REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Čím natírat dřevo v exteriéru? Které nátěry vydrží nejdéle?

Dřevo je díky vzhledu a snadné obrobitelnosti oblíbeným materiálem pro exteriérové konstrukce. Jeho nevýhodou je však poměrně rychlá degradace povětrnostními vlivy a u méně trvanlivých dřevin také poškození houbami, plísněmi a dřevokazným hmyzem.

Pro aktivitu biotických škůdců je nezbytná vyšší vlhkost dřeva (pro houby nad 20%) ale i degradace povětrnostními vlivy probíhá rychleji, pokud dřevo obsahuje více vody a působí přímo na jeho povrch dešťové srážky. Nejčastěji používanou možností je ošetření dřeva různými typy nátěrových systémů, které zabraňují průniku vody a zároveň chrání dřevo vůči působení slunečního záření. Podle druhu výrobku jsou aplikovány různé druhy povrchových úprav.  Vícevrstvé nátěrové systémy pro stavebně truhlářské výrobky (okna dveře) vyžadují profesionální aplikaci, na druhé straně poskytují dlouhodobou ochranu výrobků, zejména pokud se jedná o silně pigmentované úpravy (Obr. 1).

Pro jiné výrobky, jako jsou například ploty, altány, pergoly se výrobci nátěrových hmot snaží nabídnout jednodušší varianty nátěrových systémů, které lze aplikovat i štětcem. Častokrát je možné natírat pouze dvě vrstvy nátěru jako základ i vrch, případně použít vrstvu penetračního základu a následně jednu, anebo dvě vrstvy vrchního nátěru. V případě kvalitních nátěrových hmot a správné aplikaci (zejména nesmí být povrch dřeva mokrý anebo znečištěný, dále je nutné dodržet postupy stanovené výrobcem) jsou výsledky zejména u pigmentovaných povrchových úprav velmi solidní a slouží svému účelu více let i v náročných expozicích (Obr. 2).

V posledních letech se na trhu objevili i transparentní hydrofobní nátěry, které slibují zachování původního vzhledu a odpuzování vody díky špatnému smáčení povrchů ošetřeného dřeva. Jsou většinou penetrační, hydrofobní funkci zajišťují vosky, olejové složky, nanočástice anebo jejich kombinace. Jsou aplikovány v naředěném polymerním základu (třeba na bázi akrylátů ve vodním roztoku) anebo přímo v roztoku vody anebo rozpouštědla. Výhodou je snadná aplikovatelnost a nutnost aplikovat pouze jednu vrstvu na očištěný a suchý povrch dřeva. Nevýhodou je vyšší nákupní cena. Jejich zajímavé vlastnosti byly předmětem výzkumu v rámci řešeného projektu TAČR TH02020873 na FLD ČZU v Praze ve spolupráci s firmou MATRIX a.s.

Po aplikaci zachovávají původní vzhled dřeva a také mají slibované hydrofobní vlastnosti, kdy kontaktní úhel smáčení vodou vysoko převyšoval 90°, což je hranice, kdy lze povrch materiálu pokládat za hydrofobní (Obr. 3).

Ve výzkumu nás zajímalo, jestli tyto úpravy vydrží plnit svojí funkci i při plném zatížení povětrnostními vlivy. Pro testy byly využity jednak UV-komora od firmy Q-Lab (USA) (Obr. 4) a také testy přirozeným stárnutím pod úhlem 45° bez kontaktu se zemí v jižní expozici dle normy ČSN EN 927-3 (Obr. 5).

Z výsledků zkoušek těchto druhů hydrofobních nátěrů lze shrnout následující poznatky:

  1. V úvodních fázích expozice v exteriéru poskytují hydrofobní nátěry ochranu vůči působení srážkové vody a snižují degradace dřeva povětrnostními vlivy.
  2. Po delší expozici, řádově měsících, je však jejich souvislá vrstva narušena drobnými mikrotrhlinami (Obr. 6), kterými jsou pravděpodobně difuzí vyplavovány extraktivní látky a fotodegradovaný lignin ze dřeva a tím dochází ke ztrátě původní barvy dřeva. Hydrofobní funkce je vůči kapkám vody zatím zachovaná a tím dochází k menšímu znečištění povrchů dřeva prachovými částicemi obsaženými v dešťových srážkách (Obr. 7). V této fázi lze pozorovat nižší náchylnost takto ošetřeného dřeva vůči vzniku povrchových trhlin (Obr. 7).
  1. Po expozici trvající řádově několik let dojde k vyplavení respektive degradaci povrchů ošetřených hydrofobním nátěrem a dochází také ke ztrátě funkčnosti a rychlému vsakování vody do degradovaného dřeva (Obr. 8). U netrvanlivého dřeva to bývá doprovázeno také zbarvením dřevozbarvujícími houbami a plísněmi (Obr. 8)

Na základě výše uvedených výsledků testování lze vyvodit následující závěry. Pokud koncový uživatel od hydrofobních úprav očekává zachování původního vzhledu dřeva v expozici vystavené plně působení povětrnosti a srážek bez kontaktu se zemí (třída použití 3 dle ČSN EN 335), bude pravděpodobně zklamán. V tomto případě je nutné doporučit spíše velmi kvalitní transparentní vícevrstvý nátěrový systém, kde je však také nutné počítat s nižší celkovou životností ve srovnání s pigmentovanými (alespoň slabě pigmentovanými) variantami.  

