REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Češi loni vytřídili na 17 tisíc tun elektroodpadu. Nejvíce v Plzni

Nejlépe si, stejně jako vloni, vedli obyvatelé Plzně. Naopak nejhůře občané na Vysočině. Ve sběru elektra se Češi od roku 2017 opět zlepšili, vytřídili o téměř 1 400 tun více, což odpovídá asi 9% nárůstu. Údaje vyplývají z výsledků kolektivního systému provozovaného společností REMA Systém, který v tuzemsku zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení.
Zdroj: Shutterstock

Lidé v České republice odevzdali vloni k recyklaci 16 672 tun vysloužilého elektrozařízení. Na jednoho obyvatele se tak vysbíralo přibližně 1,57 kilogramu nepoužívaných elektrozařízení, nejčastěji šlo o velké domácí spotřebiče a zařízení informačních technologií.

Nejvíce se třídí pračky, myčky, sporáky, nejméně světelné zdroje

Celkových 16 672 tun vysloužilých elektrických a elektronických zařízení, které byly vloni v ČR odevzdány v síti REMA k recyklaci, odpovídá váze 222 kusů legendární české motorové lokomotivy řady 751, zvané Bardotka. V rámci 10 skupin elektrozařízení se ze 44 % jednalo o velké domácí spotřebiče, jako jsou pračky, myčky, sporáky nebo varné desky. Více než 36% podíl na sběru elektru pak měla zařízení informačních technologií, jako jsou například telefony, počítačové myši, tablety, klávesnice či kalkulačky. Množstevně nejméně se nashromáždilo světelných zdrojů, které jsou díky své jednotkové hmotnosti jedním z nejlehčích elektrozařízení. Z konkrétních typů elektra poslal kolektivní systém k recyklaci nejvíce tiskáren a kopírovacích strojů. „Naše statistiky potvrzují setrvalý trend, který navazuje na předchozí roky. Nižší čísla sběru u malých a lehkých elektrozařízení i nadále potvrzují, že se lidé mnohem rychleji zbavují velkých nefunkčních přístrojů, pro které není u nich doma místo. Menší výrobky, jako jsou třeba mobilní telefony, elektronické hračky, žárovky nebo zářivky častěji schovávají doma v šuplíku, nebo mají stále tendence je vyhazovat do směsného komunálního odpadu. V této oblasti, byť se situace již významným způsobem posunula k lepšímu, je stále prostor pro osvětu, ale také spolupráci s obcemi, svozovými a třídícími společnostmi, i ministerstvem životního prostředí,“ hodnotí čísla za rok 2018 David Vandrovec, generální ředitel společností REMA.

Zlepšení ve sběru o 9 %

I přesto se však Češi v recyklaci elektra neustále zdokonalují. Oproti roku 2017 se vloni podařilo zrecyklovat o 9 % vysloužilých elektrozařízení více a v rámci meziročního srovnání v letech 2016 a 2017 se jedná o 5% nárůst. „Zpětný odběr elektrického a elektronického zařízení se navyšuje zčásti díky pokračující intenzivní výchově spotřebitelů a vzdělávání ve veřejných i soukromých institucích. V poslední době je sice velmi často zdůrazňována problematika plastového odpadu, ale stejně tak i vysloužilé elektrozařízení získává na důležitosti. Zejména s ohledem na to, že se stává čím dál častější součástí každodenního života doma i v práci, a to napříč generacemi i společenskými poměry,“ komentuje ředitel kolektivního systému REMA.

Vysloužilé elektro pošlete poštou zdarma nebo si ho nechte bezplatně odvézt

Pomáhají však i moderní a zábavnější cesty, kterými se lze nepotřebných věcí zbavit. „Občané mohou dnes využívat kromě klasických sběrných dvorů a sběrných míst u prodejců elektra třeba i různé firemní nebo školní projekty, či zajímavé soutěže zaměřené na sběr vysloužilého elektra. Prostřednictvím našich projektů na podporu recyklace „re:Balík“ a „Buď líný“ mohou běžní spotřebitelé poslat vyřazené a nepotřebné elektro bezplatně poštou nebo kurýrní službou,“ doplňuje Vandrovec.

