Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Pokoj pro vozíčkáře v paneláku

Hanka chtěla přestavbu pokoje pro svého syna Honzu. Ten stále žije s ní a v nejbližší době tomu nebude jinak. I když měl zcela jiné plány, už dávno chtěl být samostatný, ale člověk míní, a život mění. A jejich život se jim změnil během 12 hodin. Honza dostal infekční zánět míchy a ten narušil nervy a způsobil jeho nehybnost od pasu dolů.

Vše přitom začalo zcela nevinně, Honza spal u kamarádky a večer mámě volal, že ho bolí nohy. Za chvíli volal, že je ta bolest nesnesitelná, nakonec se na nohy nemohl ani postavit. Až skončil v nemocnici ochrnutý. Dnes Honza díky rehabilitaci hýbe nohama od kolen, to mu pomáhá chodit o berlích ve speciálních dlahách, ale jen na krátké vzdálenosti, jinak je odkázaný na invalidní vozík. Bez máminy pomoci se ale ani tak neobejde. Honza však věří, že jednou bude zase chodit. Lékaři dávají šanci na další zlepšení, ale přesněji nedokážou říct. Honza je studentem vyšší odborné školy v Plzni, obor management a ekonomika dopravy. Je vidět, že Honza s maminkou mají hezký vztah. Hanka syna vychovávala sama. S jeho otcem se rozvedli, když mu byl rok. Nyní má vztah, ve kterém je šťastná.

Byt, ve kterém žijí, je starý 35 let. Jedná se o 3+1 v panelovém domě se zděným bytovým jádrem. K bytu má Hana citový vztah. Vyrůstala v něm a až na pár let tady bydlí celý život. Oba si přejí nový pokoj pro Honzu. Postupně byt předělali na bezbariérový, ale na víc nezbylo. Hanka je samoživitelka. Honza bydlí ve svém dětském pokoji, který je nevyhovující. Má tam např. rohový psací stůl, ovšem neumístěný v rohu, ale v prostoru. Honza by si přál moderní pokoj s postelí i gaučem, aby si měl kam brát kámoše, když je sám nemůže tak často navštěvovat.

Honza by chtěl, aby tam bylo více prostoru. Hodně místa také zabírá matčina šatna. Chtěl by rozhodně gauč a menší psací stůl. Chtěl by dětský pokoj proměnit spíše na obývací pokoj nebo moderní pokoj pro mladého muže. Honza nemá vyhraněný styl, líbí se mu moderní věci. Neoblíbenou barvou je růžová, jinak se mu líbí všechno. Máma má zase ráda prostor nezastavěný nábytkem. Když je rodina doma, tráví čas v obýváku a Honza ve svém pokoji. Honza by si přál zakomponovat sbírku plechovek. Jinak by si vzal jen pár osobních věcí. Jinak nic, ten pokoj vlastně nesnáší, má ho od šesti let a pořád skoro stejný. Tak se na něj designéři vrhnou a jako bonus jim ještě předělají také chodbu.

A jak se na proměnu dívají designéři Martina Pištěláková a Petr Hodan?

Hodnocení designérů: „Na tuto proměnu jsme se těšili, protože se jen tak nezadaří tvořit interiér pro jednadvacetiletého mladíka. Z počátku jsme se sice obávali toho, jestli se nám podaří dispozičně všechno potřebné do pokoje dostat a při řešení dispozic jsme došli na jedinou správnou variantu, které docílíme díky posunutí dveřního otvoru, a tedy vstupu do pokoje z chodby. Co se týká vzhledu, tak pokoji chyběl šmrnc, mužské barvy a styl. Problémem byla v pokoji elektroinstalace, měl jen jeden vypínač na stropní světlo, za nábytkem plno prodlužovaček, vzhledem k jeho handicapu je to dost nepohodlné. Výzvou byl výřez a posun dveřního otvoru v panelovém domě a následné malířské a stavební úkony s tím spojené. Přeci jen 5 dní je 5 dní. Zajímavé taky bylo vymyslet úpravy interiéru rozdělené na mámu a syna. Syn pokoj, máma chodba. Báli jsme se, abychom se jim oběma trefili do vkusu.

Styl této proměny byl jasný od začátku: pro Honzu chlapský moderní interiér, který říká, že tady žije chlap, a pro Hanu – a vlastně i oba: příjemnou, světlou, vřelou a útulnou chodbu. Proto jsme do Honzova pokoje zvolili barvy černé, šedé, bílé a jako zásadní zbroušené OSB dřevo desky na stůl a stolky u sedačky. Uvnitř vestavěné stěny se schovávají šatní skříně, knihovna, rádio – ovládané na dálku či smartphonem – a dále také vestavěná lednice. TV má zavěšenou na nábytkové zdi, za kterou vedou potřebné kabely. Pod stolkem je šuplíkový kontejner a otevřené poličky na elektro přístroje, které Honza používá. Úchyty skříní jsme zvolili v bílé kůži.

Oba pokoje jsme sjednotili stejnou podlahou, a to vinylovou v dekoru přírodního dubu. Ostatně tuto podlahu jsme volili s ohledem na Honzův vozíček. K podlaze jsme zkombinovali dubové dveře s černými klikami, jen Honza má dveře bílé, aby bylo na první pohled vidět, že jeho pokoj je samostatná jednotka v rámci jejich společného bytu – o to vlastně v této proměně šlo – vytvořit Honzovi samostatné, dospělejší bydlení a dopřát mu více soukromí, které ve svém věku již potřebuje, a jeho máma to do našeho zásahu asi nechtěla vidět a znát.“

Podívejte se i na video z celé přestavby bytu:

Odkaz pro shlédnutí videa: http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-xv-8

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Interiér

Foto: Tuomas Uusheimo

Chtěli menší dřevostavbu ve městě. Úřadu se dům zdál malý, požadoval větší. Architekti si s tím poradili

Lokální stavební vyhlášky a nejrůznější skutečnosti, vycházející z územního plánu, většinou chápeme jako jednostranná funkční omezení. Očekává se, že kvůli nim musíte stavět méně, ne tak objemně, v nižší výšce. Architekti ve finském Kajaani řešili opačný problém. Úřadům se nepozdával rodinný dům, který byl až příliš…

Foto: BoysPlayNice

Dům plný umění pro práci i pro relax aneb nové sídlo finanční skupiny J&T

Komfort pro všechny, místo pro setkávání, transformace způsobu práce, bankovní dům plný umění. Výrazná a silná budova, která svým projevem akcentuje vztah investora k umění, dala autorům možnost v interiéru využít organického zakřiveného tvarosloví kontrastního vůči rigidnosti fasády.

Zdroj: Heluz

Dům s „ušima“ vsadil na cihly a plech

Na třech materiálech postavila mladá rodina design i funkčnost svého domu na Karlštejnsku – cihlovou stavbu pokryl plech od střechy až k patě domu a vnitřní pohodovou atmosféru navozuje především dřevo. Projekt „domu s ušima“, jak mu říká sám majitel, zaujal v soutěži HELUZ Dům roku 2021, což bylo pro investory…

REKLAMA