Šance pro Libeňský most: IPR navrhuje nebourat a zároveň postavit most nový

26. 4. 2018

ČTK, redakce

Gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) nedoporučuje magistrátu bourat Libeňský most, ale naopak má urychleně připravit výstavbu nového mostu mezi Holešovicemi a Karlínem. Důvodem je estetická a historická hodnota Libeňského mostu. Vyplývá to z usnesení gremiální rady.

Bude mít Praha další most do sbríky? Ilustrační obrázek, Fotolia.com © daliu

IPR je městskou organizací a zabývá se městským plánováním. Pražští radní rozhodli, že město most zbourá a postaví nový. Proti se postavili někteří politici a občanská sdružení. Most je ve špatném stavu. Osud mostu dnes měli projednat zastupitelé na zasedání, avšak neschválili ani program jednání. O konečném osudu mostu tak není rozhodnuto. O termínu dalšího zasedání rozhodne primátorka.

IPR: Most je hodnotný. Dopravní situaci řešme novým mostem

"Okolo aktuální situace panují vyhrocené emoce, které do velké míry znemožňují hledat s chladnou hlavou řešení. Zkoušíme proto do debaty přinést nový pohled, třetí cestu, která by nabídla věcné řešení složité situace a umožnila spor překlenout," sdělil za gremiální radu architekt Petr Hlaváček.

Libeňský most má podle rady hodnotu estetickou, neboť jde o avantgardní architekturu, a hodnotu historickou; byl otevřen k desátému výročí vzniku Československé republiky. "A nakonec jde o hodnotu společenskou. Most je významný pro nemalou část obyvatel hlavního města, kteří dlouhodobě dávají najevo, že jim záleží na jeho zachování," píše se v prohlášení.

Gremiální rada proto navrhla stavbu nového mostu z Holešovic do Karlína. "Praha by jako město 21. století měla být schopna stavbu nového mostu realizovat v horizontu tří let. Žádá si to sice změnu územního plánu, ale její schválení má v rukou právě město. Praha má ke stavbě dostatek financí, dostatek odborníků i dostatek úředníků," píše se v materiálu.

Podle rozhodnutí radních, by při stavbě nového mostu město vypsalo soutěž tak, že by vybraná firma musela dodržet maximální cenu a čas výstavby, k čemuž by se zavázala. Architektonická soutěž by se nedělala. Vedení města tento způsob hájí úsporami.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.