Projekt počítá s návratem povrchové vody na co největší plochy v krajině, což by mělo vést k obnovení vodnosti všech toků na daném území po celý rok. Podle zástupců organizací se tím zlepší zásoby podzemní vody, podmínky pro zemědělství, hospodářskou i divokou zvěř a také se omezí přívalové povodně a půdní eroze.
"Návrat vody do krajiny pomocí mokřadů, znovunavrácení meandrů, nových tůní a rybníčků včetně odstavení části melioračních zařízení podle požadavků vlastníků pak bude mít i významný chladící efekt pro místní mikroklima, což bude i naplnění vládou sledované snahy omezit dopady klimatické změny," uvedla Ostradecká v tiskové zprávě.
Součástí studie je i brožura, ve které jsou kroky, jež by měly vést k nápravě vodního režimu a zemědělské krajiny v ČR i v zahraničí, shrnuté. "Jelikož podobný projekt v ČR neexistuje, měl by posloužit zároveň jako model pro celou republiku i EU. Naše know-how je zcela ojedinělé tím, že bude moci být zhlédnuto přímo v terénu. Po dokončení práce bychom projekt v elektronické podobě předali k volnému využití a zdarma zastupitelům měst, občanům a všem místně příslušným úřadům či školám," uvedl Jiří Malík ze Spolku Živá voda. Malík se zádrží vody zabývá již od roku 2005, kdy se mu povedlo spolu se Zemědělskou a vodohospodářskou správou Náchod revitalizovat potok v Březové nebo vybudovat dvě velké tůně v Horních Teplicích a 11 tůní ve Zdoňově.
Pokud se podle něj podaří na celém území ČR realizovat model Zdoňov, objem zádrže vody v ČR bude 1,5krát větší, než je objem všech 165 přehrad.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek