REKLAMA

Dlouhé Stráně - nejvýkonnější vodní elektrárna v ČR

Přečerpávací elektrárny patří k nejsložitějším vodním dílům sloužícím k energetickým účelům. Zřejmě nejznámějším zařízením tohoto druhu v ČR je elektrárna Dlouhé Stráně na Šumpersku. Stavba, jež se může pochlubit hned několika technickými "nej", byla uvedena do provozu před 20 lety, 20. června 1996. Dnes je vyhledávanou turistickou atrakcí, kterou ročně navštíví více než 80 000 lidí, a nejvýkonnější vodní elektrárnou v ČR (loni vyrobila 0,55 miliardy kWh). V roce 2011 také zvítězila v prvním ročníku ankety Sedm divů Olomouckého kraje, kterou uspořádalo hejtmanství.

Poptávka po elektřině v průběhu dne kolísá; zatímco ve špičkách může být proudu nedostatek, jindy je naopak zájem o něj tak malý, že tepelné elektrárny, které nelze jen tak vypnout, pracují bez většího užitku. Protože dosud nikdo nepřišel na způsob, jak elektřinu ve větším množství skladovat, využívají se k vyrovnávání zmíněných výkyvů přečerpávací elektrárny. V době, kdy je proudu přebytek, fungují jako pumpy a vytlačují vodu do vysoko položených nádrží. V případě nutnosti naopak vodu pouštějí přes turbíny dolů a pomáhají krýt zvýšenou poptávku.

Jak uvádí encyklopedie Přehrady Čech, Moravy a Slezska, první výkonná přečerpávací elektrárna v českých zemích byla zřízena těsně po druhé světové válce na Vltavě ve Štěchovicích. V 70. letech minulého století vyrostlo podobné dílo i u Dalešic na řece Jihlavě, a další o dvě dekády později poblíž Koutů nad Desnou v Jeseníkách.

Výstavba posledně zmíněné elektrárny, známé jako Dlouhé Stráně, byla zahájena v květnu 1978. Jen krátce poté však došlo k útlumu stavební činnosti, protože mezi odborníky dlouho nepanovala shoda na jejím technickém uspořádání. Teprve v roce 1987 se práce na elektrárně rozjely naplno, a dokončeny byly o devět let později. Náklady na její vybudování dosáhly asi 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu. V prvních deseti letech do sítě dodala 2672,716 GWh energie.

© jonnysek - fotolia.com

Elektrárna stojí na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Aby ráz okolní krajiny byl co možná nejméně narušen, je většina provozních objektů umístěna pod zem. Týká se to i 50 metrů vysokého sálu s dvojicí Francisových turbín, které jsou podle společnosti ČEZ nejvýkonnějšími reverzními turbínami v Evropě a po elektrárně na brazilské řece Paraná druhé nejvýkonnější na světě. V turbínovém režimu mají výkon až 325 megawatt, tedy nejvíc ze všech vodních elektráren v Česku. Pro srovnání - vodní elektrárna Orlík s největší přehradní nádrží v ČR podle objemu (716 milionů m3) disponuje výkonem "pouhých" 4 x 91 MW, tedy 364 MW.

Dolní přehrada elektrárny leží na říčce Divoká Desná. Pojme skoro 3,5 milionu metrů krychlových vody a hladina v ní kolísá o více než 22 metrů. Z hlediska návštěvníků je ale mnohem atraktivnější horní nádrž, umístěná na temeni přilehlého kopce Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 metrů. Výškový rozdíl mezi hladinami obou rezervoárů může být až 532,7 metru. Zdvojené potrubí, kterým mezi nimi voda protéká, zajišťuje turbínám největší spád ze všech hydroelektráren v České republice.

Dlouhé Stráně však nejsou pouze unikátním stavebně-technickým dílem. Neobvyklý zážitek, jakým je pohled z hráze na vrcholu hory, si každoročně nenechají ujít desetitisíce návštěvníků Jeseníků. Ti si mohou při exkurzích prohlédnout podzemí elektrárny a vyjet k hornímu umělému jezeru. Na své si přijdou nejenom pěší turisté či cyklisté, ale nově i milovníci kolečkových bruslí.

Produkce vodní elektrárny stále stoupá. Zatímco v roce 2011 vyrobila přes 400 milionů KWh, o dva roky později již téměř 480 milionů kWh a loni více než 550 milionů KWh.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist