REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Architektura Davida Chipperfielda: Klidná a podmanivá, skromná i světová

Platí za jednoho z nejvýznamnějších stavitelů na světě, přesto zůstává skromný, rozvážný a racionální, bez výstřelků či bombastických gest. „Byl jsem vychován na těžké stravě dobré staromódní moderny,“ říká o sobě uznávaný britský architekt David Chipperfield, který má ateliéry v Londýně, Berlíně, Miláně i Šanghaji.

Sir Chipperfield nehledá smysl práce v provokativních projektech, ale jde svou konzistentní cestou vyrovnanosti a jednoduchosti. Ač neústupný modernista, jen v náznacích je dotčen současnými módními trendy. Jako zakládající člen proslulé 9H Gallery potvrdil svoji filozofii v podobě obchodních domů v Londýně, Tokiu, New Yorku i Paříži nebo významných kulturních budov po celém světě.

Sázka na umění

Narodil se v roce 1953 a vyrostl v Devonu, kde pracoval na farmě svého otce. Po nástupu na internátní školu zjistil, že je dobrý v dálkovém běhu a umění, jinak neměl pocit, že by v něčem vynikal. „Kreslit jsem uměl, ale kromě toho jsem byl ve škole docela beznadějný,“ vzpomíná Chipperfield v podcastu magazínu Dezeen. Bídné známky mu zkřížily prvotní naděje, že by se mohl stát veterinářem, a tak se místo toho začal díky podpoře svého učitele umění věnovat architektuře. Jak se ukázalo, byla to správná volba. Poté, co odpromoval na Kingston School of Art v Londýně, začal studovat na Architectural Association. Zde se setkal s pozdější ikonou Zahou Hadid, která mu s učivem pomáhala. „Až do svých posledních dnů mi připomínala, že kdyby jí nebylo, diplom z architektury bych nikdy nezískal,“ líčí s úsměvem Chipperfield.

Zdroj: Simon Menges

To se povedlo v roce 1977. David Chipperfield poté pracoval v ateliérech slavných jmen, včetně Douglase Stephena, Normana Fostera a Richarda Rogerse, přestože na rozdíl od nich nebyl příznivcem hi-tech architektonického hnutí. „Nebyl jsem nijak zvlášť zaujatý špičkovými technologiemi, to bylo celkem zábavné,“ vypráví.

Muzea jako vášeň

V roce 1984 založil vlastní ateliér David Chipperfield Architects v Londýně. Nejprve si budoval pověst navrhováním interiérů obchodů nejen v britské metropoli, ale i v Paříži, Tokiu a New Yorku. Jeho první budovou v Londýně byla galerie botaniky a vstupní hala pro Muzeum přírodní historie. Pak už následovaly velké projekty jako Muzeum řeky a veslování v Henley-on-Thames nebo kancelářská budova v německém Düsseldorfu. V roce 1997 zahájil jednu z nejdůležitějších zakázek – rekonstrukci a obnovu Nového muzea v Berlíně, které bylo během druhé světové války z velké části zničeno. Podílel se na přestavbě křídla Metropolitního muzea v New Yorku, navrhl Muzeum moderní literatury v německém Marbachu, Galerii Hepworth Wakefield i veřejnou knihovnu Des Moines v americké Iowě. Je autorem Muzea umění v Saint Louis v Missouri či Museo Jumex v Mexico City. Při své práci vždy věnuje velkou pozornost konceptu, detailům a nápaditému, funkčnímu designu, aby bylo dosaženo architektonicky, sociálně, environmentálně i intelektuálně uceleného výsledku.

Zdroj: Keiko Sasaoka

David Chipperfield získal více než 50 mezinárodních ocenění za vynikající design, včetně Stirlingovy ceny a zlaté medaile RIBA za architekturu od britské královny. Působil jako hostující profesor na Harvardově univerzitě, Royal College of Art v Londýně, na univerzitě v Grazu a mnoha dalších. Jeho ateliéry dnes zaměstnávají ve světě více než dvě stě lidí.

Stáž u Chipperfielda pro české studenty

V proslulém londýnském ateliéru Davida Chipperfielda bude moci strávit tři měsíce i vítěz 6. ročníku soutěže Kaplicky Internship, kterou pro studenty a absolventy architektonických oborů českých vysokých škol pořádá nadace Bakala Foundation, ve spolupráci s Design Museum v Londýně a Nadačním fondem Kaplicky Centre. Téma soutěžních prací je volné a adepti mohou přihlásit své bakalářské či diplomové práce nejpozději do 6. července 2020. Vítěz soutěže bude vybrán odbornou porotou a vyhlášen 24. září 2020 v Praze ve Winternitzově vile od Adolfa Loose a Karla Lhoty.

Stáže v prestižních londýnských studiích již absolvovalo pět vítězů předchozích ročníků soutěže, která připomíná odkaz známého českého architekta Jana Kaplického. Talentovaní mladí architekti pracovali v ateliérech Evy Jiřičné, Zahy Hadid, Allies and Morrison, Adjaye Associates a loňský vítěz ve studiu Heatherwick.

Zdroj: SMB

„Soutěž Kaplicky Internship otevírá studentům a absolventům dveře do světa architektury. Vyzkouší si obhájit svůj projekt před mezinárodní porotou, zjistí, jak obstojí v konkurenci svých kolegů z jiných univerzit, a ten nejlepší získá příležitost pracovat v jednom z prestižních londýnských studií,“ dodává Václav Pecha, ředitel Bakala Foundation.

Do soutěže Kaplicky Internship se můžete přihlásit zde.

Narozen: 18. prosince 1953, Londýn

1978 – diplom  na Architectural Association v Londýně
1978-84 – práce pro Douglase Stephena, Richarda Rogerse, Normana Fostera
od 1985 – vlastní  architektonická kancelář David Chipperfield Architects, Londýn
1992-92 – člen správní rady Architecture Foundation, Londýn

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Bauhaus: Škola, ze které se učíme dodnes

Bauhaus: Škola, ze které se učíme dodnes

Nadnárodní obchodní řetězce společnosti Bauhaus dávají zapomenout skutečnému názvu velké mezinárodní školy designu, umění, architektury a řemesel. Základní koncepce, estetika a smysl se postupem času mění.

Foto: Fritz Hansen A/S, Allerød, Denmark

Nadčasový Arne Jacobsen: od designu k hygge

Dánsko sehrálo ve vývoji moderní architektury a designu významnou roli. Excelují zde taková jména jako Kaare Klint, Hans Wegner či Borge Mogensen. Arne Jacobsen je však veřejnosti nejznámější. Citují ho dokonce i propagátoři stylu hygge, který je nyní v Dánsku velmi populární.

Zdroj: Simon Menges

Domky postavené na vodě nezabírají cennou zemědělskou půdu

Architektura má nabízet řešení, a toho se David Chipperfield skutečně drží. Jeho relativně malý projekt je inspirací pro celou Čínu, která musí zajistit bydlení pro 1,4 miliardy obyvatel, a přitom nedecimovat chráněné mokřady. Ukazuje se, že zachování vnitrozemských vodních ekosystémů a růst měst může fungovat…

REKLAMA