Jan De Vylder
* 1968, Sint-Niklass (Belgie)
architecten de vylder vinck taillieu bvba
Po ukončení studií na Hoger Architectuur Institute Sint-Lucas v Gentu pracoval jako spolupracující architekt a projektový manažer v architektonických kancelářích Frank Delmulle architecten či Stéphane Beel architecten. V roce 2000 se stal spoluzakladatelem kanceláře, která byla později pojmenována architecten de vylder vinck taillieu bvba. Mezi výjimečné realizace ateliéru sídlícího v belgickém Gentu patří např. produkční studio pro gentskou divadelní a taneční společnost Les Ballets C de la B & Lod. Budova vyniká především přiznanými materiály a odhalenou elementární strukturou, díky čemuž celek působí čistě technicky a účelově. Není tedy velkým překvapením, že tato realizace byla nominována na Mies van der Rohe Award 2010. Poněkud odlišný architektonický pohled poté reprezentuje veterinární klinika Malpertuus, či BM House, které v letech 2010 a 2012 získaly národní ocenění Belgian Building Award. Práce ateliéru jsou vystavovány po celém světě (Milán, Istanbul, Brusel, New York, Londýn apod.). Jan de Vylder se věnuje také přednáškové činnosti, jako hostující profesor přenáší v Belgii, Nizozemí, Švýcarsku a Dánsku.
Ivan Koleček
* 1943, Ostrava (Československo), žije a projektuje ve Švýcarsku
Atelier d’architecture Ivan Kolecek
Architekt Ivan Koleček žije a pracuje od roku 1969 na břehu Ženevského jezera v Lausanne, kde v roce 1982 založil vlastní architektonickou kancelář. V roce 1977 se stal členem Společnosti švýcarských architektů (SIA) a od roku 1990 také Federace švýcarských architektů. Je autorem řady veřejných staveb a renovací, hlavně v Lausanne a jeho okolí, mimo jiné paláců Rumine a Montbenon, Vysoké pedagogické školy, věznice v Lonay a klášterních kostelů v Bonmont a Payerne. Od roku 1990 do roku 2015 vyučoval na brněnské Fakultě architektury VUT, kde byl v roce 2005 jmenován profesorem. Tato činnost nebyla jen návratem do školy architektury, kterou absolvoval v roce 1966, ale hlavně do prostředí české architektonické obce, kde zasedal v porotách významných soutěží. V roce 1996 obdržel od obce architektů v rámci přehlídky Grand Prix cenu udělovanou českému architektovi působícímu v zahraničí. Úspěšná výstava o díle tohoto českého architekta pojmenovaná Vnímání prostoru navázala na kapitoly publikace Vrstvy/Stratigraphie vydané nakladatelstvím Arbor vitae v roce 2010.
Martin Rein-Cano
* 1967 Buenos Aires (Argentina), žije a projektuje v Německu
TOPOTEK 1
Vystudoval dějiny umění na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a krajinářskou architekturu na Technické univerzitě v Hannoveru a Karlsruhe. Jako praktikant pracoval v kanceláři Petera Walkera a Marthy Schwartz v San Francisku. V roce 1996 založil v Berlíně kancelář TOPOTEK 1, která vytvořila a navrhla velký počet jak německých, tak mezinárodních projektů. Martin Rein-Cano byl jmenován jako hostující profesor v Evropě a Severní Americe, přednáší na mezinárodně uznávaných univerzitách a institucích, pravidelně se zúčastňuje jako porotce architektonických soutěží. Na základě jeho práce bylo publikováno několik odborných knih a článků a získal mnoho cen v různých architektonických soutěžích. V roce 2013 získal společně s ateliérem BIG architektonické ocenění (zlatou medaili) od Mezinárodního olympijského výboru IOC/IAKS za projekt „herního“ náměstí Superkilen v Kodani a bronzovou medaili za sportovní areál Heerenschürli v Curychu. Prvně zmiňovaná realizace se přitom dostala do finále Mies van der Rohe Award – Evropské ceny za architekturu 2013. Unikátní je rovněž revitalizace okolí památky z okruhu UNESCO – klášteru Lorsch, která získala Cenu německé krajinářské architektury za rok 2015. Českému publiku byla práce Martina Rein-Cana představena v roce 2012 na konferenci reSITE a uvidíme ho i na reSITE v roce 2016.
Kees Kaan
* 1961 Breda (Nizozemí)
KAAN Architecten
Architekt Kees Kaan vystudoval architekturu na Technické univerzitě v Delftu. V roce 1987 se stal spoluzakladatelem kanceláře Claus en Kaan Architecten, která fungovala do roku 2013. Nyní v Rotterdamu společně se svými partnery Vincentem Panhuysenem a Dikkie Scipio vedou architektonickou kancelář KAAN Architecten. Ateliér se sestává z mezinárodního týmu architektů, krajinářských architektů, urbanistů, inženýrů a grafiků. Mezi významné realizace studia patří např. Nejvyšší soud v Haagu, Nizozemské velvyslanectví v Maputu (Mozambik) či Krematorium Heimolen v Sint-Niklaas či vzdělávací centrum Erasmus v Rotterdamu. Kees Kaan se věnuje rovněž přednáškové činnosti, jako profesor předsedá projektům oboru architektury na Technické univerzitě v Delftu. Jeho výzkum se zaměřuje velké projekty, které charakterizuje rychlá globální urbanizace. Kees Kaan přednáší i na mezinárodní úrovni a je členem různých porot a komisí v Nizozemí i v zahraničí. Jeho dílu bylo věnováno velké množství knih a výstav.