REMA loni překročila celkové cíle stanovené EU

Kolektivní systém, provozovaný společností REMA Systém, překročil v roce 2018 jako první kolektivní systém v České republice celkové cíle stanovené Evropskou unií, které jsou vytyčeny na rok 2020, pro ČR až pro rok 2021 (míra sběru ve výši minimálně 65 %). V roce 2018 pro Českou republiku platila povinnost 50 % úspěšnosti ve sběru vysloužilých elektrozařízení vůči těm nově uvedeným na trh. Kolektivní systém REMA přitom dosáhl úspěšnosti více než 67% míry sběru a potvrdil tím svoji pozici úspěšného kolektivního systému. V roce předchozím, kdy republikový cíl činil 45 %, byla tato hodnota ve výši 61 %.

Nejaktivnější byli Plzeňané, nejhorší Vysočina

Nejaktivnějším krajem byl v roce 2018 v recyklaci elektra ten Plzeňský, stejně jako rok předtím. V průměru odevzdali Plzeňané 3,24 kilogramů na hlavu. Dobře si vedli také Středočeši (2,75 kg odevzdaných na obyvatele) a Pražané (2,73 kg na obyvatele). Nejhůře sbírali v roce 2018 lidé na Vysočině, tam odevzdal průměrně každý občan k recyklaci jen 0,41 kilogramů elektrozařízení. Ač je pro rok 2018 Plzeňský kraj tím nejaktivnějším, oproti roku 2017 si pohoršil v průměru o 0,8 kilogramů elektroodpadu na obyvatele méně (vloni činil přepočet sběru na jednoho obyvatele 4,03 kg). Oproti roku 2017 si naopak polepšili lidé ve Středočeském kraji (o 0,7 kg na obyvatele), ve Zlínském kraji (o 0,6 kg na obyvatele) a v Praze (o 0,5 kg na obyvatele). Celkově obyvatelé České republiky odevzdali k recyklaci v roce 2018 o 9 % vysloužilých elektrozařízení více než v roce předchozím.

Tabulka: Sběr elektrozařízení za rok 2018

Kraj Vysbíráno elektrozařízení 2018 (v kg) Přepočet sběru na jednoho obyvatele v kraji 2018 (v kg)
Plzeňský 1 881 556 3,24
Středočeský 3 720 641 2,75
Praha 3 536 933 2,73
Zlínský 905 950 1,55
Jihočeský 876 272 1,37
Karlovarský 392 200 1,33
Olomoucký 834 328 1,32
Jihomoravský 1 510 946 1,28
Moravskoslezský 1 370 922 1,14
Liberecký 319 575 0,72
Ústecký 504 288 0,61
Pardubický 303 641 0,59
Královehradecký 306 898 0,56
Vysočina 207 728 0,41

Baterie se nejvíce třídí na Moravě

Společnosti REMA zajišťují také zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů. Podle statistiky společnosti Rema Battery jich lidé v uplynulém roce odevzdali téměř 275 tun. Nejaktivnější byli přitom občané Jihomoravského kraje, kde se k recyklaci vybralo skoro 59 gramů na obyvatele, což odpovídá necelým 3 kusům tužkových baterií typu AA. Recyklaci také aktivně podpořili Pražané, kteří v přepočtu na obyvatele odevzdali téměř 2 kusy AA baterií, a Pardubičtí, kde každý obyvatel poslal k recyklaci v průměru jednu a půl tužkové baterie. Nejméně baterií se k recyklaci vysbíralo na Královéhradecku a na Vysočině (6,4 g na obyvatele). Míra sběru přenosných baterií a akumulátorů překročila hranici 68 % (v roce 2017 to bylo 53 %), přičemž cíl Evropské unie je stanoven v úrovni 45 %.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Nejnovější redakční zprávy

