Statistiky uvádějí, že zatímco před dvěma lety chybělo v Česku kolem 300 tisíc řemeslníků, v současné době se jejich počet blíží ke čtyřem stům. Řemeslníci chybí napříč obory. Největší sháňka je po pokrývačích a klempířích.
Ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze Miloslav Janeček a prezident Cechu obkladačů ČR a zároveň předseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Roman Pommer vysvětlují důvody současného stavu, hovoří o legislativním zakotvení mistrovské zkoušky a o celkovém zlepšování obrazu českého učňovského školství.
Zájem o řemeslo roste, díru na pracovním trhu se ale vyplnit nedaří
Poptávka po řemeslnících několikanásobně převyšuje nabídku, a přestože zájem o učební obory už několik let po sobě roste, nedostatek kvalitních řemeslníků se stále zvyšuje.
„Velký vliv na úbytek řemeslníků má fakt, že starší řemeslníci postupně končí, odcházejí do důchodu, naproti tomu nových začínajících řemeslníků je výrazně méně, než jich bylo zhruba před dvaceti lety. Je to dáno mimo jiné doznívajícím propadem demografické křivky mladých, ale i tím, že pokles zájmu o učňovské školství byl na přelomu tisíciletí příliš velký a minimálně téměř jedna celá generace řemeslníků tady prostě chybí,“ podotýká Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ), a v zápětí vysvětluje i důsledky.
„Stavební firmy hledají řemeslníky, kde se dá, a neváhají je dobře zaplatit. Přesto zahraničním nabídkám konkurovat nedokážou. Práce v zahraničí je totiž také jedním z důvodů nedostatku řemeslníků v Česku. Platí to především v příhraničních oblastech, kde se pochopitelně řemeslníkům vyplatí jezdit za lépe zaplacenou prací například do Německa nebo Rakouska. A to i přesto, že dnes už jsou zákazníci v Česku zvyklí za kvalitní práci řemeslníkům dobře zaplatit,“ dodává.
Zdroj: AdobeStock-tomasz-zajda
Nedostatek je takřka ve všech oborech
Podle zveřejněných statistik chybí řemeslníci ve všech průmyslových odvětvích. Ve stavebním oboru jsou to především zedníci, svářeči, tesaři, instalatéři, soustružníci, truhláři i malíři a lakýrníci. Absolutně největší nedostatek je u střechařských profesí. Chybí klempíři, pokrývači i tesaři. Řemeslníky ovšem neshánějí pouze firmy, ale také jednotlivci.
„Vymalovat byt není otázka pár dnů. Sehnat u nás kvalitního řemeslníka je otázka několika měsíců. Na malíře interiérů se čeká tři a více měsíců, na kvalitního a spolehlivého obkladače nebo instalatéra se běžně čeká až půl roku. Daleko horší je situace u pokrývačů, klempířů a tesařů. Na druhou stranu dnes už platí, že pokud řemeslník řekne, že může přijít hned, měl by být zákazník opatrný,“ konstatuje Miloslav Janeček.
Zdroj: AdobeStock-hoda-bogdan
Dobře placená práce a mistrovské zkoušky
Podle slov Romana Pommera, prezidenta Cechu obkladačů ČR a zároveň předsedy představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy, je na současném vývoji pozitivní to, že již roste nová generace řemeslníků, zájem o učební obory se každoročně zvyšuje a z řemesla se pomalu stává lukrativní a dobře placená práce.
„Hospodářská komora se prostřednictvím řemeslných cechů již léta snaží legislativně ukotvit mistrovskou zkoušku, a to tak, aby byla mimo jiné vnímána společností jako (v uvozovkách) inženýrský titul ve daném řemeslném oboru. Je třeba lidem vysvětlovat, že řemeslo není sprosté slovo, a že práce rukama není žádná podřadná činnost. Toto by si měli uvědomit hlavně rodiče, kteří rozhodují o budoucnosti svých potomků. Musí vědět, že řemeslem se jejich dítě uživí i v následujících letech velmi kvalitně a na úrovni vysokých výdělků,“ vysvětluje Roman Pommer a odkazuje na stránky Hospodářské komory hlavního města Prahy, kde je možné získat další informace.
„Myslím, že veřejnost si již začala spolehlivých řemeslníků vážit. Všichni vidí, že mohou být i úspěšnými podnikateli, které jejich řemeslo velmi dobře uživí. U čerstvých absolventů bez praxe bývají výdělky v prvních letech po vyučení nižší, okolo 25 až 30 tisíc. Po získání praxe, a především pokud řemeslník umí pracovat s novými moderními materiály a technologiemi, se jeho výdělky výrazně zvyšují a měsíční plat je vysoko nad průměrem,“ dodává na závěr Miloslav Janeček a sází na osvětu a výchovu k zábavné rukodělné práci už na základních školách.
Redakce estav dle tiskové zprávy Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Sdílet / hodnotit tento článek