REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

VIDEO: Nejvyšší stavba světa bude v Dubaji. Základy se již budují. Jak bude vysoká?

Připravovaný projekt výstavby DCT, tedy Dubai Creek Tower, vzbuzuje rozpaky. Byť se má jednat o nejvyšší stavbu světa, developer i šéfarchitekt cíleně šetří zveřejněnými informacemi. Neveřejná soutěž návrhů, astronomické odhady nákladů i nejasnosti o samotné dedikované výšce stavby jsou jen příkladem řady kontroverzí. Kromě masivních základů, několika modelů a dvou desítek vizualizací se neví o celém záměru téměř nic.

Nedospělá obsese prvenstvím a nezdravá megalomanie, nebo jen přirozená touha posouvat hranice lidského umu až na samé limity možností? Viceprezident a premiér Spojených arabských emirátů, Bin Rašíd Al Maktoun, si za poslední dva roky v souvislosti s projektem Dubajské přístavní zátoky vyslechl pochvalné i silně kritické komentáře. Jeho osobní názor to ale nijak nezměnilo. Poté, co se jeho zem vzpamatovala z ekonomické krize v roce 2008, bylo prý politicky nezbytně nutné vytvořit jakýsi „maják“. Tedy dílo takového rozsahu, aby opravdu všem bylo zřejmé, že UAE už mají zlé časy za sebou, a zlatá doba se znovu navrací. Pozlátko nebo realita? Těžko říct. Jisté je, že dílo, na kterém se tvůrčím způsobem podílí španělský architekt Santiago Calatrava, rozhodně přepisuje historii světových architektonických „nej“. Po stránce parametrů, od zastavěné plochy, přes předpokládanou výšku centrální stavby, po náklady, je projekt Dubajské přístavní zátoky v každém ohledu skutečně nebývalou záležitostí.

Studená válka architektury

Střízlivým pohledem nezúčastněného diváka celý připravovaný dubajský velkoprojekt skutečně není ničím jiným, než hrubou demonstrací ekonomické síly a prosperity Emirátů. Je ekvivalentem zápasu v dobývání vesmíru za éry Studené války, jen v jiných kulturních kulisách a s odlišnými, tentokrát architektonickými prostředky. Nevěříte? Vždyť jedním ze zásadních požadavků propracovaných návrhů bylo, aby případná realizace v něčem nutně překonávala mrakodrap Jeddah Tower v Džiddě, tedy v „konkurenční“ Saudské Arábii. Dubajská přístavní zátoka je prosta nějaké hluboké filozofie. Ta se hledala až dodatečně. Bude vznikat ne proto, že by to bylo potřebné a nezbytné, ale čistě z důvodu, že „je to možné“ a v Emirátech na to mají. Je to projekt, který počítá s proměnou 6 milionů metrů čtverečních podmáčených příbřežních písčin, a jejich transformací v nejmodernější kombinované městské centrum světa. A protože každá královská koruna potřebuje svůj nejdražší šperk v čele, vévodí celému záměru odvážný a uchvacující klenot: věž Dubai Creek Tower.

Překonání hranic i dosavadních rekordů

Až komické přitom je, že o stavbě věže samotné je oficiální cestou dostupné jen minimum zpráv. Ostatně i její jméno, tedy Dubai Creek Tower (DCT), je chápán spíše jako pracovní název. „Bude to nový zázrak architektury, větší než Eiffelova věž, větší než Burdž Chalífa,“ upozornil na překonání vlastního dubajského rekordu v únoru roku 2016 Mohammed Bin Rašíd al Maktoum. „Její design je inspirován splynutím tradic islámu a moderní architektury. Po stránce architektury však bude stavba věže překonávat i její hranice, a dá lidem skutečně pocítit, že již žijí v 21. století.“ V podobném duchu komentoval čilý komunikační ruch a šum kolem stavby věže dubajský holding Emaar Properties, respektive jeho šéfmanažer, Mohammad Ali al Alabbar: „Kombinace islámské architektury s moderním designem vytvoří z celé Přístavní zátoky národní monument, a vyhledávanou kulturní a turistickou destinaci.“ Alabbar a jeho holding přitom stojí i za Burdž Chalífa, která stojí necelých devět kilometrů od momentálního staveniště.