Boris Bežan
* 1972 Kranj (Slovinsko), žije a projektuje ve Španělsku
Architectural Studio MX_SI
Vystudoval Fakultu architektury na univerzitě ve slovinské Lublani. Poté získal magisterský titul v oboru architektury a urbánní kultury na Katalánské polytechnické univerzitě (UPC) v Barceloně. Cenné pracovní zkušenosti získal v ateliéru Joseho Luise Matea v Barceloně, kde spolupracoval na významných mezinárodních projektech. Dostalo se mu ocenění na několika mezinárodních architektonických soutěžích, jako např. Europan 5 z roku 1999. Po získání první ceny v mezinárodní architektonické soutěži o Kulturní centrum Federica Garcíi Lorcy, kterou získal se třemi mexickými spolupracovníky, se rozhodl v roce 2005 založit architektonický ateliér MX_SI. Jeho práce je zaměřena především na rozvoj architektonických soutěží či na urbanistickou koncepci v historických centrech měst. Kreativita a přínos ateliéru byly mnohokrát oceněny národními i mezinárodními cenami. Za muzeum Gösta Pavilion Serlachius ve Finsku bylo studio nominováno na Mies van der Rohe Award – Evropskou cenu za architekturu 2015, dále získalo ocenění Arquitectura Española Internacional či finské ocenění za Nejlepší projekt ze dřeva v roce 2014 apod. Povšimnutí veřejnosti nezůstal skryt ani další unikátní projekt ateliéru MX_SI – Dětské muzeum Papalote v Iztapalapa, Mexico City, vzešlý jak jinak, než z architektonické soutěže v roce 2015.
Joe Morris
* 1970 Warwickshire (Velká Británie)
Duggan Morris Architects
Vystudoval Univerzitu of Greenwich a Bartlett School of Architecture. Praxi získal ve věhlasných architektonických kancelářích, např. Allford Hall Monaghan Morris. V roce 2004 v Londýně založili společně s architektkou Mary Duggan studio Duggan Morris Architects. Mezi jejich četné realizace patří např. plavecký bazén Alfriston School v Buckinghamshire, který získal prestižní ocenění RIBA National Award Winner 2015. Mezi neméně zdařilé realizace londýnského studia patří či Komunitní centrum Richmond, jež je jedním z 58 projektů zařazených do ceny Civic Trust Awards 2016. Mezi další vysoce ceněné práce ateliéru patří Pavilon ORTUS v Londýně obsahující vzdělávací zázemí i prostor pro výstavy, akce a designovou kavárnu. Tento projekt získal několik významných cen (např. RIBA National Awards Winner 2014, RIBA Regional Awards Winner 2014, AIA Awards Honourable Mention či Civic Trust Awards Winner 2014). Joe Morris je současně stálým členem mnoha poradních orgánů londýnského územního plánování. Působí např. v komisích londýnských čtvrtí Southwark, Lewisham a Hackney. Své zkušenosti uplatňuje také jako porotce architektonických soutěží a ocenění (např. RIBA Awards či Manser Medal). Věnuje se i přednáškové činnosti. Působí jako hostující kritik na řadě škol architektury ve Velké Británii.
Miriam Lišková
* 1973, Žilina (Československo)
SLLA Architects
Miriam Lišková vystudovala architekturu a urbanismus na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě a Ecole d’architecture de Lyon. Společně s Michalem Sulem založili v roce 2003 v Barceloně SLLA Architects, od roku 2008 se sídlem v Bratislavě. SLLA se věnuje projektům v různých geografických, sociálních a kulturních situacích na Slovensku, v České republice, Rakousku, Španělsku a v Keni. Za projekt Komunitního centra Máj v Českých Budějovicích vzešlý na základě architektonické soutěže získali ocenění Slovenské komory architektů CE∙ZA∙AR 2015 a nominaci na Mies van der Rohe Award – Evropskou cenu za architekturu 2015. Na základě vítězného návrhu v mezinárodní urbanistické soutěži na území Siemensäcker ve Vídni je SLLA součástí kooperativního procesu plánování nové zástavby veřejného bydlení s veřejnou a sociální vybaveností, živými prostory ulic a náměstí bez automobilové dopravy a podélným parkem jako centrálním veřejným prostorem. SLLA v současnosti připravuje ve spolupráci s UN-Habitat, programem OSN pro lidská sídla, a Fakultou architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Centre of Urban Studies Nairobi a Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Madrid, v rámci projektu Safer Cities sérii workshopů v Bratislavě, Nairobi a Madridu zaměřených na zlepšování podmínek pro život ve městech. V roce 2016 ji můžeme vidět v Praze na konferenci reSITE.
Sdílet / hodnotit tento článek