Z černého a hnědého uhlí letos Německo získalo 37 procent elektrické energie, zatímco ještě před rokem to bylo 40,3 procenta. Podobný trend je vidět rovněž u energie z jádra, jejíž podíl klesl ze 13 na 11,6 procenta. Mírně naopak vzrostl podíl zemního plynu na výrobě elektřiny - z 12,5 na 13,1 procenta. Z ostatních zdrojů spolková republika letos získala 5,1 procenta energie.
Celková spotřeba energie se vyšplhala na 557,6 miliardy kilowatthodin z loňských 552,9 miliardy kilowatthodin.
Čísla podle Stefana Kapferera z vedení BDEW ukazují, že se zrychluje přechod od způsobů výroby elektřiny, které produkují hodně oxidu uhličitého (CO2), k těm, které tohoto skleníkového plynu produkují výrazně méně. Energetický průmysl by tak podle Kapferera měl být schopen splnit klimatické cíle a do roku 2020 snížit emise CO2 o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu v posledních letech roste výrazně. V roce 2013 činil 23,4 procenta, v roce 2015 už 30 procent. Může za to mimo jiné postupný odklon od klasických zdrojů energie. Letos Německo od sítě odpojilo šest černouhelných elektráren. V roce 2022 ukončí spolková republika provoz posledních jaderných elektráren.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit primárně na obnovitelných zdrojích, které by v roce 2035 měly pokrývat 55 až 60 procent celkové spotřeby elektřiny.
V Česku se takzvaná zelená elektřina, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů energie, v roce 2016 na spotřebě elektrické energie podílela 12,97 procenta.
Sdílet / hodnotit tento článek