"Zastupitelé schválili záměr prodeje. Smlouva by se měla podepisovat v září," řekla mluvčí města Šárka Swiderová. Dodala, že do té doby se mohou přihlásit i další potenciální zájemci. Magistrát pak budovy prodá tomu, kdo nabídne více. "Ohled ale budeme brát i na investiční záměr. Konírny i po rekonstrukci musí sloužit veřejnosti. To vyžaduje územní plán," uvedla mluvčí.
Dodala, že odhadovaný rozsah další investice do opravy budov se pohybuje od 60 do 100 milionů korun. "Máme zájemce, který objekty chce opravit, zhodnotit a otevřít veřejnosti. Přitom samozřejmě zachová ráz místa. Schválením záměru ale dáváme možnost i jiným kupcům, důležité pro nás bude využití a nabídková cena," uvedl primátor Tomáš Hanzel.
Konírny vlastně tvoří dvě budovy. Bývalá mléčnice a samotná konírna s kočárovnou. Objekty sloužily jako hospodářské zázemí zámku Fryštát, postavili je zřejmě v 19. století tehdejší majitelé - hrabata Larisch-Moennichové. Dnešní půdorys mají z roku 1850, současný stav je ale také výsledkem letitého využívání k různým účelům. Oba objekty na jaře 2007 dokonce vyhořely.
Město se už v minulosti stavby pokusilo neúspěšně prodat. Objevily se plány na přebudování koníren v kongresové centrum, hotel či centrum ekologické výchovy. V roce 2007 město uvažovalo o rekonstrukci do podoby vzdělávacího a kulturního centra za pomoci dotace z EU. Měla tam být galerie, uvažovalo se i o minipivovaru s lázněmi a muzeem a o malém hotelu. I z těchto plánů nakonec sešlo.
V roce 2013 se město neúspěšně pokusilo areál prodat v dražbě s vyvolávací cenou znalce 2,9 milionů korun. "Tehdy se nepřihlásil ani jeden zájemce. Letos znalec stanovil na 2,2 milionu korun," řekl Swiderová. Dodala, že město nebude po kupci požadovat cenu stanovenou posudkem, ale počítá s nižší částkou. "To s ohledem na náročnost rekonstrukce, zchátralost objektu, komplikovaný příjezd k areálu a nutnost dbát při opravách a využití předpisů památkové péče," dodala.
Výstavba obecních bytů v metropoli byla poměrně velká v 90. letech, od roku 2010 se prakticky zastavila. Vyplývá to z analýzy bytového fondu Prahy a jejích městských částí, kterou vypracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Od roku 1991 podle ní město či radnice získaly asi 12 600 bytů, od roku 2011 do ...
Uherské Hradiště chystá prodej pěti volných městských bytů v Průmyslové ulici. Poprvé je nabídne zájemcům formou elektronické aukce.
Město Aš koupí za dva miliony korun budovu bývalé střední textilní průmyslové školy v ulici Gustava Geipela. Dlouhodobě nevyužívanou budovu chce zrekonstruovat pro sociální bydlení, vzniknout by tam mělo 12 bytů.
Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,2 průměrného ročního platu.
Výstavba středočeského úseku dálnice D3 na jih Čech by měla začít v roce 2024, kdy bude zároveň zprovozněno dálniční spojení z Tábora do rakouského Lince.
Úsilí Číny o snížení chronického znečištění ovzduší by mohlo až o 13 procent zvýšit její možnosti generovat solární energii, neboť umožní, aby se na Zemi dostalo více slunečního světla. Uvádí to studie vědců ze Švýcarska, Nizozemska a Číny, o níž informoval časopis Nature Energy.
Návštěvníci si mohou nově projít celou terasu v 16. etáži zlínského Baťova mrakodrapu, ve kterém sídlí krajský a finanční úřad. Doposud byla zpřístupněna pouze její východní část. V západní části terasy lidé najdou rozměrný bronzový model zobrazující město v 50. letech minulého století. K dispozici jsou jim také ...
Stát plánuje zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Počítá s tím návrh novely vodního zákona, kterou připravila ministerstva zemědělství a ...
Tým vědců ze saúdskoarabské univerzity přišel na způsob, jak vyrábět elektřinu a zároveň odsolovat mořskou vodu za pomoci jednoho zařízení. Informoval o tom server BBC. Vedoucí týmu Pcheng Wang věří, že zařízení, jehož základem je solární panel, by mohlo být k dispozici pro komerční účely do pěti let.
Sesuv na dálnici D8 v Českém středohoří před šesti lety podle odborníků z Technické univerzity Ostrava způsobil nezajištěný zářez trasy dálnice ve svahu a silný déšť. Na vině podle nich nebyla těžba kamene v lomu Dobkovičky. Uvedli to ve zveřejněné videoprezentaci, na kterou upozornila organizace Děti Země. Stát v ...
Sdílet / hodnotit tento článek