REKLAMA

Negrelliho viadukt je druhým nejstarším stojícím mostem v Praze

Je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu, druhým nejstarším dosud stojícím vltavským mostem (po Karlově mostu) a s 1110 metry nejdelším pražským mostem. Negrelliho viadukt (zvaný též Karlínský viadukt), který byl do roku 1910 nejdelším mostem v Evropě, spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. Letos 8. června bude zahájena jeho rekonstrukce.

V Praze byly ve 40. letech 19. století pouze dva mosty přes Vltavu. Vedle starobylého Karlova mostu byl totiž až v listopadu 1841 otevřen Most císaře Františka I., nynější Most Legií.

O stavbě mostu, který byl nutný pro pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan, rozhodlo ředitelství drah v roce 1842 a do konce téhož roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem. Traduje se, že všemocný kancléř Metternich to údajně komentoval poznámkou, že téhle vymoženosti využijí především všichni darebáci a revolucionáři, aby svou podvratnou činnost mohli exportovat do všech vzdálených koutů Evropy.

Zdroj: Vitmalinovsky, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia CommonsZdroj: Vitmalinovsky, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Počítalo se s tím, že stavba bude svěřena opět inženýru Janu Pernerovi, který jako vrchní inženýr vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Bohužel jeho předčasná smrt v roce 1845 při projíždění Choceňského tunelu všechno zmařila. Na jeho místo byl jmenován neméně schopný geometr, inženýr Alois Negrelli, který stavěl horské silnice a železniční trati v rakouských a švýcarských Alpách. Ve svém oboru byl uznávaným odborníkem, posléze se proslavil projektem Suezského průplavu.

Stavební práce na empírovém kamenném viaduktu byly zahájeny na jaře 1846. Stavbu prováděly firmy Bratři Kleinové a Vojtěch Lanna, stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, na které pracovalo 3000 dělníků české, německé a italské národnosti. Materiálem, který byl přivážen po vodě z Kamýka nad Vltavou a opracováván na místě, byla žula ze Schwarzenberského lomu, který je dnes zatopen Orlickou přehradní nádrží, pilíře měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje.

Zdroj: ŠJů, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia CommonsZdroj: ŠJů, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Délka viaduktu byla 1110 m, původní šířka pro dvoukolejnou trať 7,6 m, po odstranění kamenného parapetu rovných devět metrů. Viadukt měl 87 vysokých oblouků, z nichž osm stálo přímo ve Vltavě.

Po dokončení stavby působil viadukt, který je technickou kulturní památkou, impozantním dojmem připomínajícím velkolepé akvadukty starověkého Říma. Byl zachycen v četných vedutách či fotografických panoramatech. Vzhled viaduktu ocenil umělecký historik Zdeněk Wirth jako projev monumentality empírového slohu v oblasti technických staveb. První vlak s cestujícími po něm projel 1. června 1850.

V roce 1871 byl k viaduktu připojen ještě cihlový karlínský spojovací viadukt pro přímé spojení Buben a Libně.

Zdroj: gampe, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia CommonsZdroj: gampe, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Ve 20. století utrpěl Negrelliho viadukt několik necitlivých zásahů. Část oblouků byla přechodně zazděna a přeměněna na sklady. Původní jednotnou podobu stavby narušilo také nahrazení několika oblouků betonovou konstrukcí. V letech 1952-1953 byly kvůli zlepšení průjezdnosti motorových vozidel odstraněny tři z oblouků nad Křižíkovou ulicí v Karlíně, v roce 1981 se totéž ze stejných důvodů opakovalo nad Bubenským nábřežím.

Podobně jako Karlův most přestál v plném provozu i Negrelliho železniční viadukt povodeň ze srpna 2002. Viadukt byl totiž navržen na základě zkušeností z povodně v roce 1845.

Zdroj: Petr Vilgus, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia CommonsZdroj: Petr Vilgus, Wikimedia Commons [CC BY 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Oprava Negrelliho viaduktu je součástí plánované modernizace trati na Kladno s odbočkou na pražské letiště, která bývá často označována jako rychlodráha. Součástí plánovaných oprav bude kromě výměny železničního svršku a spodku rozebrání dvou mostních oblouků na Štvanici, které poškodily povodně a jejichž stav označuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) za havarijní.

Rekonstrukci viaduktu provede sdružení firem Hochtief, Strabag a Avers a cena rekonstrukce ve výši zhruba miliardy korun je o téměř 150 milionů nižší, než kolik původně SŽDC předpokládala. Oprava by měla trvat do roku 2019 a bude spojená s omezením provozu na linkách směřujících přes most na Masarykovo nádraží.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Znáte pražské mosty?

Znáte pražské mosty?

Praha je nejenom město věží, ale také mostů. Kolik vody pod nimi uplynulo od postavení nejstaršího nikdo nespočítá, ale ten nejnovější se otevřel 6. října v Tróji. Zveme Vás na prohlídku pražských ...

JAK KOUPIT BYDLENÍ

Příručka Jak koupit bydlení

E-book: Příručka ZDARMA!

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist