"Běží termín do konce listopadu. My připravíme na říjnové zastupitelstvo zprávu, kde bychom si vydefinovali veškeré podmínky, příležitosti a rizika koupě nemovitosti, protože stále máme možnost do tohoto řízení vstoupit," uvedl Charvát.
Pro možné využití mlýnů vznikla před dvěma lety pracovní skupina a vytvořila návrh takzvané Kulturfabrik, kulturně-vzdělávacího centra. Projekt ale zastupitelé vloni v září neschválili stejně jako nerozhodli o odkoupení mlýnů za 25 miliónů korun. Pro nízkou účast bylo hlasování neplatné.
Pardubice doufaly, že na revitalizaci národní kulturní památky získají evropskou dotaci z programu integrovaných územních investic (ITI). Ta může dosáhnout až pěti milionů eur (asi 136 milionů korun). Náklady na přestavbu a vybavení by mohly odhadem být 300 až 500 milionů korun. Podle primátora se však podmínky dotace velmi zpřísnily a jsou omezující, není ji například možné kombinovat s jinými dotačními tituly. Objekt musí také z 85 procent sloužit kulturním účelům. "U takto velké a komplikované stavby si neumím představit, že bychom šli do takto velkého rizika," řekl Charvát.
Členové pracovní skupiny Mlýny, v níž se angažují například někteří architekti a památkáři, dnes rozeslali otevřený dopis, v němž kritizují vedení Pardubic za údajnou pasivitu. "Dosud nebyly zveřejněny žádné výstupy dokumentující samostatnou aktivitu vedení města, na jejichž základě by byla veřejnost seznámena s vizí budoucího rozvoje areálu, případně stanoveny argumenty pro rezignaci na snahy o autonomní postup města," stojí v dopise. Občanští aktivisté v něm také upozorňují na to, že součástí volebního programu strany ANO byl bod věnovaný tématu Automatických mlýnů a jejich proměny v kulturní veřejný prostor. Požadují po primátorovi, aby vydal oficiální stanovisko, jakým způsobem chce tento bod volebního programu naplnit a jaká je vize vedení města týkající se areálu mlýnů.
Gočár projektoval mlýny na pravém břehu Chrudimky pro bratry Winternitzovy. Levé křídlo budovy s vedle stojícím silem se stavěly v letech 1909 až 1911. Stavba vychází s anglosaské tradice a charakterizuje ji režné zdivo z tmavých a světlých cihel. V dalších desetiletích vznikaly v areálu další stavby, nejnovější do architektonického konceptu už nezapadají.
Sdílet / hodnotit tento článek