Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je navržená novela reakcí na přísné požadavky na kvalifikaci úředníků, které podle ní při současné situaci na trhu práce nelze splnit. "Stavební úřady pak často nemohou rozhodovat v daných legislativních lhůtách a občané musejí na rozhodnutí čekat mnoho týdnů," uvedla.
Podle žebříčku sestavovaného Světovou bankou se Česko délkou stavebního řízení řadí na 156. místo ze 190 posuzovaných zemí. Jen na získání nutných razítek je v ČR potřeba 246 dní, zhruba čtyřikrát více než v Hongkongu.
Zastupitel za opoziční ODS Martin Kupka souhlasil s tím, že problém na stavebních úřadech existuje. Podle něj je pouze škoda, že změnu zákona předkládá kraj, a ne ministryně pro místní rozvoj jako vládní návrh. "Krajská iniciativa bude mít ve Sněmovně mnohem horší cestu," upozornil Kupka, který je zároveň poslancem.
Kvalifikační požadavky nyní splňují jen lidé s vysokoškolským vzděláním v magisterském nebo bakalářském studijním programu stavebního, architektonického nebo právnického směru, vyšším odborným vzděláním v oboru stavebnictví a dvěma roky praxe ve stavebnictví nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a třemi roky praxe ve stavebnictví. Takových odborníků je však podle kraje na trhu práce akutní nedostatek.
Do roku 2012 běžně pracovali na stavebních úřadech i absolventi gymnázií a jiných středních škol nestavebního směru, kteří mohli pokračovat v činnosti na základě přechodných ustanovení stavebního zákona. Pro nově vyhlašovaná výběrová řízení tato výjimka není možná. Přitom podle kraje existuje řada vysokých i středních škol, jejichž absolventi by mohli být schopnými stavebními úředníky.
Navrhovaná úprava podle hejtmanky nepřináší žádná rizika, neboť každý pracovník stavebního úřadu musí do 18 měsíců vykonat zkoušku odborné způsobilosti podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a má také povinnost se průběžně vzdělávat.
Sdílet / hodnotit tento článek