ROZHOVOR: Zeptali jsme se odborníka na protiskluzové podlahy

ESTAV.cz se ptá...

Jak se rozlišují podlahy podle bezpečnosti použití (protiskluz)?

Tomáš Pospíšil manažer marketingu a PR, ANVI TRADE s.r.o., stavební chemie a podlahové krytiny, odpovídá ...

Základem bychom si měli říct, kde vůbec vznikla potřeba protiskluzových, tedy bezpečnostních podlah. Tato potřeba vznikla již někdy v polovině minulého století ve snaze o snížení rizika pádů osob v pracovním procesu. A bohužel i současné evropské statistiky hovoří o tom, že 25 % z celkové míry úrazovosti tvoří pracovní úrazy vzniklé uklouznutím či zakopnutím. Z toho má 35 % za následek absenci zaměstnance v práci déle než 1 měsíc. To jsou ve své podstatě hrozivá čísla. Proto je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, jaké podlahové krytiny vybíráme a do jakého typu provozu či prostředí. To, co určuje, jak moc jsou podlahy bezpečné (tedy protiskluzové), je tzv. součinitel smykového tření, který se udává v číselné hodnotě koeficientu tření (KT). Normou ČSN 744505 Podlahy – požadavky na skluznost podlah – je obecně určeno základní rozdělení podlahových krytin podle oblasti použití na:

1. a) Rezidenční (oblast bydlení), KT musí splňovat hodnotu 0,3
2. b) Komerční oblast, KT musí splňovat hodnotu 0,5

Zásadní je bod b) tedy užití podlahových krytin v komerční oblasti. Norma uvádí hodnotu KT minimálně 0,5. Ovšem u schodišť, podest, šikmých ramp apod. by tato hodnota měla být až 0,6. Z hlediska předcházení rizika pádů při pohybu osob na pracovišti či po podlahách a pochozích plochách v částech staveb určených pro veřejnost (typicky veškeré veřejné instituce, úřady, obchodní domy, pasáže, zdravotnictví, školství, atd.) lze doporučit, aby veškeré takové plochy byly opatřeny podlahovou krytinou s koeficientem tření 0,6. To zároveň řeší i požadavky na protiskluznost podlah v trvale vlhkých, mokrých provozech (typicky WC, sprchy, šatny, bazény, lázně, wellness apod.) a místech na pracovišti. Výrobce podlahových krytin by měl být schopen deklarovat součinitel smykového tření na vyžádání.

ESTAV.cz se ptá...

Jak se měří tato vlastnost podlahy? Jak vypadá zkoušení?

Tomáš Pospíšil, odpovídá ...

Měření probíhá na speciální zkušební šikmé rampě, kdy se měří úhel skluzu pomocí nakloněné roviny, která je postupně nastavována tak, až dojde ke skluzu osoby stojící na nakloněné rovině. Metodika měření samozřejmě spočívá i v dalších testech, a také v metodě zvané Pendulum test – stanovení protiskluznosti na základě hodnoty vychýlení kyvadla -– Pendulum test. Kupříkladu KT = 0,5 znamená hodnotu vychýlení kyvadla 40 nebo úhel skluzu nejméně 10 %.

ESTAV.cz se ptá...

Jaká jsou kritéria výběru podlahy? Které provozy jsou nejnáročnější? Kam jakou hodnotu protiskluzu je doporučeno (normami nařízeno) použít? Co vlhké provozy?

Tomáš Pospíšil, odpovídá ...

Výběr podlahy z hlediska typu provozu je naprosto zásadní! Častou praxí však bohužel bývá, že výběru podlahových krytin vč. kvalitní přípravy podkladu se věnuje jen minimum času a energie. Přičemž správně zvolené podlahy dokáží od začátku užívání stavby a zejména do budoucna řešit mnoho negativních jevů jako například pozdější problémy s izolacemi, následné opravy spojené s degradací stavebních materiálů vlivem prosakující vlhkosti, nutnost řešit výměnu nevhodně zvolených podlahovin v důsledku příliš krátké životnosti spojené s nadměrným opotřebením krytiny.

Z hlediska typů provozů jsou nejnáročnější, dá-li se to tak říct, například velkokapacitní kuchyně a vývařovny. Kam by měla přijít pouze vysoce zátěžová podlahovina s protiskluzem 0,6 a více (čemuž je adekvátní hodnota R11 nebo R12 – podle patrně známější stupnice protiskluznosti německé normy DIN 51130). Tyto provozy se potýkají s mokrými plochami, odvody odpadních vod prostřednictvím integrovaných vpustí a odtokových kanálků v podlaze a dalších aspektů. Dalším typem takových prostředí jsou kombináty, tukový, zpracovatelský a nápojový průmysl.