Vyšší než nejvyšší. Víc ale nepovíme

Kromě těchto květnatých provolání se ale o konkrétních detailech projektu příliš nehovoří. Celá plocha má zarůst úchvatnými budovami, a vzniknout zde nová čtvrť (podobně jako před lety Dubai Marina, Business Bay a Downtown Dubai). Dubajská přístavní zátoka, která má zatím podobu holé pustiny pobřeží navazující na poušť, má hostit „párovou“ stavbu obytných věží mrakodrapů ve tvaru raket (opět by se mělo jednat o nejvyšší obytné stavby světa), dále podvodních hotel, upravený obří skleník překrývající část zálivu a zastřešený prosklený mega-resort s kontrolovaným vnitřním klimatem. To vše, a jistě mnohem více, má z pozice geografického středu zastavěné oblasti z výšky přehlížet obří Dubai Creek Tower. Jak má ale být vysoká? Překvapivě, nedozvíte se to. Můžete jen hádat a počítat na základě indicií. Rozhodně bude vyšší, než stávající světové č. 1, Burdž Chalífa. A ta má 828 metrů. Víme také, že pravděpodobně bude vyšší, než saúdskoarabská Jeddah Tower. A ta počítá se 167 patry, tedy minimální výškou 1000 metrů. Nadšenci z informovaného webu Skyscraper Centre pracují s konzervativním údajem 928 metrů, tj. výškou, kde bude ještě formálně možný pohyb osob, mimo anténu či špici, byť věž sama může být vyšší.

Nejvyšší rozhledna světa bude stát v Dubaji Zdroj: Santiago Calatrava – Architects & Engineers

Počkejte si do EXPO 2020

A do nekonečných diskuzí o výšce Dubai Creek Tower vstupuje Micael Calatrava, syn pověřeného šéfarchitekta. Jeho příspěvek? „Burdž Chalífa a Eiffelova věž dohromady!“ To bychom se už blížili 1200 metrů. I tento odhad se ale v jiných zdrojích překonává: hovoří se o 1300, nebo dokonce 1400 metrech. Dubai Mall uveřejnil zprávu o tom, že DCT by měla stanout výškou k Burdž Chalífa v poměru 13:8, a dosahovat tedy výšky 1345 metrů. Odpověď se ale nedozvíme: holding Emaar potvrdil, že nemá zájem skutečnou ani předpokládanou výšku věže zmiňovat, aby efektivně zabránili snaze o její překonání konkurenčními projekty. Odhadovaná výška tedy kolísá od 900 po „ještě uvěřitelných“ 1300 metrů. Skutečnou výšku se dozvíme „ne dříve než na EXPO 2020 v Dubaji“. A tak je to vlastně se všemi „detaily“ projektu. Halí se do závoje spekulací, vykoukaných jen z líbivých vizualizací projektu. Z nich před námi vystupuje obraz vysoké a štíhlé věže, se světlem majáku na samé špici. Po jejím průběhu se nachází řada rotujících balkónů a výstupků, rozhledem a teras.

Minaret leknínového květu

Je to tak trochu Zahrada babylonská, ale spíše v duchu mešit v Córdobě či Alhambře,“ říká Santiago Calatrava osobně. Ne, ani od něj se podrobnosti nedozvíte. Že má být celá věž strukturně zajištěna s pomocí ocelových lan? To, ano. Ale bližší specifikace? „Podívejte se na můj jeruzalémský Most strun,“ usmívá se Calatrava. „Princip bude podobný. Bude to fantastická kombinace elegance, krásy, matematiky a geometrie.“ Věž má připomínat štíhlý minaret, ale současně má evokovat dojem zranitelné křehkosti. Přírodní inspirací by prý mohly být splývavé listy a kořínky leknínu. Ale kdo ví? „Celý svůj život jsem využíval technologii a inženýring jako prostředek ztělesnění krásy a umění,“ povídá šéfarchitekt. „Pro mě osobně je věž DCT ukázkou klasické architektury Dubaje, protože to město je v oblasti stavitelství vpravdě revoluční. Na tento projekt se dívám jako na splněný sen o lidském pokroku, o možnostech, o kterých už nemusíme snít, ale dokážeme je naplnit. Je to symbol víry v pokrok.“

Kritické prvky? Ocel a voda. A taky špatná reputace partnerů

Věž DCT bude primárně „rozhlednou“, kombinovanou s tzv. oblačnými zahradami. Uvnitř se také bude nacházet dvacet pater vyhrazených pro provoz hotelu a restaurací. Co bude ve zbývajících (předpokládaných) 190? Počítá se s omezeným množstvím rezidencí. V přízemí by se měla nacházet „prodejní a vzdělávací“ zařízení, včetně auditoria. Vrchol stavby pak bude sloužit jako anténní vysílač. Inženýři z dodavatelské společnosti Aurecon prozradili, že součástí nejvyššího patra bude tzv. Pinnacle Room, oválná místnost s rozhledem 360°. Po vertikále směrem vzhůru bychom také napočítali tři veřejnosti přístupné balkonové terasy, a dvě výše postavené pro VIP. Navzdory těmto skutečnostem by se mělo jednat primárně o budovu, která bude příkladem udržitelnosti a energetické efektivity. Jak konkrétně toho bude dosaženo, se však nedozvíme.

