REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Tepelné ostrovy měst: Problém lze řešit lokálními zásahy

V roce 2050 bude žít 66 % světové lidské populace ve městech. A pokud nepřijmeme nějaký radikální plán změny našeho dosavadního počínání, probíhající klimatické změny o sobě dají této mase obyvatel vědět i nebývale navýšeným efektem tepelných ostrovů.
Zdroj: Fotolia.com - Tom Wang

Efekt tepelných ostrovů kolem měst v zásadě není nový fenomén (již dnes u největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C), ale s rozrůstající se plošnou zástavbou lidských sídel nabývá rychle na významu. Při pohledu z ptačí perspektivy je hned jasné proč: metropole vytváří v krajině umělý ostrov, tvořený betonem budov, asfaltem silnic, dlážděním chodníků a kovových střech hal nákupních center a výrobních hal při svých okrajích. Všechny tyto materiály, které povrchu měst dominují, však slouží jako tepelné baterie. Absorbují dopadající světelné a tepelné záření, a ve formě nastřádaného tepla jej sálají zpět do svého okolí. V horký slunečný den to není tolik patrné jako v noci, kdy může být teplota rozpáleného města až o deset stupňů vyšší než v příměstském okolí.

Tepelné ostrovy vznikají a působí na nás jako výsledná kombinace několika faktorů, které klimatické změny umocňují. „Ale prakticky každé těžce vydobyté vítězství na poli boje proti klimatickým změnám v globálním měřítku může být snadno smazáno nekontrolovaným efektem klimatických ostrovů,“ varuje Richard Tol, profesor ekonomie z Univerzity v Sussexu. Budoucí zvýšení teploty měst, obývaných majoritou lidské populace, přitom může mít řadu nepříjemných ekologických, zdravotních a ekonomických dopadů. A jak už to tak bývá, pokud přepočteme negativní dopady klimatu na ztracené peníze, spíše se dobereme zájmu širší veřejnosti a možného řešení. Tol a jeho tým (tvořený ekonomy z Velké Británie, Mexika, USA a Nizozemska) postavil své předpovědi o neradostné budoucnosti na teplotních snímcích 1692 měst světa.

Jeho výsledky hovoří o tom, že přehřátá města budou spotřebovávat ještě více energie (například na provoz klimatizací), čímž budou paradoxně dále zvyšovat energetickou zátěž a tím i podporovat klimatické změny. Ztráty, vyplývající z vyšší spotřeby energie, se mohou v roce 2050 v průměru přiblížit až 10,9 procentům HDP. „Ve skutečnosti, když k dosavadní bilanci možných ekonomických ztrát plynoucích z globálních klimatických změn připočítáme ještě efekt tepelných ostrovů měst, zvýšíme výsledné odhady 2,6x,“ říká Tol. Dobrou zprávou ze Sussexu pak je, že města sama mohou přijmout řadu adaptačních opatření, aby tento nepříjemný efekt odrušily, a nemusí přitom čekat na nějaké globální hnutí.

Zeleň se musí stát přirozenou součástí našich měst. Zeleň se musí stát přirozenou součástí našich měst.

Prakticky nejúčinnější jsou tu kroky na lokální úrovni,“ zmiňují ekonomové. „Od chodníků, které více světelného záření odráží a méně tepla přijímají, přes instalace zelených střech a vysazování stromů a rostlin v ulicích.“

Co je zajímavé? „Že tato adaptační opatření nemusí být nějak masivní, a nemusí tedy nějak přetížit městskou infrastrukturu k tomu, aby byla účinná,“ dodává Tol. „Stačí například přechod 20 % povrchu města na adaptační model (zmíněné zelené střechy a bílé chodníky), a výsledkem je průměrné snížení teploty města o 0,8°C. Tato adaptace není zadarmo, ale jejich přínos ušetří městu 12x více.“ Tol dále na základě svých dat upozorňuje na to, že jsme dosud dramaticky podcenili dopad lokálních opatření, která mohou snižovat dopady klimatických změn.

Největších přínosů v boji proti klimatickým změnám můžeme totiž dosáhnout řešením jak na globální, tak na lokální úrovni. Nebo pochopitelně jejich kombinací.“ Přesto fandí hlavně lokálním adaptačním řešením: „V případě, že by celosvětové úsilí z nějakého důvodu selhalo, budou mít tyto místní změny pořád viditelný dopad.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Průkaz energetické náročnosti

Ilustrační obrázek - fotovoltaika, Zdroj: fotolia, kenny

V Nové zelené úsporám 2021+ je přes 25.000 žádostí, polovina na fotovoltaiku

V programu Nová zelená úsporám 2021+ eviduje Státní fond životního prostředí (SFŽP) zhruba 25.200 žádostí. Upravený program funguje od přelomu loňského září a října, za letošní rok přijal SFŽP 20.840 žádostí. Téměř polovina všech žádostí je na stavbu fotovoltaické elektrárny. Na konferenci Solární energie a akumulace…

Plyn, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia, vchornyy

Rakušan: V návrhu balíčku proti energetické chudobě je růst životního minima

Mezi opatřeními v připravovaném balíčku proti energetické chudobě je navýšení životního minima. Ministr průmyslu návrhy kroků předloží šéfům koaličních stran příští týden. V diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Zdroj: Heluz

Akce HELUZ CIHLY FIRSTMINUTE NA PŘÍŠTÍ ROK je prodloužena!

Akce HELUZ CIHLY FIRSTMINUTE NA PŘÍŠTÍ ROK je prodloužena!

Zdroj: SATJAM

Podzimní akční slevy na krytiny SATJAM

Podzimní akční slevy na krytiny SATJAM

REKLAMA
REKLAMA