Moderní technologie pokročily zase o stupeň dál. Umožňují přenášet fotografické snímky i na různé druhy dalších materiálů než pouze na papír. Lze je tisknout třeba na textilie, fólie, sklo či dřevo. Výjimkou nejsou ani plasty a různé druhy kovů. Fotku si můžete nechat vytisknout dokonce i na koberec.
Revoluční technologií v oblasti využívání fotografií je dnes možnost umístit požadovaný snímek na obklady.
Tato technika vznikla v Německu a nabízí poměrně ojedinělý prvek interiéru, který vynikne v ja kémkoli prostoru. „Fotografii či jiný obraz je možné díky speciálním technologiím tisknout na jeden či více kusů dlaždic, ze kterých se pak formou mozaiky vytvoří obraz o rozměrech i několika čtverečních metrů,“ uvedl Andre Beurskens z C Art studia, které začíná „fotoobklady“ realizovat na českém trhu jako první. Stejně jako u ostatních milníků ve vývoji fotografie a jejího přenosu, také tady trvala evoluce několik desítek let. „Dosažení dnešní kvality předcházelo třicet let testování,“ upřesnil Beurskens.
Samotný proces výroby fotoobkladu trvá jeden až dva dny a každý kus je ručně vyráběným originálem. „Kachle s folií, na které je snímek, se vypaluje v peci při teplotě 900 stupňů. Fólie shoří a obraz zůstává na materiálu. Po vychladnutí je nanesena glazura pro větší lesk a odolnost,“ popsal Beurskens s tím, že obklady lze využít v běžné domácnosti i pro zpestření designu v hotelech, restauracích či třeba wellness centrech.
Historický exkurz: od kamene po pixely
K dnešním možnostem nechat si umístit fotografii na dřevo, textil, či dokonce na koberce a obklady vedl dlouhý vývoj. Nejstarší fotkou na světě je obraz na měděné desce zobrazující muže vedoucího koně z roku 1825. Autorem je Francouz Joseph Niepce, jehož známější fotografie s názvem Pohled z okna v Le Gras pochází z roku 1826 a je zachycena na cínové desce. K cínové desce ale vynálezce dospěl až po několika letech výzkumu, kdy se zprvu pokoušel zachytit snímky na litografický kámen. Historickým milníkem pak byl rok 1860, kdy Brit William Fox Talbot vyvinul princip negativ-pozitiv. Díky tomu bylo možné z jednoho originálu vyrábět kopie jedné fotky a přenášet je na papír.
Tento způsob byl překonán až v druhé polovině 20. století s nástupem digitálních fotek. Tuto éru odstartoval vznik snímače typu CCD v roce 1969 pod rukama vynálezců George Elwooda Smithe a Willarda Boyla. Ten využila společnost Sony a v roce 1981 představila první digitální fotoaparát se záznamem obrazu na CCD, a nikoli na běžný film. První digitální fotoaparát se záznamem barevných fotek si lidé mohli zakoupit v roce 1994, kdy byl na trh uveden model QuickTake 100 od společnosti Apple. V Čechách pak začal prodej digitálních fotoaparátů o zhruba dva roky později.
Sdílet / hodnotit tento článek