"Situace v Česku je v kontextu EU varovná. Za rizikový vývoj mohou zejména dva klíčové faktory. Prvním jsou až příliš dlouhá stavební řízení, která developerům a dalším podnikatelům ve stavebnictví neumožňují pružně reagovat na současnou zvýšenou poptávku po bydlení," sdělil analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Druhým faktorem je podle něj měnová politika ČNB, když její měnová intervence z roku 2013 snížila úrokové sazby u hypotečních úvěrů, a tím i zvýšila poptávku po nemovitostech. Zároveň se podílela na snížení atraktivity dalších investičních nástrojů, například dluhopisů, což pozornost investorů namířilo také k nemovitostem. "ČNB tak zejména letos v prvním čtvrtletí uvízla v pasti, jelikož se loni napevno zavázala ukončit režim nejdříve ve druhém kvartále. Korunu tak paradoxně oslabovala i v prvním čtvrtletí, kdy v Česku rostly ceny nemovitostí nejrychleji v EU," doplnil Kovanda. ČNB ukončila devizové intervence 6. dubna. Vzhledem k vývoji na nemovitostním trhu a v české ekonomice podle Kovandy nelze čekat, že by výrazný růst cen nemovitostí v nejbližších čtvrtletích ustal.
Podle analytika ING Jakuba Seidlera začínají být nerovnováhy na trhu nemovitostí stále významnější, což souvisí s extrémně uvolněnou měnovou politikou centrální banky. "Současná politika nulových sazeb není konzistentní s vývojem domácí ekonomiky. I z toho důvodu se domníváme, že ČNB zvýší sazby po téměř deseti letech už na začátku srpna," dodal.
Sdílet / hodnotit tento článek