REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Tepelné ostrovy měst: Problém lze řešit lokálními zásahy

V roce 2050 bude žít 66 % světové lidské populace ve městech. A pokud nepřijmeme nějaký radikální plán změny našeho dosavadního počínání, probíhající klimatické změny o sobě dají této mase obyvatel vědět i nebývale navýšeným efektem tepelných ostrovů.
Zdroj: Fotolia.com - Tom Wang

Efekt tepelných ostrovů kolem měst v zásadě není nový fenomén (již dnes u největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C), ale s rozrůstající se plošnou zástavbou lidských sídel nabývá rychle na významu. Při pohledu z ptačí perspektivy je hned jasné proč: metropole vytváří v krajině umělý ostrov, tvořený betonem budov, asfaltem silnic, dlážděním chodníků a kovových střech hal nákupních center a výrobních hal při svých okrajích. Všechny tyto materiály, které povrchu měst dominují, však slouží jako tepelné baterie. Absorbují dopadající světelné a tepelné záření, a ve formě nastřádaného tepla jej sálají zpět do svého okolí. V horký slunečný den to není tolik patrné jako v noci, kdy může být teplota rozpáleného města až o deset stupňů vyšší než v příměstském okolí.

Tepelné ostrovy vznikají a působí na nás jako výsledná kombinace několika faktorů, které klimatické změny umocňují. „Ale prakticky každé těžce vydobyté vítězství na poli boje proti klimatickým změnám v globálním měřítku může být snadno smazáno nekontrolovaným efektem klimatických ostrovů,“ varuje Richard Tol, profesor ekonomie z Univerzity v Sussexu. Budoucí zvýšení teploty měst, obývaných majoritou lidské populace, přitom může mít řadu nepříjemných ekologických, zdravotních a ekonomických dopadů. A jak už to tak bývá, pokud přepočteme negativní dopady klimatu na ztracené peníze, spíše se dobereme zájmu širší veřejnosti a možného řešení. Tol a jeho tým (tvořený ekonomy z Velké Británie, Mexika, USA a Nizozemska) postavil své předpovědi o neradostné budoucnosti na teplotních snímcích 1692 měst světa.

Jeho výsledky hovoří o tom, že přehřátá města budou spotřebovávat ještě více energie (například na provoz klimatizací), čímž budou paradoxně dále zvyšovat energetickou zátěž a tím i podporovat klimatické změny. Ztráty, vyplývající z vyšší spotřeby energie, se mohou v roce 2050 v průměru přiblížit až 10,9 procentům HDP. „Ve skutečnosti, když k dosavadní bilanci možných ekonomických ztrát plynoucích z globálních klimatických změn připočítáme ještě efekt tepelných ostrovů měst, zvýšíme výsledné odhady 2,6x,“ říká Tol. Dobrou zprávou ze Sussexu pak je, že města sama mohou přijmout řadu adaptačních opatření, aby tento nepříjemný efekt odrušily, a nemusí přitom čekat na nějaké globální hnutí.

Zeleň se musí stát přirozenou součástí našich měst. Zeleň se musí stát přirozenou součástí našich měst.

Prakticky nejúčinnější jsou tu kroky na lokální úrovni,“ zmiňují ekonomové. „Od chodníků, které více světelného záření odráží a méně tepla přijímají, přes instalace zelených střech a vysazování stromů a rostlin v ulicích.“

Co je zajímavé? „Že tato adaptační opatření nemusí být nějak masivní, a nemusí tedy nějak přetížit městskou infrastrukturu k tomu, aby byla účinná,“ dodává Tol. „Stačí například přechod 20 % povrchu města na adaptační model (zmíněné zelené střechy a bílé chodníky), a výsledkem je průměrné snížení teploty města o 0,8°C. Tato adaptace není zadarmo, ale jejich přínos ušetří městu 12x více.“ Tol dále na základě svých dat upozorňuje na to, že jsme dosud dramaticky podcenili dopad lokálních opatření, která mohou snižovat dopady klimatických změn.

Největších přínosů v boji proti klimatickým změnám můžeme totiž dosáhnout řešením jak na globální, tak na lokální úrovni. Nebo pochopitelně jejich kombinací.“ Přesto fandí hlavně lokálním adaptačním řešením: „V případě, že by celosvětové úsilí z nějakého důvodu selhalo, budou mít tyto místní změny pořád viditelný dopad.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Průkaz energetické náročnosti

BP: Obnovitelná energie bude do roku 2040 největším zdrojem

BP: Obnovitelná energie bude do roku 2040 největším zdrojem

Obnovitelné zdroje energie se do roku 2040 stanou největším zdrojem výroby elektřiny. Globální poptávka po energii se ve stejné době zvýší zhruba o třetinu, potáhne ji hlavně rychlý růst střední třídy v Asii. Růst energetického trhu v Číně ale prudce zpomalí, zejména kvůli slabší ekonomické expanzi. Ve své každoroční ...

Zdroj: Fotolia.com - majorosl66

Bytový dům může využít solární panely k úsporám či k prodeji energie

Jak a čím optimálně ohřívat teplou vodu s ohledem na vysokou míru komfortu, když žijete v panelovém nebo činžovním domě? Některá společenství vlastníků a bytová družstva našla způsob, jak propojit ekonomický zájem s tím ekologickým, a sice kombinací současných zdrojů tepla s obnovitelnými zdroji energií, především ...

Těžba uhlí, ilustrační obrázek © fotolia.com, agnormark

Německo je osmým největším producentem uhlí, jedničkou je Čína

Z uhlí (černého i hnědého) se v současné době vyrábí více než 44 procent veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, což z uhlí činí stále největší zdroj. Na druhém místě je zemní plyn (21,6 procenta), následují vodní elektrárny (16,4 procenta), jaderné elektrárny (10,6 procenta) a na obnovitelné zdroje ...

Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl II.

Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl II.

Z několika pojednání o tom, že snížení objemu dodané energie na provoz budov je možno dosáhnout i jinými způsoby, než zateplením obálky či jejích částí, je předkládána v pořadí druhá část. Aby bylo možno provést přehledné porovnání různých variant, je vhodné nejprve zmínit, za jakých podmínek a s jakými předpoklady je ...

REKLAMA