Největší podíl zaujímaly bioplyn (27 procent), biomasa a fotovoltaika (obě 23 procent). Dalšími zdroji jsou vodní (19 procent) a větrné elektrárny (šest procent), jejich potenciál je ale podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) limitován přírodními podmínkami v Česku. Nejnižší podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie připadá biologicky rozložitelné části tuhých komunálních odpadů (zhruba jedno procento).
Téměř ve všech druzích obnovitelných zdrojů se loni meziročně výroba elektřiny zvýšila. Výjimkou jsou vodní elektrárny, kde byl pokles způsobený suchem, a tedy nízkým stavem vody v tocích.
Česká republika plní cíl Státní politiky životního prostředí, který vyplývá z evropské směrnice z roku 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Podíl těchto zdrojů na konečné spotřebě energie měl být do roku 2020 třináctiprocentní, cíl byl splněn v roce 2013, předloni pak hodnota pro Česko činila 14,9 procenta. Aktualizovaná Státní energetické koncepce pak ČR dává za cíl dosažení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v rozmezí 18 až 25 procent do roku 2040, loni podle zprávy činil tento podíl 11,1 procenta.
Stejně jako v předešlých letech, i loni bylo více elektřiny vyvezeno než dovezeno. Saldo za celý rok činilo 13 terawatthodin (TWh), což se rovná 15 procentům celkově vyrobené elektřiny. Vyvezeno bylo 28,1 TWh, dovezeno 15,1 TWh. Saldo bylo oproti roku 2016 o 18,8 procenta vyšší. "ČR je v Evropě, vzhledem k dostupnosti energetických zdrojů, významným vývozcem elektřiny, vyšší exporty mělo v roce 2016 pouze Německo, Francie a Švédsko," uvádí zpráva.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek