Zní to jako legrace, a je pravdou, že Sina Esteky, docentka marketingu na univerzitě v Miami brala tuhle studii jako jisté odlehčení. Úsměv jí ale rychle z tváře zmizel, když uviděla první výsledky. Dala totiž dohromady dvě zdánlivě nesouvisející informace. Katalog 3000 investičních společností, které za loňský rok dohromady proobchodovaly více než 500 miliard dolarů, a údaj o tom, ve kterém patře budovy zmíněné firmy sídlí. A následně na základě burzovních tabulek vyhodnotila, jak si s penězi vedli.
Výška předchází pád
S nádechem jisté ironie pak sledovala názorné ztvárnění toho, jak se některé investiční společnosti a správci hedgeových fondů drží při zemi. Pokud sídlí v přízemí. A jak jiné směřují svým kapitálem až do oblak, pokud sídlí v extrémním 96 patře. Střízlivý přístup k investování cizích peněz se možná neprojeví extrémním zhodnocením vkladů, ale opatrnost se dlouhodobě vyplácí. Draví manažerští žraloci, dlící na nebesích, měli tendence výrazně více hazardovat. Někdy přitom rozbili bank, a jindy zbankrotovali.
Zdroj: Fotolia.com - Oleksandr Dibrova
„Lidé, dávají důvěru investičním makléřům, ale nechtějí podporovat cizí hazard,“ říká Esteky. „A efekt výšky budovy a patra má evidentně výrazný vliv na lidské podvědomí. Výška a rozhled vám dává pocit síly a neporazitelnosti. A proto s vyššími patry narůstá tendence k riskantnímu chování.“ Více než pomyslnou hranici činilo patro s číslem 72. Cokoliv výše totiž přestávalo připomínat legitimní podnikání, a bylo více podobné loterii. V menším měřítku si to vyzkoušela ještě jednou.
Riskantní rozhodnutí není vždy cestou k úspěchu
Požádala zaměstnance několika investičních firem (s kancelářemi v prvním až třetím patře), aby vyhodnotili výnosnost desítky budoucích investic. Zadání bylo stejné pro všechna patra, ale odpovědi se s rostoucím patrem kanceláře měnily. Stačilo počkat pár měsíců, a bylo jasné, která doporučení se ukázala být více riskantní. Ano, byla to ta, která pocházela z hlav sedících výše.
„Lidský mozek je velmi náchylný k ovlivnění vnějšími podmínkami,“ říká Esteky. „A ochota riskovat, pokud se cítíme být silní v kramflecích, se při plánování investic nemusí vyplácet. Architektura tak nevědomky může ovlivnit vážná rozhodnutí, která budou lidé ve výškových budovách komerčních center činit.“ Něco na tom jistě bude. Švýcarští bankéři nekoukají na svět z výšky, a evidentně se jim prozíravost vyplácí více, než agresivně smýšlejícím manažerům v mrakodrapech. Až budete chtít své peníze pustit na burzu, podívejte se, v jakém patře sídlí váš investiční fond.
Sdílet / hodnotit tento článek