Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Chytře využitá továrna v Holešovicích. Dřevěné buňky uvnitř betonové budovy

V roce 2014 se mladý pár, ačkoliv oba původně vystudovaní architekti, nadchl pro výrobu stylových módních doplňků do města v čele s dnes již takřka ikonickým roll top batohem. Jejich produkty si na designových veletrzích velmi rychle získaly své zákazníky a firma se postupně začala rozrůstat. Stávající prostory přestávaly stačit a bylo nutné se poohlédnout po vhodných prostorách, kam by bylo možné manufakturu přemístit. Vhodný prostor nakonec našli v jednom zanedbaném holešovickém vnitrobloku.

Na první pohled nenápadný holešovický vnitroblok ve svých útrobách skrývá bývalou tovární halu na výrobu forem na odlévání hliníku o užitné ploše 800 m2. Hala zde vznikla v 50. letech minulého století jako dodatečná výplň prázdného vnitrobloku a součást tovární budovy na rohu ulic Dělnická a V Háji, která dnes již nestojí. Od povodní v roce 2002 byla hala prázdná a chátrala. Firma 7U s.r.o. spravující majetek Městské části Praha 7 prostory firmě v roce 2016 dlouhodobě pronajala s tím, že do rekonstrukce budovy bude náležitě zainvestováno.

Současný design v industriálním prostředí

Celková rekonstrukce by ovšem byla finančně velmi náročná a také by utrpěl industriální charakter budovy, který byl jedním z důvodů, proč si dvojice prostor na první pohled oblíbila. Stejně tak následné provozní náklady by byly neúnosné. Dvojice architektů proto přišla s vlastním a velmi neotřelým řešením. Z prostorů byl vyklizen odpad, který se uvnitř během let střádal, železobetonový skelet budovy byl pouze očištěn a ponechán ve svém současném stavu. Jediné větší zásahy spočívaly v opravě a zaizolování značně zchátralé střechy a vylití nové betonové podlahy, neboť ta původní svým technickým stavem neodpovídala bezpečnému pohybu.

Jednotlivé buňky jsou zateplené a vytápěné, takže je v nich po celý rok příjemné prostředí pro práci.

Do takto ošetřeného betonového skeletu bylo následně vloženo osm kontejnerových buněk dřevěné konstrukce, které jsou jako jediné části interiéru zateplené a vytápěné podlahovým topením. Veškeré provozy jsou tak umístěny uvnitř těchto buněk a samotné prostory výrobní haly slouží především jako obslužné prostory a komunikace. Díky konstrukci samotné haly, která vytváří jakousi první izolační vrstvu, ale není problém pobyt mimo vytápěné buňky i delší dobu, pokles teploty se zde i v zimních měsících zpravidla zastaví na 5° C. Naopak v letních měsících je možné prostory propojit odsunutím prosklených stěn některých buněk. V neposlední řadě samotný skelet odděluje dění uvnitř dílny od obytných částí bloku a funkce se tak navzájem nevyrušují.

Vložené buňky jsou z velké části prosklené, čímž možná utrpěla energetická úspornost, nicméně prostor tak působí velmi vzdušně a transparentně. Člověk je současně vně i uvnitř. Původní tovární světlíky přinášejí dostatek světla a vytváří příjemné a pozitivní prostředí. Samotný kontrast staré konstrukce s vloženými novými prvky elegantně provedenými v kombinaci dřeva, skla a sádrokartonu působí esteticky velmi svěže a přitažlivě. Tento kontrast je umocněn na maximum v prostorách jídelny či zasedačky, kde jsou moderní designové prvky vloženy přímo do starých prostorů haly bez přítomnosti buněk. Celou budovu doplňuje jednotný design popisků místností a zjednodušujících piktogramů.

Část výroby, pro kterou není nezbytně nutný naprostý teplotní komfort, je umístěna mimo buňky. Industriální charakter dodává dílně správnou atmosféru a světlíky přinášejí dostatek světla.

Nový život pro vnitroblok

Ačkoliv vnitrobloky byly původně koncipovány jako volné klidné prostory tvořící protiklad k rušným ulicím, v průběhu času se do nich začaly vkládat nové funkce jako právě zde. Zároveň, protože vnitroblok je jen minimálně na očích veřejnosti, často zůstávají ležet ladem a chátrají. To s sebou nese mnoho dalších konsekvencí v podobě vykrádání takového opuštěného prostoru, zanášení odpadem či výskytu problémových osob. Trpí pak především obyvatelé domů, které vnitroblok, tento lokálním brownfiled utopený ve struktuře města, obepínají. Z pohledu udržitelného rozvoje území a oživení mrtvého místa, které degraduje i své okolí, je využití takovýchto prostorů na místě. Možnosti využití jsou ovšem značně omezené, ať už z hlediska stavebního, majetkoprávního, finančního, hygienického či z hlediska dostupnosti. Najít novou náplň těmto stavbám není jednoduché a z krátkodobého hlediska ani finančně výhodné, ale je všehovšudy správné. V dlouhodobém hledisku lze takto nemalou měrou přispět k lepšímu vyvážení funkcí v území, přesunu ekonomických aktivit a zatraktivnění místa, tvorbě tzv. kompaktního města a v neposlední řadě zachování odkazu stavby.

Setkání nábytku a interiérových doplňků se surovým industriálním pozadím je velmi přitažlivé.

V současnosti v holešovické hale najdeme samotnou dílnu, kde firma vyrábí batohy a další doplňky, kanceláře společnosti Braasi Industry, jednací místnosti, část kanceláří si pronajímá reklamní agentura a také zde dvojice architektů provozuje svůj architektonický ateliér. Dílna je otevřena veřejnosti každý den a ať už máte v úmyslu si dojít pro vlastní batoh Braasi, nebo si jen prohlédnout pozoruhodný a inspirativní prostor dílny, budete vítáni.

Firma Braasi Industry tak svými prostory může být inspirací, které se nám v tuzemsku v dostatečné míře nedostává. Je to škoda, protože České republice je vlastní bohatá industriální minulost a příležitostí zabývat se novou náplní pro opuštěný industriální brownfields je zde mnoho. Stačí chtít a půjde to.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Zdroj: AdobeStock - Rastislav Sedlak SK

Nejvyšší stavby světa? Egypt, Evropa, Amerika. Již dlouho vládne Asie

Výškové budovy jsou asi nenápadnějším výtvorem v městské architektuře. Jsou výkladní skříní bohatství a prosperity města. Staví se po celém světě, dokonce i tam, kde není výstavba vynucena nedostatkem prostoru, také v České republice. Prvenství patří ovšem již dlouho Asii.

Kodaňská školka: Nové v kontextu starého

Kodaňská školka: Nové v kontextu starého

Mateřská škola je jedna s prvních veřejných budov, se kterou přijdeme ve svém životě do kontaktu. Naše vnímání prostoru a architektury může ovlivnit na celý život. To si architekti dobře uvědomovali. Zároveň před sebou měli výzvu jak zakomponovat poutavý a moderní objekt pro děti mezi původní zástavbu. Podívejte se ...

Olomouc, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Developeři, architekti a projektanti založili v Olomouci sdružení

Někteří olomoučtí developeři, investoři, projektanti a architekti spojili své síly a vytvořili sdružení Olomouckých architektů a stavitelů (SOAAS), které chce komunikovat s radnicí při územním plánování a rozvoji regionu. Sdružení má 13 zakládajících členů, mezi kterými je například developer Richard Morávek, ...

Moderní rodinný dům u křížové cesty rozruch nedělá

Moderní rodinný dům u křížové cesty rozruch nedělá

Zachovat silný duch místa, a přitom vložit moderní novostavbu do prostředí vesnice není nikdy snadné. Přesto hmota tohoto rodinného domu Pod kalváriou a jeho zahrady symbioticky vplouvá do linie ulice, a svým tvarem odráží místní vztahy a respekt k vlastnímu okolí.

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Odeznívající (byť stále přítomná a hrozbu představující) pandemie podobu již existujících realizací příliš neovlivní. Ale o to výrazněji se promítne do projektů připravovaných, které už vezmou „rizika pandemií budoucích“ v potaz. Protože s nějakým tím omezením volného pohybu osob a karanténami se podle všeho ...