Titulní strana
Dopravní stavby
Vedení Brna si k nádraží nechá udělat průzkum veřejného mínění

Vedení Brna si k nádraží nechá udělat průzkum veřejného mínění

7. 1. 2018

ČTK

Vedení Brna si před rozhodnutím o poloze nádraží nechá zpracovat průzkum veřejného mínění. Konečnou odpověď odsunulo z konce ledna na únor, řekl to náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Jihomoravští krajští radní plánují své stanovisko zveřejnit v pondělí.

Brněnské hlavní nádraží se dlouhodobě nechávalo "dožít" a počítalo se s tím, že v současnosti již bude fungovat nové nádraží. Proto v posledních pěti letech prodělává nynější nádraží výrazné opravy. O jeho odsunu o kilometr na jih se sice mluví již téměř 100 let, v posledních 20 letech byl však hlas odpůrců tak silný, že se dosud nestaví. Požadují totiž zachování nádraží blízko centra města a studie proveditelnosti prokázala, že je to možné, že není bezpodmínečně nutné je přesouvat. Brzy má padnout rozhodnutí města a kraje, na které naváže ministerstvo dopravy.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zveřejnila studii proveditelnosti na konci října a od té doby se k ní vyjadřují zájmové skupiny i politici, téma se znovu stalo prostředkem politického boje.

Brněnská koalice termín rozhodnutí o několik týdnů odsune kvůli tomu, že v koaliční smlouvě má větu o tom, že bude preferovat variantu, která bude mít podporu veřejnosti. Podrobnosti k průzkumu a dalšímu vývoji řekne vedení města v úterý. Teprve až se vyjádří kraj a město, budou se zabývat řešením ministerstvo dopravy a vláda. Hlavním investorem stavby za více než 40 miliard korun bude stát.

Studie SŽDC uvedla, že technicky jsou uskutečnitelné obě varianty polohy nádraží a u každé popsala výhody a nevýhody. Pro odsunutou variantu hraje větší připravenost a možnost stavět zhruba o šest let dříve. Naopak největším rizikem je, že se nestihne postavit městská infrastruktura. U nádraží v centru je největším rizikem nepřipravenost. Nádraží není v ani územním plánu. Výhodou je naopak dobré dopravní napojení na systém MHD. Ze studie vyplývá, že z většiny území Brna bude nádraží v centru dostupné rychleji a větším počtem linek.

Nevyřešeným problémem jsou vysokorychlostní tratě. Sice se hovoří o tom, že pro nádraží v centru by se musela budovat samostatná podzemní stanice a soustava tunelů pod západní částí Brna, dosud však neexistuje ani studie proveditelnosti pro vysokorychlostní železnici v Česku. "Je proto nutné technicky, územně a provozně prověřit jiné alternativy zapojení vysokorychlostních tratí a následně zvážit jejich výhodnost v porovnání s řešením uvažovaným ve studii proveditelnosti," uvádí autoři studie.

Pro odsunutou variantu se vyslovila například Regionální hospodářská komora či Asociace brněnských architektů a stavitelů. Komora vyzdvihuje možnost stavět dříve s možností evropských dotací. Hovoří také o levnějším nádraží, ovšem pouze s ohledem na dosud nevyjasněné napojení na vysokorychlostní tratě. Bez nich jsou náklady srovnatelné. Taktéž se podle ní zlepší dostupnost Brna. Asociace argumentuje podobně, považuje za výhodu také to, že město musí vynaložit větší náklady na infrastrukturu, protože to pomůže lépe rozvíjet tzv. Jižní centrum. Podobné argumenty používá také Spolek Brno+ bývalého náměstka primátora Roberta Kotziana (dříve ODS). Naopak pro nádraží v centru je dlouhodobě spolek Děti Země, který řadu let bojuje proti odsunu nádraží.

Preference Brňanů naznačila referenda v letech 2004 a 2016. V obou případech drtivá většina hlasujících chtěla nádraží v centru, vždy přišla zhruba čtvrtina oprávněných voličů.