Výstavbu jaderného zdroje na Třebíčsku, označované v dobových dokumentech jako V-2, odstartoval na jaře 1970 podpis dohody mezi Československem a Sovětským svazem o spolupráci při budování dvou jaderných elektráren - jedné v Česku a druhé na Slovensku. Nedlouho po zahájení přípravných prací na stavbě budoucí elektrárny v dubnu 1974 ale předsednictvo vlády rozhodlo o převodu dukovanského projektu do Jaslovských Bohunic. Na Vysočině měl místo toho vyrůst zdroj ne o dvou, nýbrž rovnou o čtyřech blocích. A aby nebylo změn málo, padlo o dva roky později rozhodnutí nahradit v Dukovanech starší typ reaktorů za novější a bezpečnější.
Naplno stavět se začalo v červenci 1978. Prakticky současně s elektrárnou vyrostly na řece Jihlavě i vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Ty slouží jako zdroj chladící vody pro Dukovany a funguje na nich také přečerpávací elektrárna.
První blok dukovanské elektrárny začal nabírat definitivní podobu koncem roku 1982, kdy byl osazen tlakovou nádobou reaktoru. O rok později, na Silvestra 1983, do něj technici začali zavážet palivo a večer 12. února 1985 byla spuštěna štěpná reakce. Další fáze spouštění prvního bloku na sebe nedaly dlouho čekat - koncem února začal dodávat proud do sítě a na začátku května přešel do půlročního zkušebního provozu.
Díky získaným zkušenostem šly práce na dalších třech blocích stavařům rychle od ruky. V průběhu roku 1986 se v Dukovanech podařilo uvést do provozu hned dva nové bloky, což představovalo unikátní počin i v celosvětovém měřítku. Maximálního projektového výkonu elektrárna dosáhla v červenci 1987, kdy byl spuštěn poslední, čtvrtý blok.
Zprovoznění Dukovan mělo velký význam nejenom pro československou energetiku, ale i pro rozvoj domácího jaderného strojírenství. Projekt elektrárny sice zpracovala sovětská firma LOTEP, ale zhruba čtyři pětiny použitých zařízení byly vyrobeny v Československu. Kromě Škody Plzeň, která dodala reaktory a turbogenerátory, se na tom podílely i vítkovické strojírny či podnik Průmyslové stavby Brno, jenž byl generálním dodavatelem stavby.
Díky postupné modernizaci se výkon elektrárny v uplynulých desetiletích zvýšil z původních 1760 na 2040 megawattů. Kromě toho byl prodloužen cyklus výměny paliva ze tří na pět let. K dalším významným změnám oproti původnímu stavu patřilo vybudování dvojice meziskladů vyhořelého jaderného paliva či nejnověji stavba nižších a vůči větru odolnějších věží pro chlazení bezpečnostních systémů.
Hlavním cílem vedení dukovanské elektrárny pro letošní rok je získat od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost souhlas s prodloužením životnosti prvního bloku o další dekádu. Předsedkyně úřadu Dana Drábová již dala najevo, že to je licence reálné. "My víme, že technicky na to ty bloky mají. Mají na to, aby byly provozovány do roku 2025, případně do roku 2035, když se o ně bude ČEZ řádně starat," prohlásila Drábová loni v listopadu. To už by v Dukovanech mohl fungovat nový blok o výkonu 1200 megawattů, jehož výstavbu společnost ČEZ zvažuje.
Brno plánuje, že postaví 40 až 50 bytů v holásecké lokalitě V Aleji. Předpokládané náklady jsou 150 milionů korun. Byty by byly družstevní a startovací. Novinářům to řekl náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD). Podle něj by práce mohly být hotové v roce 2023.
Postoj vedení Prahy a její požadavky související s možnou výstavbou vládní čtvrti v Letňanech se nemění. Město požaduje výměnou za pozemky dostavět Pražský okruh, peníze na dostavbu vnitřního okruhu a novou nemocnici. Novinářům to dnes řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Primátor také odmítl návrh premiéra Andreje ...
Buštěhrad opravuje městské sociální byty. Aktuální rekonstrukce se týká přízemí domu č. p. 128, kde dosud byly dvě bytové jednotky s nedostatečným hygienickým zázemím. Město je přestaví na tři byty s kompletním zázemím, sdělila to na dotaz starostka Buštěhradu Daniela Javorčeková. Hodnota investice činí necelé čtyři ...
Archeologové odhalili na trase budoucí dálnice D4 z Příbramska do jižních Čech několik sídlišť z různých období pravěku. Doloženy jsou i objekty ze středověku a raného novověku. Specifickou skupinu památek tvoří v prostoru plánované stavby doklady posledních bojových operací druhé světové války, informoval o tom ...
Město Hradec Králové vypsalo třetí soutěž na stavbu lávky přes Labe u kongresového centra Aldis. Uzávěrka pro podání nabídek je 3. října, vyplývá z dokumentace tendru. Oproti předchozím dvěma soutěžím jsou nové zadávací podmínky mírnější. Není v nich požadavek na to, že dodavatel umí pracovat s technologií speciálního ...
Fotosoutěž pro léto 2019 s tématem Račte vstoupit má uzavřenou svoji registraci a spouští hlasování. Prohlédněte si soutěžní fotografie a vyberte svého favorita!
Českému průmyslu a stavebnictví se v červenci dařilo. Průmysl po červnovém meziročním poklesu o šest procent vzrostl o 5,6 procenta, stavebnictví zrychlilo růst z červnových 1,2 procenta na 6,5 procenta. Bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 0,1 miliardy korun, když v loňském červenci vykázala schodek 8,2 ...
Výstavami, komentovanými prohlídkami či koncerty oslaví v pondělí 9. září Národní technická knihovna (NTK) v Praze desáté výročí svého provozu v nové moderní budově v Dejvicích. Návštěvníci uvidí mj. knihy z 16. století a večer se mohou zúčastnit koncertu skupiny Tata Bojs. Novinářům to řekli zástupci knihovny a ...
Lidé bydlící v nájmu vydávají na bydlení v průměru o 1800 korun měsíčně více než ti, kteří bydlí ve vlastním. V nájmech přitom žijí spíše lidé s nižšími příjmy. Náklady spojené s bydlením představují u vlastníků 27 procent příjmů domácnosti, v nájmu u soukromníka je to 37 procent, ve státním nebo obecním bytě 31 ...
Moravskoslezští hasiči zamítli navrhované protipožární zabezpečení chystané repliky kostela v Třinci-Gutech. Považují ho za nedostatečné. Řekl to jejich mluvčí Petr Kůdela. Zahájení stavby repliky dřevěného kostela, který v srpnu 2017 zničil úmyslně založený požár, se tak odsouvá na neurčito.
Sdílet / hodnotit tento článek