Zahájení změny dnes projedná magistrátní výbor pro územní rozvoj, který je ale pouze poradní orgán zastupitelů a jeho usnesení není konečné. Studie se navíc bude měnit poté, až bude schválena konečná trasa železničního tunelu.
Kdo bude na Hradčanské případně stavět, není jasné. Vlastník, Správa železnic (SŽ, dříve SŽDC), se nyní snaží vypovědět za minulého vedení uzavřenou smlouvu se společností Amádeus Real, která měla pozemky získat bez výběrového řízení.
Bytové domy by podle studie měly přiléhat k dejvické blokové struktuře. Administrativní budovy by pak měly stát nad plánovaným vlakovým tunelem a ve svažitém kopci směrem k ulici Milady Horákové. "Občanská vybavenost, náplň kulturní či obchodní, se orientuje na památkově chráněné objekty nebo přestupní vlakový terminál s vazbou na přestup stanice metra A," píše se v dokumentu. Dům mezi ulicemi Pelléova a Bubenečská může sloužit pro potřeby městské části.
Nově zastavěné území protne ulice pro pěší s cyklotrasou, která bude překřížena několika novými komunikacemi. V ose Mařákovy ulice má pak vzniknout pasáž. Nová nárožní dominanta ukončí ulici Pod kaštany a završí tak bývalou královskou cestu do Stromovky. U současné stanice metra vznikne přestupní terminál s náměstím. Upraveno bude okolí historické budovy dejvického nádraží a zachována bude nádražní hospoda.
Výstavba by podle dokumentu IPR mohla do této lokality přivést denně několik tisíc aut. Vzhledem k počtu bytů bude také potřeba vytvořit asi tisícovku parkovacích míst, která mají být převážně v podzemí. Vzhledem k umístění tunelu Blanka či metra ale bude obtížné podzemní garáže vybudovat, a není tak pravděpodobné, že by se do nich podařilo vměstnat rovněž část aut parkujících nyní v dejvických ulicích.
Pokud se začne na pozemcích stavět, stavebník se bude muset vypořádat s několika omezeními. V podzemí je metro a tunel Blanka a bude tam i železnice. Územím také vedou přiváděcí a hlavní vodovodní řady, je tam plocha využívaná k zabezpečení vodojemu a čerpací stanice Bruska a také kmenová stoka a hlavní kanalizační sběrač.
Jak přesně bude ale zástavba vypadat, ještě není rozhodnuto. Nutné je totiž nejdříve stanovit definitivní trasu železničního tunelu. Poté bude území takzvaně stabilizováno a studie podle toho upravena. Mezitím chce město začít pracovat na změně územního plánu, jejíž pořízení může zabrat i několik let.
Pozemky provází z minulosti sporná smlouva o prodeji mezi vlastníkem, Správou železnic (SŽ, tehdy SŽDC), a společností Amádeus Real, a to bez veřejné soutěže. Nové vedení SŽ loni v červnu kvůli tomu podalo žalobu na neplatnost smlouvy o budoucím prodeji pozemků. Lukrativní parcely o rozloze 24.000 metrů čtverečních mohou mít v budoucnu podle odhadů tržní hodnotu až miliardu korun. Smlouva s developerem počítá se stanovením ceny pozemků až v době transakce za pomoci znaleckých posudků tak, aby odpovídala cenám okolních pozemků. V registru smluv byla uvedena cena 283 milionů.
Sdílet / hodnotit tento článek