Slavnostní otevření nového divadla v Plzni

1. 9. 2014

tisková zpráva Crest Communications a.s.

Ve světovém měřítku výjimečná stavba, za jejímž návrhem stojí architektonická a projekční kancelář HELIKA, zařadí Plzeň mezi evropské kulturní metropole. Budova bude sloužit repertoárovému divadlu s operním, operetním a muzikálovým, činoherním a baletním souborem. Výstavba Nového divadla je součástí projektu Evropské město kultury 2015.

Slavnostní otevření nového divadla v Plzni

První návrh z portugalského ateliéru

Ambiciózní projekt vznikl díky podpoře magistrátu města, který na podobu nového městského divadla vypsal mezinárodní architektonickou soutěž. Z ní vzešel návrh portugalského ateliéru Contemporãnea, který však několikanásobně překročil plánovaný rozpočet.

Řešení projekční kanceláře HELIKA

Nesnadného úkolu přepracovat soutěžní návrh do podoby, jež by lépe reagovala na urbanistický kontext lokality a po finanční stránce městu umožnila projekt realizovat, se zhostil tým architektonické a projekční kanceláře HELIKA v čele s Akad. arch. Vladimírem Kružíkem.

Podoba Nového divadla v Plzni je výsledkem tvůrčí spolupráce architektů, inženýrů, výtvarníků i samotných divadelníků. „Projekt vznikal ve spolupráci s řadou odborníků a konzultantů, aby budova vyhovovala potřebám všech žánrů dramatického umění, které má plzeňský soubor v repertoáru. Variabilitu uspořádání scény zajišťuje důmyslná jevištní technika a technologie, srdce složitého organismu divadla,“ vysvětluje Vladimír Kružík.

Řešení

Novostavba divadla sestává ze dvou vzájemně funkčně a stavebně propojených částí - divadelní a provozní budovy.

Provozní budova s kancelářemi, šatnami uměleckých souborů a zázemím technického personálu je svou podélnou osou orientována rovnoběžně s rušnou komunikací a tvoří účinnou hlukovou bariéru, která chrání divadelní budovu i prostor mezilehlého náměstí.
Divadelní budova disponuje dvěma sály, hlavním o kapacitě 461 diváků a menší studiovou scénou pro cca 150 návštěvníků.

Budově divadla dominuje oválnými otvory perforovaná betonová fasáda, která je architektonickou reinterpretací opony, předělu mezi realitou dne a magickým iluzivním prostorem divadla. K jejímu vytvoření bylo třeba 100 m³ betonu, s rozměry 22 x 14 metrů je největší betonovou skulpturou u nás.

„Součástí konceptu je nasvícení fasády ovládané přímo z režie divadla – fasáda se tak stává scénografickým objektem, součástí představení,“ dodává její autor, architekt Vladimír Kružík.