Jak již bylo řečeno, existuje poměrně jednoduché rozdělení míry protiskluznosti podle KT. Do komerčních objektů je předepsána hodnota 0,5. Řekli jsme si však, že výhodnější je do veškerých prostor použít hodnotu 0,6, která platí i pro mokré prostory, kde se vyskytuje pohyb jak obutou, tak bosou nohou. To platí zejména u sprch, toalet a režimových umýváren či ošetřoven – typicky ve zdravotnických zařízeních, domovech pro seniory, ústavech LDN ale i školách, školkách a jídelnách.

ESTAV.cz se ptá...

Jaký materiál nejlépe splňuje požadavky na protiskluznost? Jaké problémy se vyskytují při použití jednotlivých druhů podlah (keramika, pvc…)

Tomáš Pospíšil, odpovídá ...

Pokud je požadavek bezpečnostní protiskluzové podlahy, dovolím si smělé tvrzení – zapomeňme na dlažbu. Jediný materiál, který zajišťuje dokonalou nepropustnost, extrémní odolnost, snadnou tvarovatelnost a dělitelnost je speciální PVC podlahovina v rolích, kde protiskluznost tvoří vsyp směsi speciálních abrazivních prvků. Nic jiného zkrátka a jednoduše nefunguje. U takové podlahoviny nehrozí to, co u keramické dlažby, která, pokud praskne, stává se nejen zdrojem tvorby nežádoucích bakterií, které se drží v puklinách spolu se zanesenou špínou, ale i její výměna je velmi složitá. Navíc je zde třeba spárovacích hmot, které se rovněž po čase stávají nehygienickými. To vše při použití PVC podlahoviny odpadá. Například technologie výroby bezpečnostní protiskluzové podlahoviny Altro je patentovaná a její kombinace měkčeného vinylu se snadnou údržbou, extrémní odolností a funkcí protiskluzného efektu díky vsypu karbidu křemíku (SiC), karborunda, umělého korundu (Al₂O₃) a křemičitého písku nebyla dosud nikým překonána.

ESTAV.cz se ptá...

Jak se takové podlahy ošetřují? Vyžadují speciální údržbu?

Tomáš Pospíšil, odpovídá ...

Tyto podlahy se udržují velice snadno. Dokonce je prokázána úspora až 60 % nákladů na čisticí prostředky ročně, při správné údržbě těchto podlahovin. Tedy nejen finanční úspora ale i méně namáhavá práce zaměstnanců. To vše při zajištění primárního cíle, bezpečného pohybu osob.

ESTAV.cz se ptá...

Jaká je deklarovaná životnost – resp. výdrž parametru protiskluzové podlahy? (nedochází ke ztrátě vlastností například opotřebením, obroušením?)

Tomáš Pospíšil, odpovídá ...

Životnost by měla vycházet z účelu použití stavby a z frekvence provozu v ní. Existují podlahoviny s životností 5, 10, 20 ale i 30 a více let. Podle toho je dimenzováno jejich přesné složení a také jejich celková tloušťka. Co je ale důležitější než vlastní životnost podlahoviny jsou její protiskluzné účinky. Správná bezpečnostní podlaha by měla mít záruku na neměnné vlastnosti. To je důležitý parametr. Oznamuje nám, po jak dlouhou dobu výrobce garantuje, že podlaha bude při plném zatížení a používání stále stejnou měrou protiskluzová. To znamená, že např. po dobu 10, 15 nebo 20 let se bude KT rovnat stále hodnotě 0,6 a více. A právě parametr míry protiskluznosti je zachován po garantovanou dobu i v případě, že se podlaha vlivem používání ošlape – čili dojde k úbytku její celkové tloušťky. Uvedu jeden příklad za všechny. Původní podlahovina Altro D25 o tloušťce 2,5 mm byla nedávno měněna ve voze lanovky na Petřín. Po 18 letech, kdy se po ní prokazatelně prošlo více než 30 milionů osob se ošlapala o 0,3 mm – tedy na 2,2 mm. A přitom byla stále stejnou měrou protiskluzová. K výměně barevného dekoru došlo pouze z designových účelů stran nový interiér salónu vozidla. Je to sice specifický příklad, nicméně hovoří o zcela správném výběru bezpečnostní protiskluzové podlahoviny.