Nové operační programy totiž musí mimo jiné pomoci naplnit český závazek úspor energie do roku 2020, který vyplývá z evropské směrnice o energetické účinnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu jej vyčíslilo na 48 PJ do roku 2020 a celý jej lze zrealizovat jen renovacemi budov.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a aliance Šance pro budovy, kteří disponují materiálem Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) o aktuálním stavu evropských fondů, přitom spočítali, že při současném nastavení nebude na splnění cíle dost peněz. Konkrétně výši energetických úspor vypočítali při současném nastavení programů jen na 38-40 PJ, místo plánovaných 48 PJ. „Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo Národní akční plán energetické účinnosti pro ČR. Jeho součástí je seznam opatření, jejichž prostřednictvím budou cíle naplněny. Reálně bychom potřebovali navýšit objem peněz v rámci těchto opatření na energetické úspory nejméně o 23 miliard korun. Pokud se nepodaří tyto finanční prostředky zajistit, reálně hrozí, že Česká republika směrnice EU nesplní,“ řekl k tomu Pavel Ševčík, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Nedostatek peněz je i v národním programu Nová zelená úsporám. Původně měl stát do tohoto programu nasměrovat 27 miliard korun do roku 2020, v poslední době ale ministr životního prostředí Richard Brabec hovoří spíše o částce 15-20 miliard korun. Na vině je mimo jiné výpadek peněz z emisních povolenek. „Pokud chce vláda dostát svých slibů z koaliční smlouvy o masivní podpoře energeticky úsporných renovací budov, měla by výpadek peněz dofinancovat z jiných zdrojů. Nabízí se jí totiž jedinečná šance, jak nyní vytvořit dlouhodobý a stabilní podpůrný program pro všechny typy budov, tedy nejen pro rodinné domy, ale i pro veřejné budovy a bytové domy,“ uvedl Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, aliance podporující energeticky úsporné stavebnictví.
Pokud jde o celkové investice ve stavebnictví, tak podpůrné programy podle propočtů Šance pro budovy a Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR mohou vybudit do roku 2020 asi 350 miliard korun. Vytvořily by zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinesly jedno procento k růstu českého HDP ročně. Po roce 2020 by pak tato opatření mohla uspořit odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard korun ročně a pomoci také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie.
Aliance Šance pro budovy již v březnu zveřejnila hodnocení posledních dostupných verzí návrhů operačních programů k čerpání podpory z evropských fondů z pohledu úspor energie v budovách. Jednotlivé programy oznámkovala jako ve škole: od jedničky do pětky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, v jehož čele stojí Věra Jourová, zatím za návrh „svého" programu dostalo nejhorší známku ze všech, čtyřku. A to i přesto, že prostřednictvím Národního orgánu pro koordinaci má na starosti přípravu všech operačních programů. Od té doby se však již ministerstvo v některých aspektech zlepšilo, například mírně navýšilo alokaci, a také podmínky podpory více odpovídají dobře nastavenému OPŽP. Ještě však není zřejmé, jaký způsob podpory program zvolí a zda nebude stejně neúspěšný, jako je poslední verze programu Panel, který nabízí neatraktivní úvěry.
Sdílet / hodnotit tento článek