Švýcarští výzkumníci přišli k tématu zastoupení dřeva v betonu skutečně od lesa. Jejich výzkumný program se primárně soustředil na zužitkování odpadních produktů z lesnictví, přičemž segment stavebního průmyslu byl v řešených okruzích postaven daleko za nejrůznější projekty obnovitelných zdrojů energie. Tým vedený Daiou Zwicky z Institutu stavitelství a environmentálních technologií Univerzity ve Freibourgu však svou vizi „hybridní struktury“ velmi solidně obhájil. Kombinace dřevěné biomasy a cementu přitom není nic nového, už dlouhodobě se jí využívá při budování příček nebo izolací (u nás nejčastěji známý pod názvem Heraklith)
Zwicky se ale rozhodla otestovat vlastnosti dřevěného betonu jako nosné konstrukce. A minimálně na úrovni dočasných a nouzových staveb se setkala s úspěchem. V čem je dřevěný beton jiný? Prakticky jediný rozdíl je v tom, že místo štěrku obsahuje na jemno semleté části dřeva. Tyto mikroskopické piliny v zapojení s betonem ale vytváří překvapivě silnou a odolnou strukturu. „Výsledkem je hybridní stavební prvek, který má vynikající fyzickou odolnost a současně minimální hořlavost. Z kombinace s betonem si tedy dřevo vzalo právě ty vlastnosti, ve kterých dosud z hlediska stavebního využití poněkud selhávalo,“ říká Zwicky.
Očekávatelným ale přesto potěšujícím rysem je lehkost výsledné konstrukce. Deska dřevo-beton váží o polovinu méně, než srovnatelný betonový blok (dřevěná frakce dosahuje až 50 %). „Prakticky ty nejlehčí kusy dřevo-betonu mohou klidně plout po vodě,“ chválí Zwicky vlastnosti nezvyklého materiálu. „Podstatné přitom je, že dřevo tu pochází z odpadního materiálu, a současně je obnovitelným zdrojem. Výrazně se tak zlepšuje bilance celého produktu, a snižuje se negativní působení betonu na životní prostředí.“
Hybridní dřevo-betonové desky by se také daly snáze recyklovat, a jejich výroba by spotřebovávala srovnatelně méně zdrojů (energie, vody, tepla). Zwicky a její tým při rigorózních zátěžových testech v laboratoři potvrdili, že jejich produkt obstojí v tahu i tlaku. Výsledky nebyly ideální, takže na výškových stavbách by neobstály, ale jejich nosné zatížení je bez problémů schopné ustát nároky na jednopatrový objekt. Hodit by se mohly všude tam, kde je zapotřebí stavět rychle. Třeba v rámci nouzové výstavby při humanitárních krizích nebo jako krizová obydlí pro oběti přírodních katastrof.
„Bude trvat několik let, než se v praxi s prvními budovami z dřevo-betonu skutečně potkáme,“ dodává Zwicky. „Úroveň poznání pro jejich širší aplikaci je stále omezená.“
Sdílet / hodnotit tento článek