Nejvíce vzrostlo stavebnictví v Lotyšsku, a to o více než třetinu. Následovaly Polsko s růstem 23 procent a Estonsko s 21 procenty. Nad unijním průměrem bylo 19 zemí z 28. Jen velmi mírně rostlo stavebnictví třeba ve Švédsku, kde růst dosáhl pouze 0,1 procenta, a pokles zaznamenaly jen dvě země unie. V Řecku činil pokles 2,6 procenta a ve Francii 1,1 procenta.
Sedm z osmi zemí s nejvyšším meziročním růstem stavebnictví je z bývalého východního bloku. "Výraznější dynamika stavebnictví v novějších členských zemích EU je obecnějším trendem. Ze zemí, které byly členy EU už před rokem 2004, vykazují nadprůměrný růst pouze Irsko a Nizozemsko," sdělil ČTK analytik společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Novější země podle něj dohánějí ekonomicky vyspělejší státy unie. "A tento trend je podpořen čerpáním peněz z evropských fondů, které je v novějších členských zemích souhrnně citelnější, neboť jim jsou v rámci současného programového období přidělovány relativně vyšší prostředky než vyspělejším zemím," doplnil Kovanda.
Ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek uvedl, že české stavebnictví aktuálně roste nejrychleji za posledních deset let. "Daří se i exportu stavebních prací, nicméně výkon sektoru táhne zejména domácí poptávka. Ta je silná jak u soukromých, tak u veřejných investorů," uvedl Vacek. Další růst je podle něj omezený nedostatkem kapacit. Jak uvádí nejnovější analýza CEEC Research, kapacity stavebních firem jsou naplněny na 99 procent.
"Stavebnictví je klasickým cyklickým odvětvím, které v ekonomicky příznivých časech prudce roste, ale v době krize se propadá. České stavebnictví není schopno zvýšenou poptávku plně uspokojit. Na trhu práce je nedostatek stavebních dělníků, firmy bojují s nedostatkem stavebního materiálu a na stavební práce se tvoří pořadníky. Kdyby se podařilo odstranit limity růstu českého stavebnictví, mohli bychom prožít zlatou éru rozvoje naší země," dodal analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Sdílet / hodnotit tento článek