Cihly - ilustrační obrázek, zdroj: pterwort, fotolia

Poptávka po cihlách roste, prodejci se předzásobují ze strachu z výpadků dodávek

Poptávka po zdicích a dalších stavebních materiálech začíná opět růst. Na začátek jarní stavební sezony mají prodejci ve skladech dostatek cihel, se zvyšující se poptávkou ale budou muset zásoby doplňovat. ČTK to sdělili největší čeští prodejci stavebnin DEK a Pro-Doma. Jedním z důvodů, proč se chtějí prodejci…

Veřejné osvětlení, zdroj fotolia, sema_srinouljan

O dotaci na výměnu osvětlení si zažádalo 700 obcí

O dotaci na rekonstrukci veřejného osvětlení zprostředkovávanou ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) si zažádalo 700 obcí. Z vyčleněné částky 2,52 miliardy korun se vyčerpalo 1,78 miliardy korun. Výzva k čerpání dotací určená na opravu lampových stožárů, instalaci LED svítidel a další opatření k úspoře energie za…

OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]

Obchodní dům Kotva dnes uzavřela rekonstrukce, potrvá dva roky

Obchodní dům Kotva v Praze 1 ode dneška uzavřela rekonstrukce. Potrvá dva roky. V nižších patrech vzniknou luxusní obchody a ve vyšších kanceláře. Promění se také okolí Kotvy, například zmizí nynější vstup do potravin. Sedmipodlažní budova s celkovou plochou 28.000 metrů čtverečních byla otevřena v roce 1975.

Libeňský most, archivní záběr, foto: Jakub Kopecký

Zavřenou část Libeňského mostu odborníci doporučili zbourat

Odborníci doporučili zbourat nyní uzavřený tzv. inundační most u pražské Palmovky, který je součástí Libeňského soumostí. Silničáři počkají na platné stavební povolení a pak zahájí demolici mostu. Práce by mohly začít letos v dubnu. Dnes to řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.

Bytový dům, zdroj: fotolia

Ceny nemovitostí opět na vzestupu. Starší nemovitosti ke konci roku zdražovaly

Průměrná cena staršího bytu v ČR činila ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku 87 838 korun za metr čtvereční. Mezičtvrtletně to bylo o pět procent víc a meziročně o sedm procent víc. Cena vzrostla v Česku mezičtvrtletně o osm procent také u rodinných domů, a to na průměrných 55 160 korun za metr čtvereční. O nižší…

Libeňský most, archivní záběr, foto: Jakub Kopecký

Závada uzavřela pro tramvaje pražský Libeňský most

Kvůli havarijní uzavírce Libeňského mostu v Praze je ode dneška do odvolání zastavený provoz tramvají mezi Palmovkou a Maninami. Tramvaje jezdí odklonem, kdy se provoz obnoví zatím není jasné. Závadu pravděpodobně způsobily silné mrazy, uvedla Technická správa komunikací (TSK). Podle její mluvčí Barbory Liškové je…

Zdroj: fotolia.com

Zájem o palivové dřevo meziročně klesl o 43 procent, důvodem počasí i předzásobení

Zájem Čechů o palivové dřevo loni klesl. Celkový objem prodaného palilového dříví se v roce 2023 meziročně snížil o 43 procent. Jedním z hlavních důvodů byla vysoká poptávka o rok dříve, kdy se velká část zákazníků kvůli vysokým cenám energií předzásobila. Roli v loňském roce také hrálo teplejší počasí a pozdější…

Zdroj: fotolia.com

České stavebnictví dál klesá, v listopadu meziročně o 6,5 procenta

Stavební výroba v Česku zrychlila meziroční pokles. Loni v listopadu se snížila o 6,5 procenta, v říjnu klesla o 0,9 procenta. Pokles produkce zčásti ovlivnilo počasí bohaté na srážky, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Výroba v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, se oproti stejnému období předchozího…

Zdroj: fotolia.com - aleksei

Nové environmentální stanovisko má usnadnit získání stavebního povolení

Nové jednotné environmentální stanovisko má usnadnit a zrychlit získání stavebního povolení. Zavedl ho zcela nový zákon, který o 1. 1. 2024 nabývá účinnosti. Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů stavby na životní prostředí až podle devíti dosud platných zákonů.

REKLAMA