REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Střecha dělá dům. V případě toho krakovského to platí totálně

Vzhled domu ovlivňuje mnoho aspektů, a byť je střecha jistě podstatným rysem každého obytného objektu, jen málokde je natolik dominujícím prvkem, jako u rodinného domu na předměstí Krakova.

Moderně řešený prostor a kvalitní materiálové provedení je tu vlastně jen doplněním k atypické střeše. Ta vytváří základní osu celé realizace, a je neoddělitelnou součástí díla. Polský Dům za střechou je příkladem do extrému zesílené role jednoho stavebního prvku, a velmi názorně poukazuje na dosud přehlížené výhody, které z chytře dispozičně provedené střechy mohou plynout celému obydlí. Přirozené větrání a klimatizace províváním interiéru? Pokročilý systém izolace stavební obálky? Prosvětlení a efektivní zhodnocení obnovitelných zdrojů energie, vodosběrný systém? Na všechny tyto dnes intenzivně diskutované trendy tento realizovaný projekt odpovídá – střechou. A praxe naznačuje, že tahle odpověď je při správné orientaci objektu ke světovým stranám pořádně pádným argumentem.

Na předměstí oceníte soukromý i chytrý design

Polští architekti ze skupiny SPP (Superhelix Pracownia Projektowa) se výzev a odvážných řešení nebojí. I proto se Dům za střechou dá svým významem trochu porovnávat s Českým soběstačným domem. Do jisté míry i on je laboratoří chytrých nápadů. Tento rodinný dům o užitné ploše 189 metrů čtverečních je součástí jedné desítky dalších objektů (byť zrovna Dům za střechou je mezi nimi skutečně originální), stojících na předměstí Krakova. Dá se říct „v lepší čtvrti“, protože rozvolněná podoba zástavby a cena pozemků tu odpovídá regionálnímu nadstandardu. A jak už to tak v podobných rozbujelých novo-zástavbách na předměstí bývá, vzácnou veličinou je tu soukromí obyvatel. Jako všude platí, že parcelu ke stavbě si vybrat můžete, ale sousedy už nikoliv. Proto se tento atypicky vyvedený dům staví k ulici „zády“, tedy střechou.

Zdroj: Bartłomiej DrabikZdroj: Bartłomiej Drabik

Dům, který formovala střecha

Domy, které se kvůli soukromí obyvatel obklopují vysokou bariérou plotů, nejsou vždy vnímány zrovna pozitivně. Ale v tomhle případě to tak není: uzavřenost a anonymita tu vychází z toho, že celá severní strana je kompletní střechou s přesahem, bez oken a nerovností, a táhne se až k zemi. Svým sklonem 45° připomíná spíš uměle navršený kopec. A tento dojem umocňuje její provedení: je kompletně ozeleněná, osázená vegetací. Není to vizuální překážka, ale svah porostlý trávou. Přerušený jen v místě vchodu do domu a vstupu do garáže (pro dva vozy). Zelená plocha jinak překrývá celou severní partii, směrem k ulici. Na straně jižní tomu tak není, je otevřená do dvora, a zbytnělý pofil uliční střechy je krytím vlastní stavby. Užší část střechy na jižní straně je pokryta solárními panely, okny a světlovody. Vyrovnává a kompenzuje se tu kompaktnost severní střechy/stěny.

Je to schéma troch posunuté do extrému, ale je ve své prosté podstatě plně funkční. Navíc zákryt vytvořený přesahem vytváří sympatický prostor pro venkovní terasu, s přistavěným krbem. Zajímavostí, která potěší nejen ty, kteří propagují ekologické stavitelství, je „dvourozměrný profil“ rodinného domu: při pohledu z výšky totiž vidíte dva pásy zeleně: jeden přináleží ploše trávníku, druhý zelené střeše. Mezi ně je vpraven úzký pruh (jižní) střechy, se solárními panely. Prakticky celá plocha parcely je ale zelená, je tu minimalizován dopad zástavby a její ekologická stopa z hlediska záboru půdy. Tenhle dům k efektu tepelných ostrovů přispívat nebude, a jeho mikroklima bude příjemné i v tom nejparnějším dni. Pochopitelně bychom si z hlediska zeleného stavitelství mohli rýpnout do toho, že trávník je hodně žíznivým společníkem. Jenže tady se dešťová voda na jeho údržbu a závlahu průběžně jímá a je ukládána v podzemních rezervoárech.

Zdroj: Bartłomiej Drabik

Materiály? Přírodní, odolné, kvalitní

Z hlediska materiálového provedení základní stavby tu narážíme na kombinaci oceli, hliníku, skla a dřeva. Masivní trámoví podpůrné struktury nadnáší masiv severní zelené střechy, dřevo je přítomno i ve fasádě a proniká do interiéru. Čistá dřevostavba to jistě není, ale kombinace materiálů umožnila architektům vzít si z možného repertoáru vždy to nejlepší. Ne tedy vždy to nejlevnější, protože kladli velký důraz na kvalitu. Dům za střechou vznikal z eko-principů moderního stavitelství, a k těm kromě jisté soběstačnosti patří i stavební materiály s dlouhou životností a minimalizovaným dopadem na životní prostředí. A ty tu v hojné míře najdeme.

Projektant musí přemýšlet

Autor projektu, Bartłomiej Drabik, návrh a situaci v místě popisuje jako „dynamickou“. Prozatím relativně řídká zástavba na předměstí se postupně zahušťuje, a tak požadavek na zajištění soukromí klientů/obyvatel bude postupně nabývat na váze. Ekologická a soběstačná řešení, užitá při stavbě, jsou a zůstanou aktuální po generace. Proto jejich zapracování mělo svůj opodstatněný význam. Samozřejmě, s důrazem na logiku: dům se nestane lepším a ekologičtějším jen proto, že si pořídí fotovoltaické panely nebo zelenou střechu. Pokud by například byla prohozena orientace těchto prvků (vegetace na jižní, prosluněné straně a panely na severní), investice do nich by ztratila svůj přínos.

