Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností.
Naposledy v červnu ČNB oznámila, že od října rozšíří pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu domácnosti. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat nejvýše 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.
ČNB zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti. V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 procent. Takových mohou banky poskytnout jen 15 procent.
Právě u těchto ukazatelů návrh umožňuje centrální bance stanovovat závazné horní hranice. Současně ale návrh obsahuje výjimku, která umožní, aby určité procento z celkového objemu poskytovaných úvěrů nemuselo splňovat horní hranici jednoho nebo více úvěrových ukazatelů. "Tato výjimka zohledňuje zejména výjimečné případy spotřebitelů, u kterých je požadavek dodržení horní hranice jednoho nebo více úvěrových ukazatelů zcela nedůvodný, například vzhledem k jejich nestandardním majetkovým poměrům," uvádí materiál. Objem takových úvěrů by neměl přesáhnout pět procent celkového objemu úvěrů zajištěných nemovitostí poskytnutých v předcházejícím kalendářním čtvrtletí.
Zároveň bude muset centrální banka minimálně dvakrát ročně přezkoumat podmínky pro nastavené limity. Pokud je změní, budou podle zákona účinné čtyři měsíce po zveřejnění.
Ukazatele by podle návrhu neměly být použity v případě refinancování hypotéky, nesmí ale být navýšen zůstatek úvěru. Finančním institucím bude hrozit za nedodržování limitů až desetimilionová pokuta.
Novela dále výslovně doplňuje možnosti ČNB založit k podpoře plnění svých úkolů firmu nebo v takové firmě mít podíl. "Nejde o změnu právního stavu, nicméně dosud se tato eventualita opírala jen o obecně definované oprávnění," uvádí materiál. V praxi by mohlo jít například o založení výzkumného institutu. Například rakouská centrální banka má vlastnický podíl v Joint Vienna Institute. V případě Bank of England jde o Centre for Central Banking Studies. Rovněž maďarská centrální banka má vzdělávací institut.
Předloha dále stanoví, že důvěrné statistické údaje mohou sloužit pro účely plnění úkolů ČNB, jakékoliv jiné použití je třeba považovat za jejich zneužití. Mění se i metodika výpočtu úroku za nedodržení povinných minimálních rezerv a zaměstnancům ČNB se zakazuje angažmá ve statutárním nebo jiném orgánu obchodní korporace kromě pověření ze strany ČNB.
V případě roční zprávy o výsledku hospodaření ČNB do zákona byla doplněna povinnost, aby dokument obsahoval vedle stávající informace o mzdách členů bankovní rady informaci o mzdách vedoucích zaměstnanců v přímé řídicí působnosti bankovní rady. Mělo by tak být poprvé v roční zprávě o výsledku hospodaření ČNB za rok 2019.
Novela dále například ruší omezení pro operace mezi ČNB a dalšími bankami. Platná předloha omezuje splatnost operací ČNB s bankami na tři měsíce a předpokládá, že centrální banka usměrňuje fungování pouze na peněžním trhu. To je trh, kde se obchoduje s finančními instrumenty se splatností do jednoho roku.
"K bezproblémovému provádění měnové politiky je žádoucí, aby ČNB bylo umožněno obchodovat s širším spektrem aktiv než doposud, a současně s širším okruhem subjektů na finančním trhu, nikoli pouze s bankami, pobočkami zahraničních bank a spořitelními a úvěrními družstvy," uvádí návrh.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek