Před 70 lety se mladí lidé zapojili do první stavby mládeže

28. 1. 2017

ČTK

Válkou zničená země se potřebovala rychle "postavit na nohy" a proto vznikaly rozličné formy zapojeni široké veřejnosti do obnovy hospodářství. Jednou z nich byly i takzvané stavby mládeže, které zpočátku vznikaly z budovatelského nadšení, později, po převzetí veškeré moci v zemi komunisty, dostaly výrazný politický podtext. První ze staveb mládeže, která měla za úkol výstavbu nových bytů na Mostecku, byla zahájena před 70 lety, 29. ledna 1947.

Stavby mládeže schválilo tehdejší ústředí poválečných mládežnických organizací, z kterých později vznikl Československý svaz mládeže (ČSM), v listopadu 1946. Kromě bytů v Mostě a Litvínově dostala mládež za úkol i výstavbu nových Lidic. Od 50. let, kdy mládežnická hnutí v zemi zcela ovládl komunistické straně podřízený ČSM, pak byly zahájeny velké stavby mládeže na Ostravsku (Nová huť Klementa Gottwalda, sídliště Poruba, město Havířov), vodohospodářské stavby (přehrada na slovenském Váhu a Slapská přehrada na Vltavě) a dopravní stavby (tratě mládeže na Slovensku a na Moravě).

Po kritice koncepce staveb stranickými orgány v roce 1952 se stavby mládeže omezily na menší akce. V polovině 50. let se pak mládežnické party vrátily na velké stavby, většinou formou dohody o spolupráci se stavebními firmami. Mezi další velké stavby mládeže se zařadila například chemička Kaučuk v Kralupech nad Vltavou či závod na zpracování drůbežího masa v Praze - Xaverově. V polovině 60. let se počet staveb mládeže snižoval, po vzniku nástupce ČSM Socialistického svazu mládeže (SSM) v roce 1970 se ale opět na stavbách mládeže začalo pracovat. Stavbami mládeže se staly například elektrárny Mělník a Tušimice či pražská Jižní spojka. Definitivní konec staveb mládeže přinesl až pád komunistického režimu v v listopadu 1989.