A to nejen kvůli přeměně spoření do dnešní podoby, kdy se například zrušilo rozhodování losem o tom, kdo dostane úvěr.
243 let na trhu, 160 let losování
Stavební spoření se narodilo v roce 1775 v anglickém Birminghamu vznikem spořitelny Ketley´s Building Society. Tehdy šlo ale o společnost jen pro vybrané, spolek měl kolem 50 členů. Princip byl jednoduchý. Na běžný dům by tehdy každý z nich musel šetřit přibližně deset let. Desítka lidí na něj tedy naspořila za jeden rok. A o tom, kdo prostředky dostane, se rozhodovalo losem. Ostatně, princip losování v rámci stavebního spoření přežíval ještě více než 160 let.
Německá kolébka „civilizace stavebního spoření“
Opravdovým místem evoluce stavebního spoření se ale stalo Německo. Právě tam se totiž položily základy tohoto finančního produktu v podobě, jak ho známe dnes. První vlaštovkou se v roce 1885 stal spolek Baussparkasse für Jedermann (Stavební spořitelna pro každého). Opravdový rozmach ale zažilo během rekonstrukce po první světové válce mezi lety 1924–1929. A koncem třicátých let pak v Německu došlo k zásadnímu evolučnímu skoku – zrušil se princip losování při přidělování půjček a zavedlo se nové kritérium pro získání úvěru, takzvané hodnotící číslo, které známe dodneška. Ten největší boom pak přišel po druhé světové válce, kdy v Německu chybělo 5 – 6 milionů bytů a obyvatelé v podstatě neměli žádné vlastní prostředky. „Německo je kolébkou moderní podoby stavebního spoření a v zemi je i díky tradici tento produkt stále velmi oblíbený. Ostatně, dnešní Německo je zemí s největším počtem uzavřených smluv a s největším objemem poskytnutých úvěrů,“ říká mluvčí Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Tomáš Kofroň.
Ze stavebka nejčastěji financujeme rekonstrukci kuchyně, na dětský pokoj si pak ušetříme nejčastěji sami a utratíme za rekonstrukci 60 tisíc korun.Zdroj: CMSS
Česká stopa v dobách Masaryka
Moderní stavební spoření v Česku slaví letos pětadvacetiny. První vlaštovky se ale na krátkou dobu objevovali již ve 20. a 30. letech minulého století. První spořitelny podle německého vzoru začaly vznikat už v roce 1927. Tehdejší Československá vláda je ale nijak nepodporovala a ani lidé si na princip nezvykli. Definitivní tečku pak za těmito snahami učinil nástup vlády jedné strany a přechod na socialistický systém plánovaného hospodářství. Obrození se pak stavebko v tuzemsku dočkalo v roce 1993, kdy byly zřízeny stavební spořitelny tak, jak je známe dnes. Jedna z prvních byla např. dneska největší Českomoravská stavební spořitelna, známá také jako „Liška“. „V posledních letech obliba stavebního spoření roste, atraktivita je nejvyšší za posledních 7 let. Počet nově uzavřených smluv a objem poskytnutých úvěrů roste, např. objem úvěrů bude letos nejvyšší od roku 2010,“ dodává Tomáš Kofroň z ČMSS. Za letošní první pololetí stavební spořitelny poskytly dohromady úvěry za 36,6 miliard korun a celý trh stavebního spoření meziročně vzrostl o přibližně 20 procent.
Sdílet / hodnotit tento článek