Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Kýč má své jméno: V ČR podnikatelské baroko, v USA McMansion

Architektura by alespoň z definice měla být nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru, ale nad některými ztvárněními přeci jen zůstává rozum stát. Ve Spojených státech amerických bychom jistě našli dlouhou řadu staveb mimořádných v kladném slova smyslu, ale stejně tak tu jako houby po dešti rostou i tzv. McMansion, které má hodně blízko k našemu takzvanému podnikatelskému baroku, které vznikalo v devadesátých letech minulého století. A někteří se jej drží dodnes.

Těchto staveb si s velkým gustem a osobním zápalem všímá anonymní blogerka, známá jen jako „Kate“, která provozuje webové stránky McMansionHell. Za podívání to určitě stojí, a klidně můžete připojit svůj hlas k hodnocení jedné ze 100+1 nejvýživnějších kýčovitých staveb. O Kate se zatím ví zhruba tolik, že se už šest let profesně věnuje stavebnictví (jejím oborem je akustika domů), a podivné vilky a zámečky od Kalifornie po New York jí právě tak dlouho nedají spát. Její aktivity si už všimly už i profesionální designérské a archi-weby. To, co na daných stránkách můžete shlédnout, je totiž stejně tak dobré pro pobavení, jako varování, kam až je možné v oboru prakticky uplatněné architektury klesnout.

Odkud se vlastně vzal ten všeobjímající termín McMansion? Poprvé jej znalci z oboru staveb a stavebnictví začali používat v devadesátých letech, ale již dříve jej prý používali realitní makléři pro obecný hovorový popis „domů bez jakéhokoliv zřejmého architektonického stylu, respektive obsahující celou řadu stylu splácaných dohromady“. V roce 1990 zazněl tento termín i ve fejetonu otištěném v deníku Los Angeles Times, a od té doby víceméně zlidověl. Toto pejorativum je prostě synonymem pro obydlí, vybudované z nepříliš kvalitních materiálů, obsahujících celou řadu vizuálně zřejmých nedostatků a funkčních pochybení, zahalených do hávu okázalého luxusu. Předpona „Mc“ zřetelně odkazuje McDonald, a je příkladem fastfoodové výroby projektů obydlí.

Podstatné na rozdíl od McDonalda není nezapomenout na okurku, ale přihodit tu a tam nějakou věžičku, masivní dveře do dvojgaráže, nepřístupné naznačené balkóny, slepá okna a podobně. Zástupné termíny jsou například „garáž Mahal“, „zámek pro začátečníky“ či „Perský palác ze středozápadu“. Čím jsou ještě McMansions typické? Tím, kde vznikají. Obvykle na předměstích se zástavbou malých obytných domů, mezi kterými rozhodně kontrastně vyniknou. Často pak vznikají celé čtvrtě, kde se podobné kýčovité stavby objevují ve shlucích en masse. Rozlehlé nevyužívané prostory jsou členěny sloupy, arkýři a nechybí tu většinou ani napodobenina křišťálového lustru. Je to prostě kýč dotažený k absolutní ne-dokonalosti.

Do nového roku 2016 vám přejeme, ať se takových podivností ve svých projektech i ve svém okolí vyvarujete. Věříme, že vydatnou pomocí vám budou i v příštím roce informace z ESTAV.cz.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Gilbert McCarragher

Pro balíky si musíte na pevninu, jinak ale bydlení na Tiree nemá chybu

Těm zchátralým kamenným zídkám se tu říká byre, a kdysi sloužily jako nosné konstrukce chlévů a kravínů. Krajina Tiree je jimi docela posetá, protože v ostrovním klimatu se zemědělství příliš nedařilo. Vždy se tu hospodařilo spíš pastvou. Časy se ale proměnily, a s nimi…

Foto: Pexels

Nový evropský Bauhaus hledá cesty k uskutečnění cílů Zelené dohody pro Evropu

Mezi vyhledávané evropské projekty patří interdisciplinární iniciativa nazvaná Nový evropský Bauhaus (New European Bauhaus). S odkazem na legendární výmarskou školu umění (1919–1933) si klade za cíl propojit moderní technologie s tradičními řemesly, s uměním, architekturou a designem a pomoci…

Foto: BoysPlayNice

Schodiště se zlatým třpytem v Mexické restauraci

Mexická restaurace je vestavěna do objektu bývalého měšťanského pivovaru v pražských Holešovicích. Do převýšeného prostoru varny bývalého pivovaru jsou vkusně vestavěny dvě patra ochozů, které doplňuje výjimečné několikaramenné schodiště prosvětlené třpytícím se zlatem.

Foto: Reiulf Ramstad Arkitekter, Hundven Clements Photography

Komunitní kostel z Knarviku spojuje nebe se zemí

Chrámy, katedrály a kostely, před nimiž se lidé věřící i nevěřící skláněli úžasem. Takové bylo dříve standardní pojetí sakrální architektury, božích domů. Dnes by se skoro mohlo zdát, že už jako bychom zapomněli, jak se taková díla staví. Komunitní kostel v norském Knarviku to ale připomíná.…