"Nejohroženějšími skupinami jsou domácnosti seniorů, rodin s dětmi, matek samoživitelek a osob se zdravotním postižením, tedy lidé s nízkými příjmy," uvedl Rychtecký.
Koncepce popisuje kritéria pro jednotlivé stupně krizového, sociálního a dostupného bydlení. Obecným parametrem je podíl příjmů vynakládaných na bydlení a bytová nouze. Běžnou praxí zůstanou nájemní smlouvy na dobu určitou. Nájemníci také budou muset spolupracovat se sociálním pracovníkem.
Koncepce počítá i s občany, kteří mají vůči městu závazky. Musejí však splnit přísné podmínky a sami se snažit o nápravu. Pokud žadatel splácí déle než tři měsíce dluh, měl by mít šanci bydlet například na městské ubytovně nebo v sociálním bytě. Pro bydlení na ubytovně nesmí dluh překročit 20.000 korun, nesměl však vzniknout kvůli přestupkům. U sociálního bytu je částka poloviční, žadatel ale nesmí dlužit za nájemné a za přestupky, ale může mít závazky třeba vůči dopravnímu podniku nebo za poplatek za psa či odpady. Součástí bude individuální plán rozvoje, aby občan se sociálním pracovníkem plnil podmínky a byl schopen samostatného bydlení.
"Podle našich analýz by dostupné bydlení v současnosti potřebovalo kolem 120 až 150 lidí," řekl Rychtecký. Definitivní podobu koncepce bude ve čtvrtek schvalovat zastupitelstvo. Platit by začala od ledna 2017.
Pardubice již vloni zahájily také program startovacího bydlení. Vyčlenily pro něj 25 bytů, první tři roky bude nájemné zhruba třetinové oproti tržnímu.
Pardubice mají v současnosti 2000 městských bytů, z toho 411 je v domech zvláštního určení pro lidi se zdravotním postižením, 36 bytů bezbariérových a 35 v městské ubytovně. Dalších 457 lůžek má město v domovech pro seniory a handicapované a 102 lůžek v noclehárnách, azylových domech a v Domě na půli cesty.
Sdílet / hodnotit tento článek