REKLAMA
Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nejtmavší stavba světa pohlcuje 99,6% světla. K čemu slouží? To, co je uvnitř překvapí

Věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají být. A přesně na tomhle vystavěl britský architekt Asif Khan v Pchjongjangu svůj projekt The Hyundai Pavilion. Dílo si zaslouží pozornost z řady důvodů, ale za zmínku rozhodně stojí, že je to v současnosti nejtmavší stavba světa.

Z dálky vypadá jako kvádr. S výškou deseti metrů a délkou pětatřiceti se to tak skutečně může jevit. Musíte se ale přiblížit „poznání“ i stavbě samotné, abyste pochopili, že není, čím se zdá být. Pravidelnost kvádru jen kryje parabolickou konstrukci uvnitř, a dynamicky ji proměňuje. Proč to nešlo vidět už dřív, ptáte se? To díky speciální povrchové nano-barvě, která umocňuje prostorovou iluzi tou nejdokonalejší černou. Název téhle barvy je Vantablack VBx 2.

Téměř totální čerň

Žádná jiná barva na světě není schopna pohltit 99,6 % dopadajícího světelného záření. Tím, že dopadající světlo lapá a neodráží, se navenek jeví jako bezrozměrná čerň vesmíru. Pokud byste si něco takového chtěli nastříkat na garáž, očekávejte komplikace. Nátěr totiž špatně chytá, a k aplikaci formou nástřiku potřebujete vytvořit krátkodobě dokonale inertní prostředí. To proto, že se nejprve musí vytvořit na vnější vlivy velmi citlivá struktura z vláken, které dosahují tloušťky 20 nanometrů.

Jsou tedy asi tři tisíce pět set krát tenčí než lidský vlas, a dosahují přibližně 14-50 mikronů délky. A když mezi tohle povrchové houští vláken začnou dopadat fotony, jsou polapeny v odrazech nanoprostoru. Zůstane po nich jen vyzářená tepelná energie. Infračervené, ultrafialové nebo viditelné záření „zmizí“. Praktické využití tenhle nátěr zatím moc nemá, je to skutečně spíš ukázka technických možností. Khan jej demonstroval při vytvoření iluze absolutní černoty, ze které ční tenké trubičky diod.

Zdroj: Luke HayesZdroj: Luke Hayes

Věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají

Ty umí absolutní čerň prozářit, a vytvořit dojem noční hvězdné oblohy. „Je to podobný pohled, který se může nabídnout kosmonautům shlížejícím na noční povrch Země,“ říká Khan. „Každopádně když budete chtít vstoupit dovnitř objektu, budete zažívat pocit, že vás pohlcuje temnota.“ Morbidní? Možná. Ale tím extravagantní iluze nekončí. Uvnitř pavilonu totiž nenarazíte na jinou barvu, než bílou. Lemuje stěny i nášlapné kameny. Ty vás provedou kulisou vytvořenou z vodní instalace.

S pomocí haptických senzorů je tu řízen pohyb 25 000 vodních kapek, které v každé vteřině sklouzávají, kondenzují nebo stékají po povrchu. Lidé mohou svým pohybem ovlivnit jejich tempo, a tím ozvučit „vnitřní jeskyni“ šumícími kapkami vody. Padají do vodní hladiny uprostřed, a postupně se odpařují a kondenzují zase na stěnách. Je to skutečně psychedelický a smysly obohacující zážitek. A proč tohle všechno?

Zdroj: Luke HayesZdroj: Luke Hayes

Reklama na baterky?

Společnost Hyundai, která platila výstavbu této nevšední expozice, jej využívá jako propagaci vodíkových palivových článků, které mají být jednou zdrojem energie budoucnosti. Vodík, nejstarší prvek ve vesmíru, je přítomen v jednotlivých kapkách, a odkazy na kosmickou prázdnotu i čistotu vody na to mají návštěvníky upozorňovat.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Andrea Singer

Dům jako krajina: Villa Färingsö skládá architekturu z oblouků a výhledů

Jak vyznávají architekti ze studia Strombro Building Workshop, měřítka interiéru se tu mění od monumentálního po miniaturní pouhým otočením hlavy. S prostorem uvnitř se totiž pracovalo velmi netradičně. Což také platí pro exteriér. Dům je ve zvlněné krajině rozložen do čtyř obloukových objemů.

Foto: Vyhlašovatel soutěže GPA-NCA 2026

Hlavní ocenění Grand Prix Architektů si letos odnesla Horácká multifunkční aréna

Místem pro setkání a slavnostní vyhlášení cen 33. ročníku Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu (GPA-NCA 2026) se stalo pražské Cubex Centrum. Podzimní večer plný inspirace nabídl seznámení s výjimečnými díly, jež výrazně přispívají ke zvyšování kvality prostředí, v němž žijeme…

Foto: Matej Hakár

Stará hasička jako nové společenské centrum

Rekonstrukce Staré hasičky vrací život jedné z nejstarších budov této části města a zároveň ji přizpůsobuje současným potřebám komunitního a kulturního života včetně úpravy přilehlého veřejného prostranství. Objekt stojí na jižním okraji historického jádra původní obce Komín.

REKLAMA