Calatrava zmiňuje, že v projektu bude hrát značnou roli voda, stékající po vnějším obvodu stavby (možná i po kotevních prvcích), která bude ochlazovat klima v interiéru i zvenčí. Projekt prý také počítá s extenzivním rozmístěním vegetace, která poskytne ochranu před slunečními paprsky. Podobně by měly fungovat i další, nekonkrétně zmíněné, zastiňující prvky. Napětí, které vyvolává informační embargo o velkolepém projektu DCT pochopitelně nahrává nejrůznějším spekulacím. Ne, že by Santiago Calatrava nebo Emaar Properties nezavdávali příčinu. Developer je například „proslavený“ nejasnými vazbami na Nakheel Properties, společnost, která se proslavila debaklem s umělými ostrovy v Dubaji. Projekt s pískovými ostrovy za miliardy si před časem jednoduše vzala voda zpět. Často se také zmiňují otrocké podmínky práce, které stavitelé ze zahraničí pracující coby námezdní síla zažívají. Jestli dostanete za práci zaplaceno nebo skončíte bez pasu ve vězení, totiž není u Emaar Properties nikdy jisté. A samozřejmě, je tu i novoroční dramatický požár dubajského mrakodrapu. Developer, Emaar Properties, v něm šetřil na kvalitě rozvodů a podcenil kontrolu.

Nejvyšší rozhledna světa bude stát v Dubaji Zdroj: Santiago Calatrava – Architects & Engineers

A Santiago Calatrava? Patří mezi elitu světových architektů, jehož profesnímu renomé pomáhá i hluboká znalost inženýrských technologií. Kritici ale upozorňují na fakt, že jeho touha po dokonalosti „silně brzdí a prodražuje projekty, jejichž realizace se města dočkají jen za cenu enormních nákladů nad rámec rozpočtu“. Názorným příkladem může být jeho projekt dopravního uzlu u Světového obchodního centra v Manhattanu. Zatím stále nestojí, ale už se pyšní titulem „nejdražší dopravní stanice“ a „světově nejnákladnější chodba v metru“.  Dostavba DCT naštěstí není omezena financemi, těch mají v Emirátech nadbytek. S časem jsou na tom ale hůř, zvlášť pokud počítají se slavnostním otevřením před rokem 2020.

Údaje o projektu

Název projektu: Dubai Creek Tower (DCT)
Další názvy: Iconic Tower, The Tower, The Tower at Dubai Creek Harbour
Typ stavby: vyhlídková věž s podpůrným systémem
Stav: ve výstavbě (základy)
Architektonické studio: Santiago Calatrava – Architects & Engineers
Šéfarchitekt: Santiago Calatrava
Forma soutěže: neveřejná, 8 participantů
Lokalizace: Dubaj, dubajská přístavní zátoka, Spojené arabské emiráty
Stavební materiál: ocel
Rok zahájení projektové činnosti: 2016
Idea, propozice projektu: 2008-2010
Předpokládané trvání stavby: 2 roky
Předpokládaný rok dokončení: 2020
Developer: Emaar Properties
Spolupráce arch. studií: Aurecon, RMJM
Inženýring stavby: Aurecon
Návrh a design interiérů: RMJM
Projektový manažer: Hill International
Geotechnické konzultace: Furgo
Výška: ? (900 – 1400 metrů)
Předpokládaný počet pater: ? 210
Zastavěná plocha: celý areál Dubajské přístavní zátoky 6 000 000 m2
Náklady: 3,67 miliard dirhamů (AED), cca 1 miliarda dolarů

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Letiště Saudská Arábie, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Saúdská Arábie začne stavět futuristické ekologické město

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán představil megaprojekt futuristického ekologického města, v němž podle něj "nebudou auta, ulice, ani uhlíkové emise" a lidé budou žít v souladu s přírodou díky vysoce vyspělým technologiím. S výstavbou města, v němž má žít milion lidí, chce Rijád začít už letos v…

REKLAMA