplynuly, jsme velmi rádi. Právě v asociacích, jako je Národní síť Zdravých měst, mohou obce aktivně sdílet své zkušenosti a předávat dobré, ale i špatné příklady a jejich návazná řešení. S odborníky za zády, ať už to jsou experti a praktici na dané téma, jako je právě modrozelená infrastruktura, či zkušení a pro věc zapálení právníci, to jde vždy lépe,” doplňuje Petr Švec, ředitel asociace NSZM ČR.
“Obce v území Místních akčních skupin si většinou uvědomují důležitost lepšího hospodaření s vodou a péče o zeleň. I proto naše pracovní skupina pro životní prostředí vytvořila manuál, který pomáhá samosprávám realizovat projekty v souladu s aktuálními trendy a požadavky na modrozelenou infrastrukturu,” uvedl Marek Hartych z Národní sítě MAS ČR.
Shrnutí výzkumu:
- 230 obcí z celkem 250 oslovených na dotazník odpovědělo.
- 24 % oslovených už opatření modrozelené infrastruktury realizovalo, 47% je plánuje. Nejčastější opatření jsou: sázení stromů, zasakovací plochy, zařízení pro zadržování a hospodaření s dešťovou vodou, další městská zeleň.
- 9 % respondentů požadovalo prvky modrozelené infrastruktury v projektech soukromých investorů.
- 64 % obcí popisuje problémy ohledně výsadby stromů. Jde nejčastěji o kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek prostředků na následnou péči a nebo přímo nedostatek vhodných prostor pro výsadbu. 26 % na problémy nenaráží. V 10 % případů si výsadbu nepřejí obyvatelé obce, nejčastěji kvůli kolizi s parkovacími místy.
- S využíváním dešťové vody se pojí nejčastěji: kritika nedostatku poučených projektantů, vyšší investiční výdaje, chybějící definice užitkové vody v příslušné vyhlášce a doplnění územně analytických podkladů o podklady týkající se vodního režimu území.
Sdílet / hodnotit tento článek