Zdroj: Bartłomiej Drabik

Konstrukce střechy s výrazným sklonem je částečnou odpovědí na stavební zákon a místní vyhlášky. „Ano, plochá střecha s vegetací by asi byla účelnější, ale v lokalitě jsou požadovány sedlové střechy. Řešení je tak nákladnější, ale provedení sestupu střechy až k zemi pomohlo výrazně zvýšit užitnou plochu uvnitř domu,“ říká Drabik. Výrazné podpůrné prvky domu jsou realizovány s pomocí CLT dřevěných trámů. Ty pronikají i dovnitř objektu a propojují obě části střechy. Jednotné provedení přispělo i k lepšímu termálnímu vedení v domácnosti. Své při tom udělala i okna, která jsou situována vysoko nad zemí: přirozená ventilace vyváří vzdušný komín, a větrání je tak mnohem efektivnější.

Co teď, co v budoucnu?

Ve studiu Superhelix vždy klademe zvláštní důraz na to, jak se bude budova měnit a vyvíjet v průběhu času po realizaci,“ doplňuje Drabik. A ani Dům za střechou nebyl v tomto ohledu výjimkou. Příkladem může být třeba fasáda, vyvedená z dřevěných fošen zeravu obrovského. „Tohle dřevo nebylo ošetřeno proti počasí ani proti hmyzu, je ve svém původním provedení. Proč? Protože je tak odolné, že to nepotřebuje. S postupem času jen získá velmi příjemnou, šedostříbrnou patinu.“ Podobné je to i se zelenou střechou. Tam, kde bývá využívána jako libí prvek bez dalšího promyšlení, je její údržba poměrně nákladným koníčkem. Tady ne. Volba osazením směsí teplomilných a suchomilných rostlin přispívá k tomu, že její provedení bezúdržbové. „Na severní straně bez obtíží přečká celý rok, nepotřebuje zálivku ani prosekávání. Sucho ji neohrozí.“

Zdroj: Bartłomiej Drabik

Umění přizpůsobivosti je zakódované v DNA domu

Tak, jako je Dům za střechou překvapiví zvenčí, je „normální“ zevnitř. Členění interiéru odpovídá běžnému provozu rodiny. Přičemž v přízemí se nachází kuchyně, jídelna a obývací pokoj, zatímco obytné pokoje s ložnicemi jsou v patře. Na obdélníkovém půdorysu domu zabírá podstatnou část přízemí garáž. To je ale daň za bydlení na předměstí, bez možností plně rozvinuté hromadné městské přepravy. Mrtvý prostor, vynucený „pokojem pro auta“ je alespoň doplněn o technickou místnost a zázemí, včetně odděleného pokoje pro hosty. Celkový plán domu je poměrně volný. Je na něm znát, že je přístupný změnám. Třeba v tom, že tu může (kromě již dvou existujících) vzniknout prostor i pro třetí dětský pokoj. Adaptace, ať už exteriéru či interiéru, je ale podstatou ekologického vyznění celého Domu za střechou.

Údaje o projektu

Název projektu: Dům za střechou
Typ projektu: rodinný dům, ekologická novostavba
Architektonické studio: SPP (Superhelix Pracownia Projektowa)
Lokalizace: Krakov, Polsko
Vedoucí projektu: Bartłomiej Drabik
Dodavatel stavby: Marcin Matoga – Konstrukcje Budowlane
Dodavatelé materiálů: PREFA, Wienerberger, Brimat, Fermacell, Zinco
Klient: soukromá osoba (architekt)
Užitná plocha: 189 m2
Realizace, finalizace: 2018

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Olomouc, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Developeři, architekti a projektanti založili v Olomouci sdružení

Někteří olomoučtí developeři, investoři, projektanti a architekti spojili své síly a vytvořili sdružení Olomouckých architektů a stavitelů (SOAAS), které chce komunikovat s radnicí při územním plánování a rozvoji regionu. Sdružení má 13 zakládajících členů, mezi kterými je například developer Richard Morávek, ...

Moderní rodinný dům u křížové cesty rozruch nedělá

Moderní rodinný dům u křížové cesty rozruch nedělá

Zachovat silný duch místa, a přitom vložit moderní novostavbu do prostředí vesnice není nikdy snadné. Přesto hmota tohoto rodinného domu Pod kalváriou a jeho zahrady symbioticky vplouvá do linie ulice, a svým tvarem odráží místní vztahy a respekt k vlastnímu okolí.

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Odeznívající (byť stále přítomná a hrozbu představující) pandemie podobu již existujících realizací příliš neovlivní. Ale o to výrazněji se promítne do projektů připravovaných, které už vezmou „rizika pandemií budoucích“ v potaz. Protože s nějakým tím omezením volného pohybu osob a karanténami se podle všeho ...

Jak se staví historická památka. Obnova vyhořelého Libušína v Beskydech

Jak se staví historická památka. Obnova vyhořelého Libušína v Beskydech

Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární ...

Český dům postavený 3D tiskárnou je průkopníkem nového typu stavitelství

Český dům postavený 3D tiskárnou je průkopníkem nového typu stavitelství

V česku vyroste první dům postavený pomocí 3D tisku. Bude to celoročně obyvatelný dům organické architektury plovoucí na vodě. Za projektem stojí český umělec a sochař Michal Trpák. Co všechno 3D tisk umí? Jak je využitelný pro současné stavebnictví a jaké jsou jeho možnosti v budoucnosti? Je 3D tisk domů vize pro ...

REKLAMA