Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Fasády domů z recyklovaného materiálu

Připusťme, že někteří architekti hodně usilují o to, aby se stali nositeli velkých myšlenek. Třeba těch o udržitelnosti a soběstačnosti staveb či lidských sídel. Jedním z výrazových prostředků, jak toho dosáhnout, je efektivní recyklace materiálů. Někdy tedy spíše jen efektní, protože výsledku dominuje vizuální dojem postavený nad praktickou účelnost. Pár příkladů ze světa se ale módní póze vymyká, a pracuje s recyklátem ve fasádě domů jako prostředkem k vyjádření hlubšího postoje. A ke všemu v pojetí funkční dokonalosti.

Máte rádi knihy a zmrzlinu?

Dobrým příkladem může být síť indonéských mikro-knihoven v Bima, za kterými stojí architektonické studio SHAU Bandung. Ti neochvějně věří, že cestou k lepší budoucnosti je lidské vzdělání. A to chtějí zprostředkovat širším vrstvám výstavbou knihoven. Aby se výstavba takových budov příliš neprodražovala, bylo zapotřebí sáhnout k úsporným opatřením. Pracovat s materiálem, který je hojný a nikdo o něj nestojí. Tým vedený Dalianou Suryawinata tak vytvořil fasádu knihoven z perforovaných plastových kelímků od zmrzliny. Ty dovnitř objektu vpouští dostatek tlumeného světla, a přitom přirozeně zajišťují dobrou ventilaci interiéru.

Když staré musí ustoupit novému

Třicet malebných podhorských vesniček v čínské provincii Ningbo. Přesně tolik jich bylo srovnáno se zemí, aby se vytvořil prostor pro výstavbu velkokapacitního bydlení metropolitního střihu. Taková je bohužel realita společnosti, ve které zájmy jednotlivce neobstojí nad zájmy celku. Jako připomínka zmizelých vesnic pak bylo vytvořeno regionální muzeum, mapující život ve vesničkách, které musely ustoupit městu. S originálním nápadem se tehdy prosadil dosud nepříliš známý architekt Wang Shu. Navrhl totiž fasádu muzea vystavět z demoličního materiálu, suti zbouraných domů. Propojení s minulostí je tak opravdu velmi intenzivní.

V Japonsku berou recyklaci vážně

Papír, plasty, směsný. A možná tak ještě jeden kontejner na elektroniku, nebezpečné odpady, textilie nebo bioodpad. To je v Čechách vrchol třídění odpadů. V japonském městečku Kamikatsu (v prefektuře Tokušima), ale třídí odpady hned do 34 základních kategorií, a z 80 % jsou úspěšní. Recyklaci tu berou skoro jako národní sport. Na druhé straně, alespoň tu mají vybudovaný dostatečný trh pro průmyslové zužitkování sekundárních surovin. Trendem recyklace se tu skutečně neváhají pochlubit, a dokladem je i budova společenského domu. Její fasáda je vyrobena z „demoličního přebytku“ okenních rámů. Za podívání to rozhodně stojí.

Hlava v oblacích

Ve Spojených státech amerických se každý den vyhodí 60 milionů plastových PET lahví. A že to není dobře, to už se tak nějak tuší. Jenže co si budeme povídat, je dost těžké si takové množství vůbec představit, což pochopení vážnosti problému zrovna neprospívá. Proto se architekti ze STUDIOKCA rozhodli „demonstrovat“ zlomek takového množství lidem formou oblačného pavilonu. Vytvořen je „jen“ z 60 000 PET lahví, částečně naplněných různobarevnými tekutinami. Pro efekt. A jak taková masa oblačných plastů působí, si můžete v New Yorku na Governor Island vyzkoušet na vlastní kůži. Pro poučení.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Recyklace odpadů

Zdroj: snohetta.com

Je beton z geopolymerů řešením pro budoucnost?

Norské studio Snøhetta se nesoustředí jen na architekturu a design, ale hledá i takové nadčasové cesty k řešení, které by mohl docenit celý globální stavební sektor. A vzhledem k tomu, že beton je v současnosti tím nejvyužívanějším materiálem, za nímž zůstává nemalá ekologická stopa, mohla by tu i skromná změna mít…

Ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Praha plánuje spalovat kaly vzniklé čištěním odpadních vod

Hlavní město plánuje v budoucnu spalovat kaly, které vznikají v Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově. Radní dnes zadali městem vlastněné Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), aby rozpracovala plán tzv. kalového hospodářství, který počítá se spalováním buď v Malešické spalovně, nebo v…

Kořenová čistírna odpadních vod je spolehlivé řešení pro domácnosti i obce

Kořenová čistírna odpadních vod je spolehlivé řešení pro domácnosti i obce

Kořenová čistírna odpadních vod funguje na principech, které jsou běžné v přírodě. Čistírna je soustava několika zařízení, její hlavní částí je septik – usazovací nádrž a potom hlavní filtrace s vegetací. Vodu z čistírny lze bez problémů užívat na zalévání zahrady nebo splachování WC.

Foto: Przemyslaw Turlej

Novostavba rodinného domu ze starých cihel

Jaký má význam má fasáda novostavby, zbudovaná z cihel dvě století staré stodoly? Není to jen o recyklaci materiálu, ale hlavně o atmosféře. A tu rodinný dům z Poznaně opravdu má. Staré cihlové zdivo zpracovali do nové formy. Tvoří originální tvář domu.

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA