V EU byly v roce 2017 podle podílu na výrobě elektřiny mezi zdroji na prvním místě jaderné elektrárny s 26 procenty. Na druhé místo se dostaly větrné, solární a biomasové zdroje (20,9 procenta), uhelné elektrárny se podílely na výrobě elektřiny v EU s 20,6 procenta a na plynové elektrárny připadlo 19,7 procenta.
Pro srovnání, v České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo rovněž v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).
V Německu se loni poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů energie než z uhlí. Vítr, slunce, biomasa a voda se tak loni staly největším zdrojem výroby elektřiny v Německu s podílem na celkové výrobě elektřiny 40 procent, hlavně díky růstu instalace solárních panelů a uzavírání elektráren na uhlí. Podíl uhlí na výrobě elektřiny naopak klesl na 39 procent. Německo loni uzavřelo svůj poslední černouhelný důl.
Největším producentem uhlí (černého a hnědého) je s velkým odstupem Čína (asi 46 procent světové produkce), následovaná Indií (9,2 procenta), USA (9,1 procenta), Austrálií (6,2 procenta) a Indonésií (asi šest procent světové produkce). Německu patří osmé místo. Čína je i největším spotřebitelem uhlí. V Česku se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a ČR se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.
Deset největších producentů uhlí ve světě za rok 2017:
| Pořadí | Země | Těžba v milionech tun uhlí | Podíl na světové produkci v procentech |
| 1. | Čína | 3349 | 46,0 |
| 2. | Indie | 717 | 9,2 |
| 3. | USA | 701 | 9,1 |
| 4. | Austrálie | 478 | 6,2 |
| 5. | Indonésie | 461 | 6,0 |
| 6. | Rusko | 387 | 5,3 |
| 7. | Jihoafrická republika | 259 | 3,3 |
| 8. | Německo | 175 | 2,4 |
| 9. | Polsko | 127 | 1,8 |
| 10. | Kazachstán | 106 | 1,4 |
Zdroj: Global Eenergy Statistical Yearbook
Sdílet / hodnotit tento článek