V případě, že zachování původního vzhledu (zejména barvy podkladového dřeva) není požadováno, lze aplikaci hydrofobních penetračních nátěrů doporučit. Dokáží při snadné aplikaci pouze jedné vrstvy prodloužit celkovou životnost podkladového dřeva. Snižují ukládání prachových částic do jeho porézní struktury a snižují tím náchylnost na šedivé zabarvení. Zároveň nevzniká tolik a tak rozměrných povrchových trhlin, které usnadňují vnikání vody hlouběji do dřeva a tím zvyšují riziko poškození dřevokaznými houbami. Nevýhodou je vyšší nákupní cena a je nutné počítat, že nátěr je nutné dle náročnosti konkrétní expozice a vystavení povětrnosti obnovovat jednou za 2 roky až několik let.

První povrch: Po aplikaci zachovávají původní vzhled dřeva a také mají slibované hydrofobní vlastnosti, kdy kontaktní úhel smáčení vodou vysoko převyšoval 90°, což je hranice, kdy lze povrch materiálu pokládat za hydrofobní. Druhý a třetí povrch: Obr. 7 Povrch dřeva ošetřený hydrofobním nátěrem (vlevo) je méně znečištěn ve srovnání s neošetřeným (vpravo) a je také méně náchylný na tvorbu povrchových trhlin. Čtvrtý povrch: Obr. 8 Ztráta funkčnosti hydrofobního nátěru po dlouhodobé expozici v exteriéru spojená s tvorbou trhlin a poškozením smrkového dřeva dřevozbarvující houbou a plísněmi.

V případě, že jsou použity současně s vhodným konstrukčním řešením, čímž je myšlen zejména přesah střechy a zabránění kontaktu se zemí a vzlínající vodou (třída použití 2 dle ČSN EN 335), lze jejich aplikaci plně doporučit. V tomto případě nedochází k intenzivnímu poškození povrchů a plní funkci mnoho let. Občasné srážky za větrného počasí po povrchu hydrofobně ošetřeného dřeva rychle ztečou a nezanechají takové znečištění, jako na úplně neošetřeném dřevě. Zároveň nedochází k nadměrné tvorbě trhlin, které mohou být vstupní branou pro vážnější poškození hnilobou. Případné náhodné znečištění lze z ošetřených povrchů lehce setřít, protože nedochází ke vsakování do podkladového dřeva. Je však nezbytné dodržet doporučení výrobců a dát si zejména pozor na to, zdali je výrobek určen na pochozí plochy. Narušení hydrofobní vrstvy na terasových prknech totiž vede k úplné ztrátě funkčnosti hydrofobního nátěru v krátké době. 

Moderní technologie v ošetření dřeva nátěrovými systémy přinášejí nové možnosti prodloužení estetické a funkční životnosti výrobků a konstrukcí v exteriéru.  Nelze však očekávat zázraky, očekávání musí mít reálný základ. Při dodržení některých zásad a správné aplikaci, případně zatížení během použití, lze hydrofobními penetračními nátěry při poměrně jednoduché aplikaci zvýšit trvanlivost dřeva vystaveného povětrnostním vlivům. 

Ing. Miloš Pánek, Ph.D.

Ochraně dřeva se věnuje od roku 2003, nejdříve na DF TU ve Zvolenu, od roku 2014 jako odborný asistent na Fakultě lesnické s dřevařské ČZU v Praze.

Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D.

Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D., (1980) vystudoval obor Dřevařské inženýrství na Fakultě lesnické a environmentální České zemědělské univerzity v Praze, kde ukončil, i doktorandské studium. Od roku 2005 je zaměstnancem Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, kde je odborným asistentem na katedře zpracování dřeva a biomateriálů. Ve výzkumu se věnuje hlavně oblasti systémům lepení dřeva a vývoji aplikací na bázi nanostruktur.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Dřevostavby

Zdroj: Metropolis Arkitekter

Malá univerzální dřevostavba na ostrově umožní odpočinek i díky sauně

Rozměry skromný projekt, nenáročně vedený, s důrazem na typologii místně příslušných staveb a jejich historii. Přesto stavba, která dává odpověď na požadavky současnosti, a reaguje i na klima v ne vždy klimaticky pohostinných oblastech Stockholmského souostroví.

Zdroj: Jonas Bjerre-Poulsen

Znovuzrození dřevostavby u jezera ve stínu rozrostlého dubu

Projekt komplexní rekonstrukce z Dánska, který v podstatě nahradil starou dřevostavbu novým, moderním objektem odlišného využití. Místo malé loděnice vznikla rekreační chata, která se rozplývá v harmonické scenérii luk, lesů a vodní hladiny.

Foto: Soeren Larsen

Luxusní posed: Dům, kterému prorůstá strom ložnicí

Prapůvodní geneze tohoto projektu trochu připomíná počátek anekdoty. Co se stane, když se v dánském baru potká inženýr lesnické školy, architekt a konzultant pro cestovní ruch? Takový vtip by nicméně gradoval nečekanou pointou, protože na jeho konci stojí počátek v Evropě unikátního hotelu. Jeho příběh zatím zdá se…

REKLAMA