Opravdovou renesanci zažily rozhledny po roce 1989, kdy došlo k opravě a následnému zpřístupnění mnoha chátrajících staveb a ve velkém měřítku také k výstavbě zcela nových věží. Zatímco na přelomu tisíciletí se často stavěly typizované železné konstrukce sloužící pro telekomunikační účely, které byly opatřené vyhlídkovou plošinou, v posledních několika letech jsou trendem vizuálně nápaditější vyhlídkové stavby.
Mezi originálně tvarované rozhledny z poslední doby patří například vyhlídka Růženka nad obcí Růžová na Děčínsku v Českém Švýcarsku, která byla zpřístupněna loni v dubnu. Betonová stavba vysoká šest metrů připomíná návrh Kaplického Národní knihovny, přičemž tvar vyhlídky byl navržen dávno před Kaplického knihovnou a vzešel z nápadu mladých architektů z Liberce. Růženka získala titul Rozhledna roku 2018. Netradiční tvar má také rozhledna Doubravka, která se od loňského června tyčí v přírodním parku Čihadla v Praze 14. Experimentální, 23,5 metru vysokou vyhlídkovou věž z akátového dřeva navrhl architekt Martin Rajniš.
Letos v březnu byla otevřena zhruba 30 metrů vysoká rozhledna na Hradišťském vrchu u Kaplice na Českokrumlovsku. Stavba kombinující modřínové dřevo a ocelové pozinkované prvky, stojí ve výšce 780 metrů nad mořem. Její půdorys odkazuje na tvar pětilisté růže ve znaku šlechtického rodu Rožmberků. Poskytuje výhled na Novohradské hory, viditelné z ní jsou i Alpy.
Veselská rozhledna u Oder na Novojičínsku byla vybudována v roce 2018 z iniciativy Euroregionu Silesia a zpřístupněna byla letos v dubnu. Základem stavby je třímetrová pyramida z břidlice na níž se tyčí ocelovo-dřevěná konstrukce vysoká 13,6 metru se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Stavba, poskytující výhled na Oderské a Hostýnské vrchy i Beskydy, má symbolizovat strážní věž, kterou má město Odry ve znaku.
Mezi letos zpřístupněné rozhledny patří také Šťastná věž ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku, která vznikla přestavbou sila na piliny. Jedná se o 23 metrů vysokou zděnou rozhlednu s dřevěnou nástavbou a kovovým schodištěm. Součástí objektu je i občerstvení a při západu slunce je ve věži možné povečeřet. Stavbou "konvenčního tvaru" je naopak osmnáctimetrová dřevěná rozhledna Okrouhlík u Slatiny na Novojičínsku, která od letošního května zdobí stejnojmenné návrší. Ke znovuotevřeným rozhlednám patří Goethova vyhlídka nad Karlovými Vary, která byla po kompletní rekonstrukci veřejnosti zpřístupněna v květnu.
Železobetonová rozhledna Šibenice ve Stěbořicích na Opavsku, která bude otevřena 28. června, připomíná svým vzhledem betonový bunkr. Expozice uvnitř 12,5 metru vysoké věže přiblíží život a odkaz odbojáře Jana Kubiše, který sloužil na Opavsku či projekt výstavby betonových pevností v československém pohraničí před 2. světovou válkou. Ve stejný den se pro veřejnost otevře i vyhlídková věž na mosteckém vrchu Šibeník, která je součástí zábavního parku.
V blízké době je v plánu otevření rozhledny na Lucemburském kopci u Malečova, ve Vikleticích u Nechranické přehrady a ve výstavbě je také vyhlídková věž Chalupská Štěpánka na Plzeňsku, která má připomínat repliku historické obranné věže. V květnu letošního roku se začalo s výstavbou rozhledny na nejvyšším vrcholu Orlických hor Velké Deštné.
Popularitu si v poslední době získaly také nejrůznější vyhlídkové stezky. V ČR funguje od roku 2012 Stezka korunami stromů v Lipně nad Vltavou a o pět let později byla otevřena Stezka korunami stromů u Jánských lázní v Krkonoších. V roce 2015 byla zpřístupněna vyhlídková Stezka v oblacích u Dolní Moravy, v loňském roce byla otevřena Stezka nad vinohrady v Kobylí u Břeclavi a od ledna 2019 slouží turistům vyhlídková věž na beskydských Pustevnách jako součást panoramatické Stezky Valaška. Inspirací pro české stezky v korunách stromů se stala bavorská stezka Baumwipfelpfad u města Neuschönau v srdci Bavorského lesa, která byla otevřena v září 2009.
Sdílet / hodnotit tento článek